Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj
Katedrála brněnské diecéze, brněnský hrad a pevnost Špilberk, Letiště Brno-Tuřany, Brněnské výstaviště, Masarykův okruh, Lednicko-valtický areál, Znojmo, Hodonín, Vyškov, tradiční moravské víno, ropa
Katedrála brněnské diecéze, brněnský hrad a pevnost Špilberk, Letiště Brno-Tuřany, Brněnské výstaviště, Masarykův okruh, Lednicko-valtický areál, Znojmo, Hodonín, Vyškov, tradiční moravské víno, ropa
Jihomoravský kraj – znakJihomoravský kraj – vlajka
znakvlajka
Území
Sídlo krajeBrno
Region soudržnostiJihovýchod
Historická zeměMorava
Čechy (okrajově)
StátČeskoČesko Česko
NUTS 3CZ064
ISO 3166-2CZ-64
RZB
Zeměpisné souřadnice
Vznik1. ledna 2000
Základní informace
Rozloha7 187,83 km²[1]
Počet obyvatel1 226 749 (2024)[2]
Hustota zalidnění170,7 obyv./km²
Nejvyšší bodu vrcholu Durda
(838 m n. m.)
Počet okresů7
Počet ORP21
Počet POÚ35
Počet obcí672
z toho 50 měst
a 41 městysů
Počet voj. újezdů1
Kontakt
Adresa
krajského úřadu
Žerotínovo nám. 449/3
601 82 Brno
posta@kr-jihomoravsky.cz
HejtmanJan Grolich (KDU-ČSL)
Oficiální web: www.kr-jihomoravsky.cz
Jihomoravský kraj na mapě
Další údaje
Kód kraje116
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa kraje

Jihomoravský kraj (v letech 2000–2001 Brněnský kraj[3]) je vyšší územně samosprávný celek České republiky, který vznikl v roce 2000 na jižní a středozápadní Moravě. Jeho území o celkové rozloze 7188 km²[4] je tvořeno sedmi okresy, které se nachází ve střední části územního Jihomoravského kraje. Jedná se o okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Samosprávný Jihomoravský kraj na jihozápadě hraničí s Jihočeským krajem, na západě s Krajem Vysočina, na severu s Pardubickým krajem, na severovýchodě s Olomouckým krajem a na východě se Zlínským krajem. Jižní a jihovýchodní krajská hranice tvoří zároveň státní hranici s Rakouskem (země Dolní Rakousy) a Slovenskem (Trenčínský a Trnavský kraj). V Jihomoravském kraji žije přibližně 1,23 milionu[2] obyvatel, nachází se zde 672 obcí, z toho 50 měst a 41 městysů, a jeden vojenský újezd. Sídlem a zároveň největším městem Jihomoravského kraje je Brno.

Téměř celý Jihomoravský kraj leží na historickém území Moravy, převážně na Moravě jižní, částečně na středozápadní (okolí Boskovic a Letovic). Výjimkou je osada Jobova Lhota v okrese Blansko, která se nachází na území Čech.[5] Oblasti Valticka a Dyjského trojúhelníku v okrese Břeclav byly do roku 1920 součástí Dolních Rakous.

Přírodní podmínky

Zatímco západ a sever kraje pokrývá okraj Českomoravské vrchoviny a téměř celá Brněnská vrchovina (jejíž součástí je Drahanská vrchovinaMoravským krasem), do jihovýchodní části už zasahují KarpatyMoravsko-slovenské Karpaty, Středomoravské Karpaty a Jihomoravské Karpaty. Ty jsou od západních vrchovin odděleny Západními Vněkarpatskými sníženinamiDyjsko-svrateckým úvalem a Vyškovskou bránou. Na jihu zasahuje na území kraje také Jihomoravská pánev v podobě Dolnomoravského úvalu, na samém severu pak také okrajové výběžky Orlické podsoustavy a Východočeské tabule. O své nejvyšší pohoří, Bílé Karpaty, se Jihomoravský kraj dělí se Zlínským krajem i se Slovenskem. Trojmezí těchto územních celků je s výškou 838[6] m n. m. (dle jiných zdrojů 836 m n. m.[7]) nejvýše položeným bodem kraje. Místo se nachází nedaleko vrcholu Durda (842 m) ležícího na Slovensku, přibližně 2 km západně od nejvyššího vrcholu geomorfologického celku, jímž je Velká Javořina (970 m). Nejvyšším vrcholem kraje je Čapec (819 m), ležící taktéž u hranice se Slovenskem, přibližně 2 km jihozápadně od Durdy.

