Jačí vlna

Jačí vlna (mezinárodní zkratka WY) je textilní surovina ze srsti jaků domácích.[1]

Jak ze středního Nepálu

Historie

Oděv tibetského mnicha z jačí vlny (asi z roku 1925)
Stan z jačí vlny (Ladak, Indie 2009)

Koncem 20. století se chovalo ve světě vice než 14 milionů jaků, z jejichž srsti se získávalo asi 13 000 tun surových vláken (80 % zpracovávali chovatelé pro vlastní potřebu). [2]

Ve 2. dekádě 21. století byla udávána celosvětová roční produkce surových vláken v množství 7000 tun, z toho 85 % z čínského Himálaje a zbytek z Mongolska, Ruska a Střední Asie.[3]

Získávání vlny

Vlna se získává jednou za rok tak, že se srst nejdřív vyčesává a potom stříhá. Srst sestává z vnějších hrubých chlupů a vnitřní jemné podsady. Poměr obou komponent je závislý především od stáří zvířete: z mláďat se dostává asi 1 kg vlákniny s obsahem 60-70 % jemných vláken, 2-4letá zvířata dávají cca 2 kg suroviny se 40 % jemných vláken a ze starších zvířat se mohou získat až 3 kg s výnosem po odchlupacení asi do 60 dkg jemných vláken.[4]

Vlnu určenou k prodeji odvádějí farmáři zpravidla do speciálních dílen, kde se materiál třídí podle barvy a zbavuje hrubých chlupů. O způsobu odchlupacení není veřejně nic známo, denní výkon zkušeného dělníka je zde údajně 10 kg odchlupacených vláken.[5]

Vlastnosti vláken

Vlákna z podsady mají tloušťku 15-25 µm a délku 25-50 mm, chlupy s nepravidelnou dření pak tloušťku 50-90 µm a délku 130-150 mm. Obsah nežádoucích příměsí je 12,3 %.[3] Asi 60 % srstí má hnědou barvu, 10% je bílých a zbytek jsou různé odstíny barev.[5] [6]

Fyzikální vlastnosti a možnosti použití pro textilní účely jsou velmi podobné jako u kašmírových vláken, jačí vlna se prodává za 35-65 €/kg.[7] Pletené výrobky z jačí vlny mají dvojnásobnou hřejivost (udržování tepla) oproti textiliím z kašmíru. [8]

Zpracování vláken

Jačí vlna se dá zpracovávat na přízi podobně jako u kašmírových vláken ručně [9]

[10] nebo na částečně upravených strojích na mykané i česané příze z ovčí vlny.

Příze z jačí vlny se dají vyrábět na prstencových dopřádacích strojích rychlostí do 10 m/min až do jemnosti 17 tex. Pevnost příze je nízká, i dvojmo skaná dosahuje maximálně 6 cN/tex. Údaje o technologii přípravy k dopřádání nejsou publikovány. [8]

Pleteniny i tkaniny z jačí vlny dosahují v maloobchodě cenovou úroveň luxusních výrobků [11] a některé známé obchody s drahými textiliemi je v 21. století začali zařazovat do svého prodejního programu.[12]

Odkazy

Literatura

The Yak, FAO Bangkok 2003, ISBN 92-5-104965-3

Reference

  1. Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 423
  2. Origins, Domestication and Distribution of Yak [online]. FAO, 2017 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Kozlowski: Handbook of natural fibres, Woodhead Publishing 2011, ISBN 9780857095503, str. 199-200
  4. Yak [online]. SEAL International [cit. 2016-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-02. (anglicky) 
  5. a b Franck: Silk, mohair, cashmere and other luxury fibres, Woodhead Publishing 2001, ISBN 1-85573-540-7, str. 166-170
  6. Fibre production and hides [online]. FAO, 2003 [cit. 2022-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Veit: Fibers, Springer Nature 2022, ISBN 978-3-031-15309-9, str. 344-345
  8. a b Preparation and Characterisation [online]. Fibres & Textiles, 2015-03-14 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Spinning Yak [online]. YouTube, 2007-05-22 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Yak yarn [online]. arnica, 2017 [cit. 2017-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-02. (anglicky) 
  11. Yak Hair Blanket [online]. Manufactum, 2017 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. FOULKES, Nick. Fabrics Even Finer than Cashmere. Newsweek [online]. 2010-11-04 [cit. 2016-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

India - Ladakh - Trekking - 056 - nomad tent (3896139074).jpg
Autor: McKay Savage from London, UK, Licence: CC BY 2.0

The distinctive, traditional yak-wool tent of the Chang-pa nomadic people found through Tibet and this south-eastern region of Ladakh, part of the Changthang Plateau that stretches into western Tibet.

Low and flat to resist the fierce winds, the tents are built around dug out and rock-walled depressions that stand visible once the tent and structures move on. These days though, some nomad families have switches to white parachute tents designed either with similar square design or circular yurt style.
Monk's robe from Tibet, c. 1925, yak wool, Honolulu Museum of Art, 13282.1.JPG
Autor: Hiart, Licence: CC0
Monk's robe from Tibet, c. 1925, yak wool, embroidered, Honolulu Museum of Art, accession 13282.1