Jabloň drobnoplodá

Jabloň drobnoplodá
Jabloň drobnoplodá (Malus baccata)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	růžotvaré (Rosales)
Čeleď	růžovité (Rosaceae)
Podčeleď	Amygdaloideae
Rod	jabloň (Malus)
Binomické jméno
Malus baccata (L.) Borkh., 1803
Synonyma
Pyrus baccata jabloň bobulovitá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Květy

Plody

Jabloň drobnoplodá (Malus baccata) je opadavá, mrazuvzdorná rostlina původem z Asie, jedna z asi 47 druhů^[2] rodu jabloň. Občas se pěstuje jako okrasná dřevina a bývá využívána při šlechtění jabloní. V české přírodě je považována za nepůvodní, úmyslně zavlečený, přechodně se vyskytující neofyt, který se ve volné přírodě samovolně šíří jen slabě.^[3][4][5]

Rozšíření

Dřevina pochází z Asie, kde roste jak v oblastech s mírným klimatem, tak i na územích, kde pod vlivem arktického chladu jsou zimy krutější, než je v mírném pásmu obvyklé. Protože je odolná a nenáročná, byla lidmi postupně rozšířena z východu na sever i západ kontinentu, včetně vyšších horských poloh. Druhotně se vyskytuje v Evropě a v Novověku se dostala i do Spojených států amerických i Kanady. V Česku je mj. pěstována v Průhonické botanické zahradě.^[6][7][8][9]

Ekologie

Jabloň drobnoplodá je fanerofyt s požadavkem na stanoviště dobře zásobené vláhou se středně těžkou, hlubší půdou. Je světlomilnou rostlinou, dostatek slunečního záření podporuje tvorbu květů. V zimním období snáší bez poškození dlouhodobý pokles teploty až k -17 °C. Raší včasně z jara, kvete v průběhu dubna a května, plody uzrávají v říjnu a na dřevině vytrvávají i po opadu listí. Ploidie druhu je 2n = 34.^[3][7]

Popis

Strom vysoký okolo 5 m, s kratším kmenem se šedou až šedočernou kůrou (v mládí lesklou a ve stáří odlupující se v šupinách) a široce polokulovitou korunou. Někdy vyrůstá jako široce polokulovitý keř s větvemi do široka rozkladitými a šikmo vystoupavými, vysoký kolem 3 m. Letorosty jsou červenohnědé, fialově hnědé až hnědé, lysé, mají červenohnědé, vejčité, 3 mm velké pupeny kryté šupinami a jsou po dobu vegetace střídavě porostlé jednoduchými listy se svinutou vernací a zpeřenou žilnatinou. List s řapíkem asi 3 cm dlouhým a opadavými, lysými palisty má čepel v obryse eliptickou až vejčitou, dlouhou 3 až 8 cm a širokou 2 a 3,5 cm, na bázi klínovitou, tupou až protáhlou, na vrcholu zašpičatělou, po obvodě jemně pilovitou, na líci lesklou a oboustranně lysou.

Květ je bílý, 3 až 3,5 cm velký a vyrůstá v řídkém chocholičnatém květenství bez listenů, tvořeném třemi až osmi květy s listenci. Je nevonný, oboupohlavný, pětičetný a má lysou stopku asi 2 cm dlouhou. Květ se zúženou češulí má opadavé, zelené kališní lístky kopinatého či trojúhelníkovitého tvaru velké asi 6 mm. Korunní lístky jsou bílé nebo slabě narůžovělé, obvejčité či podlouhlé s celistvým vrcholem, mají kratičký nehtík a bývají dlouhé 2 až 3 cm. V květu je 15 až 20 tyčinek s bílými nitkami dlouhými do 1 cm nesoucí žluté prašníky obsahující trikolporátní pylová zrna. Synkarpní gyneceum je tvořeno pěti plodolisty, spodní semeník srostlý s češulí má v pěti oddílech po dvou vajíčkách. Pět čnělek, o málo delší než 1 cm, je ve spodní části srostlých.

Květ je opylován létajícím hmyzem, převážně včelami, květy jsou samosprašné. Plod je zprvu zelený a ve zralosti je tvořen žlutou oranžově žlutou až červenou kulovitou malvicí asi 1 cm velkou, beze zbytku kalichu a se stopkou 2 cm dlouhou. Dužnatá, nakyslá malvice má v pergamenovém jádřinci světle červenohnědá semena.^{[3][4][8][10][11][12]}

Význam

Jabloň drobnoplodá má hlavní význam jako okrasná dřevina, která předvádí na jaře bělostné květy, v létě lesklé listy a zelené plody, které se na podzim vybarvují do červena. Někde se vysazuje do alejí, v parcích a zahradách se pěstuje jako solitéra, někdy ve formě stromu a jindy keře. Přitom není náročná na stanoviště ani na péči, naopak je pro svou odolnost vůči mrazu výhodná do chladných oblastí a nebývá napadána živočišnými ani houbovitými škůdci. Při šlechtění nových odrůd jabloní bývá využíváno jejích vlastností, odolnosti proti chorobám i chladu.

Plody jsou sice pro lidi jedlé, ale většinou se nečešou, obvykle je v zimním období sklidí ptáci, kteří následně rozšiřují semena a napomáhají tak k šíření druhu do okolí. V minulosti se z plodů vyráběl vonný džem nebo se sušily na křížaly.

Dřevo stromu je kvalitní, tvrdé a houževnaté, ale není ho mnoho a bývá v malých rozměrech, vyrábějí se z něj drobné pomůcky a nástroje pro domácnost, většinou ale končí jako palivo. Mladá dřevina uniklá do volné přírody mívá v průběhu zimního nedostatku potravy kůru kmene i větviček ohryzanou zajíci i vysokou zvěří.^[3][8][11]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jabloň drobnoplodá na Wikimedia Commons
• Taxon Malus baccata ve Wikidruzích