Ja'ir Golan
Ja'ir Golan | |
---|---|
Ja'ir Golan (2022) | |
Poslanec Knesetu | |
Ve funkci: 3. října 2019 – 15. listopadu 2022 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Demokratický tábor (2019–2020) Merec (2020–2022) |
Vojenská služba | |
Služba | Izrael |
Složka | Izraelské obranné síly |
Doba služby | 1980–2018 |
Hodnost | generálmajor (aluf) |
Velel | výsadkářská brigáda 890. prapor prapor Gefen brigáda Nachal 91. divize divize Judea a Samaří velitelství domácí fronty severní velitelství |
Bitvy/války | první libanonská válka první intifáda jiholibanonský konflikt druhá intifáda operace Obranný štít druhá libanonská válka operace Lité olovo operace Pilíř obrany operace Bratrův strážce operace Ochranné ostří |
Narození | 14. května 1962 (62 let) Rišon le-Cijon, Izrael |
Kneset | 22., 23., 24. |
Alma mater | Telavivská univerzita Harvardova univerzita |
Profese | kombatant, důstojník, politik a poslanec Knesetu |
Webová stránka | democrats |
Commons | Yair Golan |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ja'ir Golan (hebrejsky יאיר גולן; * 14. května 1960 Rišon le-Cijon) je izraelský politik. Ve vládě Naftali Bennetta zastával funkci náměstka ministryně ekonomiky a průmyslu[1] a v letech 2019–2022 byl poslancem Knesetu za Merec.[2] Je generálmajorem Izraelských obranných sil v záloze. Během své vojenské služby působil mimo jiné jako zástupce náčelníka Generálního štábu Izraelských obranných sil,[3] velitel velitelství domácí fronty a velitel severního velitelství.[4][5]
Mládí a rodina
Narodil se a vyrůstal v Rišon le-Cijon. Jeho otec Geršon Goldner uprchl s rodiči v roce 1935 z nacistického Německa do Britského mandátu Palestina.[6] Jeho otec sloužil v Izraelských obranných silách.[7][8] Jeho matka Rachel se narodila v Tel Avivu[9] v rodině Arje Rapoporta, který se sem přistěhoval v roce 1921 z města Kamenec Podolský na Ukrajině,[10] a Chany (rozené Salomon), narozené v Nachalat Jehuda.[11] Jeho starší bratr Arnon je profesorem na Haifské univerzitě[12] a jeho mladší sestra Roni je učitelkou v mateřské škole pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami při nemocnici Asaf ha-Rofe.[13]
Studoval na školách Chaviv a Jadlin v Rišon le-Cijon a na škole Ort Singa'lovski v Tel Avivu.[14]
Působil v mládežnické organizaci ha-No'ar ha-oved ve-ha-lomed.[15]
Vojenská kariéra
V roce 1980 vstoupil do Izraelských obranných sil. Přestože složil pilotní zkoušky, rozhodl se následovat svého bratra a přihlásil se do výsadkářské brigády.[16] V rámci brigády sloužil v rotě Orev canchanim a později absolvoval kurz pro důstojníky pěchoty. Bojoval v první libanonské válce.[17] Na konci kurzu byl jmenován velitelem čety výsadkářské brigády.[18] V roce 1984 sloužil jako velitel roty výsadkářského praporu Nachal a později sloužil jako velitel roty Orev a vedl ji v jiholibanonském konfliktu. Působil také jako zástupce velitele a velitel 890. praporu.[19]
V letech 1993–1994 velel praporu Gefen. V roce 1994 působil v divizi Judea a Samaří. V roce 1997 byl zraněn při střetu s vojáky Hizballáhu poblíž základny v Libanonu.[20]
V letech 2000–2002 velel brigádě Nachal.[21] Brigáda se pod jeho velením zúčastnila operace Obranný štít a dalších operací po celém Západním břehu Jordánu proti palestinské infrastruktuře, která sloužila teroristům.[22]