Celý kraj náleží k úmoří Černého moře a k povodí Dunaje, do kterého vody z kraje odvádí řeka Morava. V nížině u česko-slovensko-rakouského trojmezí se k ní přidává Dyje, do níž v Dyjsko-svrateckém úvalu ústí další důležité řeky regionu, Jihlava se svým přítokem Oslavou a Svratka se svým přítokem Svitavou. Soutok Moravy a Dyje na česko-slovensko-rakouském trojmezí je s nadmořskou výškou 150 m nejnižším bodem kraje.

Na území Jihomoravského kraje se nachází Národní park Podyjí a dále tři chráněné krajinné oblasti: Bílé Karpaty (částečně leží na území Zlínského kraje), Moravský kras a Pálava.

Administrativní členění

Území kraje je vymezeno územím sedmi okresů: Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo.

K 1. lednu 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Kromě dřívějších okresních měst Blanska, Brna, Břeclavi, Hodonína, Vyškova a Znojma, jsou jimi také Boskovice, Bučovice, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Židlochovice. Těchto 21 správních obvodů (tzv. malých okresů) se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem, kterých je v Jihomoravském kraji celkem 34.

V Jihomoravském kraji je 672 obcí, z toho 41 z nich má status městyse a 50 obcí status města. Na území kraje také existuje jeden vojenský újezdBřezina, kde nikdo trvale nebydlí. Podíl městského obyvatelstva je asi 63,5 % z celkového počtu obyvatel kraje. Sídelním městem kraje je statutární město Brno, jež je druhým největším městem v Česku a jeho význam přesahuje hranice kraje – je např. sídlem nejvyšších justičních institucí a místem konání velkých událostí evropského významu. Rozlohou 7 195 km² (9 % rozlohy ČR) zaujímá Jihomoravský kraj čtvrté místo v České republice, počtem 1,2 milionu obyvatel (11 % z ČR) je na třetím místě.

Obyvatelstvo

Podrobnější informace naleznete v článku Obyvatelstvo Jihomoravského kraje.
Mapa kraje
Mapa kraje
Věková pyramida obyvatelstva Jihomoravského kraje (2007)
Statistické údaje k 1. 1. 2022
OkresyRozlohaPočet obyvatel[8]Průměrný věk[8]Hustota zalidněníPočet obcí
Blansko862 km²[9]107 91242,9 let125 obyv./km²116
Brno-město230 km²[10]379 46642,9 let1650 obyv./km²1
Brno-venkov1 499 km²[11]225 51441,2 let150 obyv./km²187
Břeclav1 038 km²[12]114 80143,2 let111 obyv./km²63
Hodonín1 099 km²[13]151 09644,0 let137 obyv./km²82
Vyškov869 km²[14]92 31742,0 let106 obyv./km²79+1 voj. újezd
Znojmo1 590 km²[15]113 46242,7 let71 obyv./km²144

Města nad 10 000 obyvatel

Sčítání lidu (1980–2021)[16][17]
MěstoOkres19801991200120112021
BrnoBrno-město371 463388 296376 172385 913398 510
ZnojmoZnojmo34 55036 13435 75834 12233 736
BřeclavBřeclav22 67124 97925 48524 73724 318
HodonínHodonín25 48528 23027 36124 96124 100
VyškovVyškov19 28822 69622 51421 39120 304
BlanskoBlansko18 91220 78320 59420 62919 900
BoskoviceBlansko11 04511 29011 35911 50211 919
KuřimBrno-venkov7 6958 6218 93011 54011 485
KyjovHodonín12 63212 92012 41311 46211 002
Veselí nad MoravouHodonín12 46412 51612 25611 26610 355

Změna hranice kraje k 1. lednu 2005

Podrobnější informace naleznete v článku Odštěpení obcí z kraje Vysočina.

Dne 1. ledna 2005 byla z okresů kraje Vysočina převedena do okresu Brno-venkov pod Jihomoravský kraj[18] řada obcí západně od Tišnova (Nedvědice s částí Pernštejn; Černvír; Doubravník s částí Křížovice; Borač s částí Podolí; Pernštejnské Jestřabí s částmi Maňová, Husle a Jilmoví; Olší s částmi Litava, Klokočí a Rakové; Drahonín; Žďárec s částí Víckov; Vratislávka; Tišnovská Nová Ves; Skryje; Kaly s částí Zahrada; Dolní Loučky s částí Střemchoví; Horní Loučky; Újezd u Tišnova; Řikonín; Kuřimské Jestřabí s částí Blahoňov; Kuřimská Nová Ves s částí Prosatín; Lubné; Níhov; Rojetín; Borovník; Katov; Křižínkov) a obec Senorady západně od Oslavan.