V letech 2003–2005 velel 91. divizi. Po incidentu, při němž odstřelovači Hizballáhu zabili dva vojáky na stanovišti Nurit, obdržel nótu.[23] V letech 2005–2007 velel divizi Judea a Samaří.[24] V roce 2006 provedla divize pod jeho velením evakuaci Amony.[25] V rozporu s příkazem politického vedení jednal s osadníky Hebronu o vyklizení velkoobchodního trhu ve městě, za což byl pokárán náčelníkem Generálního štábu Izraelských obranných sil Danem Chalucem.[26] Pokárán byl také náčelníkem Generálního štábu Gabim Aškenazim za to, že jako velitel divize Judea a Samaří dovolil svým vojákům použít palestinské civilisty jako lidské štíty, a to i přes rozhodnutí Nejvyššího soudu.[27][28] Jeho povýšení do vyšší hodnosti bylo odloženo o devět měsíců.[29] V roce 2008 byl povýšen do hodnosti generálmajora a jmenován velitelem velitelství domácí fronty, kterému velel během operace Lité olovo.[20]
V červenci 2011 se stal velitelem severního velitelství.[30] Ve funkci skončil 2. listopadu 2014. Během svého působení v této funkci čelil vlivům občanské války v Sýrii. 36. divize byla nahrazena 210. divizí jako stálou bezpečnostní divizí. V únoru 2013 se poprvé rozhodl přijmout v Izraeli raněné z občanské války v Sýrii. Během občanské války bylo na Izrael několikrát vypáleno z minometu,[31] v blízkosti hranic byla odpálena výbušná zařízení[32] a při protitankové střele byl zabit 13letý chlapec.[33][34] Izrael na tyto incidenty reagoval dělostřeleckou palbou na syrské území, poprvé od jomkipurské války.[35]
Dne 15. prosince 2014 se stal zástupcem náčelníka Generálního štábu Izraelských obranných sil. Podle ministra obrany Moše Ja'alona chtěl premiér Benjamin Netanjahu v únoru 2015 jmenovat náčelníkem Generálního štábu Golana, nikoli Gadiho Eizenkota.[36] Ve svém projevu k Jom ha-šo'a v roce 2016 řekl: „Jestli mě něco děsí na vzpomínce na holokaust, pak je to všímání si hrůzných procesů, které se v Evropě, zejména v Německu, odehrály před 70, 80 a 90 lety, a nalézání pozůstatků těchto procesů zde (v Izraeli) mezi námi v roce 2016“.[37][38] Jeho proslov vyvolal na sociálních sítích značnou kritiku.[39] Premiér Benjamin Netanjahu označil projev za „pobuřující“ a uvedl, že „vyvolává pohrdání holokaustem“.[40] Ministryně kultury a sportu Miri Regev vyzvala Golana k rezignaci, zatímco vůdce opozice Jicchak Herzog ho pochválil za projev „morálky a odpovědnosti“.[40] Později odvolal svá slova a prohlásil, že neměl v úmyslu srovnávat Izrael s nacistickým Německem, a vydal prohlášení, v němž uvedl: „Je to absurdní a nepodložené srovnání a neměl jsem v úmyslu vést jakoukoli paralelu nebo kritizovat vedení země. Izraelské obranné síly jsou morální armádou, která dodržuje pravidla boje a chrání lidskou důstojnost.“[41] Ve funkci skončil 11. května 2017.[42] Po odchodu z aktivní služby však prohlásil, že svých slov nelituje.[43][44]
V srpnu 2018, ke konci působení Gadiho Eizenkota ve funkci náčelníka Generálního štábu Izraelských obranných sil, se Golan objevil jako jeden z kandidátů na jeho místo. Asi stovka rodin z organizace Bochrim be-Chajim – Forum mašpechit šechilit se obrátila na ministra obrany Avigdora Liebermana s požadavkem, aby byla jeho kandidatura na základě jeho výroků stažena.[45][46] Lieberman odpověděl, že tento krok je nevhodný.[47] Nakonec byl do této funkce zvolen Aviv Kochavi[48] a Golan odešel v prosinci 2018 z aktivní služby.
Politická kariéra
V červnu 2019 byl jedním ze zakladatelů Demokratické strany.[49][50] Strana se později připojila k alianci Demokratický tábor.[51] Před volbami v září 2019 se umístil na třetím místě kandidátky aliance a byl zvolen do Knesetu.[52] Působil jako člen výboru pro zahraniční záležitosti a obranu.
Po rozpuštění 22. Knesetu se kvůli neshodám mezi členy Demokratického tábora připojil k Bechira demokratit a podepsal dohodu o sjednocení s Merec.[53] Nakonec kandidoval za Merec a před volbami v roce 2020 se umístil na sedmém místě kandidátky Strana práce–Gešer–Merec[54] a byl zvolen do Knesetu, protože získala 7 mandátů.
V prosinci 2020 oznámil svůj vstup do strany Merec[55] a následující rok byl za ni zvolen do 24. Knesetu.
V červenci 2021 byl jmenován náměstkem ministryně ekonomiky a průmyslu.[56] Během působení v této funkci se věnoval mimo jiné ochraně zdraví při práci a řešení pracovních úrazů.[57]
Dne 6. července 2022, před volbami téhož roku, oznámil svou kandidaturu do vedení Merec.[58] Prohrál se Zahavou Gal-On, ale umístil na pátém místě kandidátky.[59] Strana však v těchto volbách nepřekročila volební práh.[60]
Osobní život a vzdělání
Vystudoval bakalářský obor politologie na Telavivské univerzitě a magisterský obor na Harvardově univerzitě.[61]
Je otcem pěti dětí a žije v Roš ha-Ajin.[61]
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Yair Golan na anglické Wikipedii a יאיר גולן na hebrejské Wikipedii.
- ↑ GOLDENBERG, Tia. Deputy minister: You can’t have free, democratic state so long as we control people. The Times of Israel [online]. 2022-01-21 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online.
- ↑ LEVINSON, Chaim; LIS, Jonathan. Former General Yair Golan Formally Joins Meretz, but Doesn't Seek to Unseat Party Leader. Ha'arec [online]. 2020-12-07 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online.
- ↑ GROSS, Judah Ari. Aviv Kochavi takes over from Yair Golan as IDF deputy chief. The Times of Israel [online]. 2017-05-11 [cit. 2023-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Major General Yair Golan, GOC Homefront Command. Izraelské obranné síly [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ אלוף גולן נכנס לתפקידו כמפקד פיקוד הצפון. Izraelské obranné síly [online]. 2011-07-13 [cit. 2023-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. (hebrejsky)
- ↑ אלוף פיקוד צפון: "נסראללה שם את כל הקלפים על אסד". Walla! [online]. 2013-10-04 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ הוקמה מםגרת־גג למפעליטלרד. Davar [online]. Národní knihovna Izraele [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ הוקמה מסגרת-גג למפעלי טלרד. Davar [online]. Národní knihovna Izraele [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ פרסום נשואין. Ha-Cofe [online]. Národní knihovna Izraele [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ רפופורט אריה. Muzeum Rišon le-Cijon [online]. [cit. 2023-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-27. (hebrejsky)
- ↑ רפופורט (סלומון) חנה. Muzeum Rišon le-Cijon [online]. [cit. 2023-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-26. (hebrejsky)
- ↑ גולן ארנון. Muzeum Rišon le-Cijon [online]. [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (hebrejsky)[nedostupný zdroj]
- ↑ גולן רוני. Muzeum Rišon le-Cijon [online]. [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (hebrejsky)[nedostupný zdroj]
- ↑ גולן יאיר. Muzeum Rišon le-Cijon [online]. [cit. 2023-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-06. (hebrejsky)