Samospráva

Podrobnější informace naleznete v článcích Zastupitelstvo Jihomoravského kraje a Seznam hejtmanů Jihomoravského kraje.
Budova dnešního sídla krajského úřadu Jihomoravského kraje na Žerotínově náměstí, v jejímž II. patře byly v letech 1931–2007 uloženy moravské zemské desky, krátce po svém postavení

Zastupitelstvo kraje má 65 a rada 11 členů. Krajských voleb se v říjnu 2020 účastnilo 38,82 % voličů a zvítězilo v nich hnutí ANO 2011, které získalo 19,76 % hlasů a 15 mandátů v zastupitelstvu. Na dalších místech se umístili KDU-ČSL (15,54 % hlasů, 11 mandátů), Piráti (13,8 % hlasů, 10 mandátů), ODS s podporou Svobodných a hnutí Starostové a osobnosti pro Moravu (12,77 % hlasů, 9 mandátů), Starostové pro jižní Moravu (10,4 % hlasů, 7 mandátů), Spolu pro Moravu (6,62 % hlasů, 5 mandátů), SPD (6,25 % hlasů, 4 mandáty) a ČSSD (5,67 % hlasů, 4 mandáty).

Povolební koalice KDU-ČSL, Pirátů, ODS a Starostů získala 37 mandátů v zastupitelstvu, které do krajské rady zvolilo 4 členy ODS, 3 členy Pirátů, 2 členy KDU-ČSL a 2 členy Starostů. Hejtmanem byl zvolen Jan Grolich (KDU-ČSL), náměstky Lukáš Dubec (Piráti), Jiří Nantl (ODS), František Lukl (STAN) a Jan Zámečník (KDU-ČSL).[19] V červnu 2023 rezignoval na post náměstka hejtmana Jiří Nantl (ODS) a nahradil jej Jiří Crha (ODS). Dříve byli hejtmany Stanislav Juránek za KDU-ČSL (2000–2008), Michal Hašek za ČSSD (2008–2016) a Bohumil Šimek za hnutí ANO (2016–2020).

Historie

Jihomoravský folklorní soubor
Kostel sv. Mikuláše ve Znojmě
Nový zemský dům v Brně – v současnosti sídlo krajského úřadu Jihomoravského kraje

Brněnský kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.

K 31. květnu 2001, dnem vyhlášení novelizačního ústavního zákona č. 176/2001 Sb., byl přejmenován Brněnský kraj na Jihomoravský kraj, současně byly přejmenovány i další tři kraje. Zákonem 387/2004 Sb. bylo k 1. lednu 2005 přesunuto 25 obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje.

Jihomoravský kraj existoval už v Československu od roku 1960 do roku 1990. Byl větší než současný Jihomoravský kraj, patřily k němu i části dnešních krajů Vysočina, Olomouckého a Zlínského. Po roce 1990 tento kraj sice ještě formálně existuje, ale už nemá správní orgány s obecnou působností, je pouze obvodem Krajského soudu Brně a některých dalších orgánů státní správy.

Už prehistorické doby proslavily jižní Moravu více než jiné části dnešního Česka. Dolní Věstonice, u nichž se našly známé památky z doby lovců mamutů v čele s tzv. věstonickou Venuší, leží právě zde.

Na jižní Moravě bylo jedno z center Velkomoravské říše v 8. a 9. století. Po dobytí Moravy českým knížetem Oldřichem se její jih dělil na úděl brněnský a znojemský. Ve Znojmě najdeme jednu z nejstarších rotund na území dnešní České republiky. Brno, dnešní hlavní město kraje, bylo už od 14. století sídlem moravských markrabat a zasedal zde Moravský zemský sněm, který ovšem střídavě zasedal také v Olomouci a v době svého vzniku i ve Znojmě.

Jednou ze světově nejproslulejších událostí, které se na jižní Moravě udály, je také bitva tří císařů u Slavkova 2. prosince 1805, v níž francouzský císař Napoleon porazil spojená vojska rakouského císaře Františka a ruského cara Alexandra.