- ↑ צפו: באיזו תנועת נוער חברים חברי הכנסת?. Srugim [online]. 2020-07-13 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ אלוף פיקוד צפון: "נסראללה שם את כל הקלפים על אסד". Walla! [online]. 2013-10-04 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ טבילת האש: הקרב ששינה את חיי אלוף יאיר גולן. Makor rišon [online]. 2009-09-27 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ SAMIA, Jom Tov. מנהיגות ברגעים של אמת. [s.l.]: [s.n.], 2014. S. 156–157. (hebrejsky)
- ↑ JEHOŠUA, Josi. הגדוד של המדינה. [s.l.]: [s.n.], 2011. (hebrejsky)
- ↑ a b HAR'EL, Amos. יאיר גולן, אלוף פיקוד העורף, חושף שישראל מצויה בהיערכות למגננה רבתי לקראת שנת 2010. Ha'arec [online]. 2008-12-31 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ הכומתות האדומות שבות לצמרת צה"ל. Ha'arec [online]. 2014-05-02 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ 14 מבוקשים נעצרו בעצירה א-שמאלייה. Ynet [online]. 2000-12-24 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ בעקבות התקרית בצפון: הודחו מפקד גדוד וקצין הקשר. Ynet [online]. 2004-08-10 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ FINKEL, Gal Perel. להפסיד במלחמות קטנות – ביקורת ספר. [s.l.]: [s.n.], 2019. S. 229–238. (hebrejsky)
- ↑ הושלמה ההשתלטות על עמונה, מאות נפגעו. Ynet [online]. 2006-02-01 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ מזוז: הסכם צה"ל עם המתנחלים בחברון - מבוטל. Ynet [online]. 2006-04-03 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Chief of Staff censures Brig.-Gen. Yair Golan for ordering use of human shields. Be-celem [online]. 2007-10-24 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online.
- ↑ HAR'EL, Amos. Top IDF Officer Censured Over Use of 'Human Shields' in Nablus. Ha'arec [online]. 2007-10-18 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online.
- ↑ HAR'EL, Amos. תא"ל יאיר גולן ננזף בשל שימוש ב"נוהל שכן". Ha'arec [online]. 2007-10-18 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ אלוף גולן נכנס לתפקידו כמפקד פיקוד הצפון. Izraelské obranné síly [online]. 2011-07-13 [cit. 2023-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. (hebrejsky)
- ↑ פצצת מרגמה נפלה ברמת הגולן; צה"ל הגיב בירי טיל תמוז. Ha'arec [online]. 2013-08-07 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ 4 חיילים נפצעו בגולן, מצבו של אחד מהם קשה. Ynet [online]. 2014-03-18 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ פיצוץ בגבול ישראל-סוריה, נער בן 12 נהרג. Walla! [online]. 2014-06-22 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ בתגובה לירי ברמת הגולן: צה"ל תקף בסוריה. Walla! [online]. 2014-06-23 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ לראשונה מאז יום כיפור: צה"ל ירה טיל לסוריה. Ynet [online]. 2012-11-11 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ יעלון: נתניהו רצה את גולן כרמטכ"ל. Mako [online]. 2018-08-15 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ נאום ליום השואה. Ha'arec [online]. [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ סגן הרמטכ"ל: "מפחיד לזהות תהליכים מגרמניה בקרבנו". Walla! [online]. 2016-05-05 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ IDF general in bombshell speech: Israel today shows signs of 1930s Germany. The Jerusalem Post [online]. 2016-05-05 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Netanyahu upbraids top general for ‘outrageous’ Shoah comparison. The Times of Israel [online]. 2016-05-08 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
- ↑ BEAUMONT, Peter. Israeli military chief backtracks from 1930s Germany comparison. The Guardian [online]. 2016-05-05 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
- ↑ האלוף שישראל "הזכירה" לו את גרמניה - סיים את תפקידו. Kikar [online]. 2017-05-11 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ סגן הרמטכ"ל: "מפחיד לזהות בקרבנו תהליכים מעוררי חלחלה שהתרחשו בגרמניה לפני 80-70 שנה". Ynet [online]. 2016-05-05 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ יאיר גולן: לא מתחרט על אמירותיי, כנראה שבגללן לא מינו אותי לרמטכ"ל. Ha'arec [online]. 2019-04-07 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ משפחות שכולות לשר הביטחון: פסול מועמדותו של יאיר גולן לרמטכ"ל. Mako [online]. 2018-08-12 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ משפחות שכולות נגד מינוי האלוף גולן לרמטכ"ל. Aruc 20 [online]. 2018-08-12 [cit. 2023-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-17. (hebrejsky)
- ↑ שר הביטחון מתייצב לצד יאיר גולן. Mako [online]. 2018-08-13 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ ליברמן בחר: הרמטכ"ל הבא של צה"ל הוא אלוף אביב כוכבי. Walla! [online]. 2018-10-26 [cit. 2023-02-19]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ ברק חוזר לפוליטיקה: "את נתניהו צריך להפיל ולא להציל". Ynet [online]. 2019-06-25 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ אהוד ברק הודיע על הקמת מפלגה חדשה: "זה לא הזמן להיות על הגדר". Ha'arec [online]. 2019-06-26 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ BENARI, Ehud. Meretz and Israel Democratic unite. Aruc ševa [online]. 2019-07-25 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online.
- ↑ יאיר גולן ישובץ למקום השלישי ברשימת המחנה הדמוקרטי. Ma'ariv [online]. 2020-01-07 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ על רקע הקריאות לחיבור בשמאל: גנץ ייפגש מחר עם פרץ והורוביץ. Walla! [online]. 2020-01-07 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ ועידות מרצ והעבודה אישרו את הריצה ברשימה משותפת לכנסת. Ha'arec [online]. 2020-01-14 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ הרכש החדש: ח"כ יאיר גולן הודיע על הצטרפותו לשורותיה של מרצ. Ma'ariv [online]. 2020-12-07 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ אושר מינויו של ח"כ יאיר גולן לסגן שר במשרד הכלכלה. Ma'ariv [online]. 2021-07-26 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ סגן שרת הכלכלה יאיר גולן בראיון ל'דבר': "היעד שלנו הוא אפס תאונות עבודה". Davar [online]. 2021-08-18 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ יאיר גולן יתמודד על ראשות מרצ: "לבנות שמאל ציוני חזק וגאה". Ynet [online]. 2022-07-06 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ זהבה גלאון נבחרה לראשות מרצ, היו"ר היוצא הורוביץ מחוץ לכנסת. Walla! [online]. 2022-08-23 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ BREUER, Eliav. Meretz officially out of Knesset for first time since party is formed. The Jerusalem Post [online]. 2022-11-03 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online.
- ↑ a b יאיר גולן. Ynet [online]. [cit. 2023-02-16]. Dostupné online. (hebrejsky)
Literatura
- ISSACHAROFF, Avi; HAR'EL, Amos. ha-Milchama ha-ševi'it (původním názvem: המלחמה השביעית). Tel Aviv: Jedi'ot sfarim, 2004. ISBN 9655117677.
- ŠELACH, Ofer; DRUKER, Raviv. Bumerang (původním názvem: בומרנג). Jeruzalém: Keter sfarim, 2005. ISBN 965071376X.
- HAR'EL, Amos; ISSACHAROFF, Avi. Kori achaviš (původním názvem: קורי עכביש). Tel Aviv: Jedi'ot achronot, 2008. ISBN 9654824310.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ja'ir Golan na Wikimedia Commons
- Ja'ir Golan na stránkách Knesetu (hebrejsky)
- Ja'ir Golan na Facebooku
- Ja'ir Golan na Twitteru
Média použitá na této stránce
Autor: Oren Rozen, Licence: CC BY-SA 4.0
Protest for the evacuation of the illegal outpost of Evyatar