Hospodářství

Prezentace Jihomoravského kraje na veletrhu Regiontour 2010 v Brně

Průmysl

Nejvýznamnější roli v hospodářství má strojírenský průmysl. Centrem strojírenského průmyslu je Brno (První brněnská strojírna, Siemens, výroba turbín, traktorů Zetor). Další významnou oblastí strojírenského průmyslu je Blansko (ČKD Blansko Holding, Metra), Kuřim (TOS Kuřim), Boskovice (Minerva, Novibra) nebo Břeclav (OTIS Escalators).[zdroj?] Více než stoletou tradici má v kraji i elektrotechnický průmysl (Siemens Drásov, VUES, ZPA). Potravinářský průmysl je rozmístěn hlavně na jihu a východě kraje (Brno, Znojmo, Břeclav, Mikulov). Jedná se hlavně o zpracování masa (Tišnov – Steinhauser), zpracování sterilované zeleniny (dříve ve Znojmě, nyní v Bzenci) a cukrovary (Hrušovany nad Jevišovkou – společnost Moravskoslezské cukrovary). V kraji se nachází čtyři velké[zdroj?] pivovary (Starobrno, Černá Hora, Vyškov a Znojemský městský pivovar) a mnoho velkovýrobců vína (např. Znovín Znojmo nebo Vinium ve Velkých Pavlovicích). Chemický a farmaceutický průmysl je v kraji soustředěn především v Brně (dříve Lachema), Ivanovicích na Hané (Bioveta) a ve Veverské Bítýšce (Hartmann Rico).

Zemědělství

Podnebí patří k nejteplejším v ČR. Zemědělství je rozvinuto nejvíce v nížinách. Celkový význam v pěstování obilnin: pšenice, ječmen a kukuřice. Zelenina: okurka setá, paprika setá, kapie a rajčata. Ovoce: broskve, meruňky a hlavně vinná réva. Téměř 60 % plochy kraje tvoří zemědělská půda, z níž 83 % je orná půda. Přes 96 % vinic v České republice leží právě na jižní Moravě ve vinařské oblasti Morava. Hodně rozšířený je zde chov prasat, vodní drůbeže a kura domácího.

Doprava

Krajské město Brno je důležitým železničním i silničním uzlem. Dálnicemi je napojeno na Prahu (dálnice D1), Olomouc (dálnice D1 a dálnice D46) i slovenskou Bratislavu (dálnice D2), dobré spojení je i do nedaleké rakouské Vídně (dálnice D52 a silnice I/52). Důležitou severojižní spojnicí je silnice I/43 na Svitavy. Železnicí bylo Brno spojeno s Vídní roku 1839, s Prahou roku 1849. Dnes se jedná o I. tranzitní železniční koridor mezi Vídní (resp. Bratislavou) a Prahou, který prochází krajem mezi Letovicemi a Břeclaví/Lanžhotem. Jihomoravským krajem vede i II. tranzitní železniční koridor mezi Břeclaví a Moravským Pískem, jenž dále pokračuje na Ostravu a do Polska.[20] V Brně se nachází mezinárodní letiště Brno-Tuřany (ICAO LKTB).

Dopravní obslužnost větších sídel

Z větších sídel jsou na dálniční síť přímo napojena města Brno, Břeclav a Vyškov. Městy Hodonín a Znojmo prochází silnice I. třídy, městem Blansko pak pouze silnice II. třídy.[21]

Dvoukolejná trať a I. tranzitní železniční koridor spojuje města Břeclav, Brno a Blansko. Dvoukolejná trať a II. tranzitní koridor spojuje města Břeclav a Hodonín. Města Znojmo a Vyškov jsou na železniční síť napojena jednokolejnými tratěmi a nacházejí se mimo hlavní tranzitní tahy.[22]

Věda a vzdělání

Brně je několik veřejných a státních vysokých škol – Janáčkova akademie múzických umění, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Univerzita obrany, Veterinární univerzita Brno a Vysoké učení technické v Brně. Jihomoravský kraj dal v roce 2015 na vědu a výzkum 3,8 % svého HDP, což ho řadí na první místo mezi českými kraji.[23] Obzvláště město Brno vyniká podporou vědy a výzkumu, hlavně v oblasti IT, až se mu začalo přezdívat „české Silicon Valley“.[24]

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online.
  2. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  3. http://zpravy.idnes.cz/domaci.aspx?r=domaci&c=A010525_160533_brno_zpravy_dmk
  4. Výroční zpráva Jihomoravského kraje 2018 [online]. Brno: Jihomoravský kraj, 2019-06-26 [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  5. K. V. Adámek a kol.: Království české VI.: Východní Čechy, část druhá Archivováno 7. 4. 2014 na Wayback Machine., s. 1, 24.
  6. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. 
  7. O kraji: Stručná charakteristika Jihomoravského kraje [online]. Jihomoravský kraj [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. 
  8. a b Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022 [online]. Český statistický úřad, 2022-04-29 [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. 
  9. Vybrané ukazatele za okres Blansko v letech 2000–2020 [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  10. Vybrané ukazatele za okres Brno-město v letech 2000–2020 [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  11. Vybrané ukazatele za okres Brno-venkov v letech 2000–2020 [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  12. Vybrané ukazatele za okres Břeclav v letech 2000–2020 [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  13. Vybrané ukazatele za okres Hodonín v letech 2000–2020 [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  14. Vybrané ukazatele za okres Vyškov v letech 2000–2020 [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  15. Vybrané ukazatele za okres Znojmo v letech 2000–2020 [online]. Český statistický úřad [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  16. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-06-14]. Dostupné online. 
  17. Úvod > Statistiky > Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Obyvatelstvo > Pohlaví > Výběr parametrů [online]. Czso.cz [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. 
  18. http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/zmena_hranic_jihomoravskeho_kraje_k_1_1_2005 Změna hranic jihomoravského kraje k 1. 1. 2005 - Krajská správa ČSÚ v Brně
  19. Grolich z KDU-ČSL nahradí Šimka v čele Jihomoravského kraje. Získal hlasy 55 zastupitelů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-11-11 [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. 
  20. Železniční tranzitní koridory [online]. Správa železniční dopravní cesty [cit. 2015-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-01. 
  21. Mapa silniční a dálniční sítě Jihomoravského kraje [online]. Ředitelství silnic a dálnic ČR [cit. 2015-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-19. 
  22. Počty traťových kolejí, systémy trakčních proudových soustav a označení podle knižního jízdního řádu [online]. Správa železniční dopravní cesty [cit. 2015-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-01. 
  23. http://www.statistikaamy.cz/2015/10/metropoli-vedy-se-stava-brno/
  24. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1097366-it-firmy-si-libuji-v-brne-z-ktereho-se-stava-ceske-silicon-valley

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Brno-Veveří - Nový zemský dům.jpg
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 3.0
Brno-Veveří - Nový zemský dům. V současnosti sídlo krajského úřadu Jihomoravského kraje.
Flag of South Moravian Region.svg
Vlajka Jihomoravského kraje
Presentation of South Moravian Region at Regiontour 2010.jpg
Autor: Jiří Sedláček (Frettie), Licence: CC BY 3.0
Prezentace růzých turistických destinací ČR.
Moravian traditional band at Regiontour 2010.jpg
Autor: Jiří Sedláček (Frettie), Licence: CC BY 3.0
Prezentace růzých turistických destinací ČR.
Pop pyramid CZE JIMkraj 2007rel.png
Věková pyramida Jihomoravského kraje v roce 2007, relativní data
JMK Montage I.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento soubor nelegálně ignorováním licenčních podmínek níže jako by bylo volné dílo. Pokud byste rádi dostali speciální svolení, licenci nebo byste chtěli zakoupit tento obrázek, prosím, kontaktujte mě pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Jihomoravský kraj v Moravské a z části v České zemi, stát: Česká republika, Evropská Unie
Jihomoravský kraj in Czech Republic.svg
Autor: TUBS Gallery, Licence: CC BY-SA 3.0
Location of xy region (see filename) in Czech Republic.
Znojmo-Nicholas Square.jpg
Autor: che
(Prosím uvádět jako „Petr Novák, Wikipedie“, pokud toto užijete mimo projekty Wikimedia.), Licence: CC BY-SA 2.5
Mikulášské náměstí ve Znojmě, vlevo gotický kostel sv. Mikuláše zbudovaný na románských základech po roce 1338, vpravo dvoupatrová Svatováclavská kaple, postavená po roce 1512.
Nový zemský dům v Brně, Raduitovo náměstí, dnešní Žerotínovo náměstí, budova Zemského výboru v Brně. Pohlednice.jpg
Nový zemský dům v Brně. Zemský dům III (II), Raduitovo náměstí. II. patro určeno pro zemský archiv. Pohlednice prošlá poštou 28. ledna 1911.
Map Czech Okres JihomoravskyKraj.PNG
Bezirke des Jihomoravsky Kraj in Tschechien