Jablonné v Podještědí

Jablonné v Podještědí
Pohled přes náměstí Míru k severozápadu
Znak města Jablonné v PodještědíVlajka města Jablonné v Podještědí
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecJablonné v Podještědí
Obec s rozšířenou působnostíLiberec
(správní obvod)
OkresLiberec
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 779 (2023)[1]
Rozloha57,88 km²[2]
Nadmořská výška315 m n. m.
PSČ471 25
Počet domů1 017 (2021)[3]
Počet částí obce12
Počet k. ú.8
Počet ZSJ15
Kontakt
Adresa městského úřaduNáměstí Míru 22
471 25 Jablonné v Podještědí
info@jvpmesto.cz
StarostaJiří Rýdl
Oficiální web: www.jablonnevp.cz
Jablonné v Podještědí
Další údaje
Kód obce561631
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jablonné v Podještědí (dříve Německé Jablonné,[4] něm. Deutsch Gabel) je město v okrese Liberec. Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Území severně o města, které se nachází převážně na katastru Lvové, je od roku 1996 chráněno jako Krajinná památková zóna Lembersko.

Historie

Nejstarší dějiny

Socha Zdislavy z Lemberka v areálu dominikánského kláštera

Počátky Jablonného a celé jeho dějiny jsou spojeny s kultem sv. Zdislavy, která spolu s manželem Havlem z Lemberka stála u založení města a dominikánského kláštera. Oblast pod Lužickými horami byla postupovně osidlována a kolonizována od počátku 13. století, přispěla k tomu stará zemská cesta z Prahy do Žitavy a dále na sever. Na osidlování okolí Jablonného se podílel významný šlechtický rod Markvarticů, který sem povolával nejen Čechy, ale také bohaté německé sedláky. Havel z Lemberka (†1255) z rodu Markvarticů patřil k důvěrníkům krále Václava I. a v roce 1241 založil hrad Lemberk (Löwenberg).[5] V této době se psal také jako Havel z Jablonného (Gallus di Yablonni) a existence Jablonného se statutem města je tehdy poprvé doložena, i když již dříve zde existovala obchodní osada s názvem Gablona.[6] V roce 1250 založila Havlova manželka Zdislava v Jablonném klášter, kam byli povoláni mniši řádu dominikánů. Již ve 13. století bylo město obehnáno hradbami s dvěma branami, z doby Lemberků je také doložena existence tvrze, která však zanikla již v 15. století a dnes ani není známo, kde stála.[7]

Náměstí Míru s morovým sloupem a vyhlídkovou věží bývalého kostela Narození Panny Marie

Význam Jablonného jako tržního a řemeslného centra se zemědělským zázemím na důležité obchodní cestě postupně rostl, ale první městská privilegia jsou datována až k roku 1364. V roce 1369 navštívil Jablonné císař Karel IV., který již předtím dvěma listinami z let 1351 a 1361 nařídil kupcům užívat jako obchodní cestu do Lužice pouze trasu přes Jablonné. Díky tomu město bohatlo z celních poplatků a dočasně zde fungovala i mincovna. Páni z Lemberka založili také druhý cisterciácký klášter u farního kostela sv. Kříže. Sloučené panství Jablonné-Lemberk existovalo do roku 1398, kdy jablonskou část koupili Berkové z Dubé, jimž pak tento majetek patřil až do počátku 18. století. Za husitských válek se Berkové z Dubé postavili na stranu císaře Zikmunda a Jablonné bylo v letech 1425–1426 vypáleno husitským vojskem. Tehdy také zanikl cisterciácký klášter, farní kostel byl obnoven v roce 1457 s novým zasvěcením Narození Panny Marie. Po skončení husitských válek vedli Berkové z Dubé ještě válku se saským kurfiřtem. Ke konsolidaci poměrů na zpustošeném panství došlo až za Jiřího z Poděbrad, který na přímluvu Jindřicha Berky z Dubé obnovil Jablonnému v roce 1466 stará privilegia. Městský znak je poprvé doložen až z doby Vladislava Jagellonského.

Šestnácté století bylo ve znamení všeobecného rozvoje, vznikla radnice a škola, král Ferdinand I. Habsburský rozšířil v letech 1534 a 1535 práva konání trhů. Berkové z Dubé sem nakonec umístili i své hlavní sídlo, když v letech 1565–1572 za Jindřicha Berky vznikl zámek Nový Falkenburk západně od centra města.[8] Koncem 16. století bylo kvůli zadlužení panství rozděleno na dvě poloviny. Jednu polovinu získal Vladislav Hozlauer z Hozlau, který své četné spory s měšťany završil založením požáru města.[9] Po Bílé hoře bylo panství opět sjednoceno, kdy obě poloviny vlastnil Jindřich Volf Berka z Dubé. Ten zastával vysoké zemské úřady a v roce 1640 získal titul hraběte. V této době probíhala na panství násilná rekatolizace, město během třicetileté války trpělo průchody vojsk a také morovou epidemií, kterou připomíná morový sloup vztyčený na náměstí v roce 1687 v návaznosti na další epidemii v roce 1680.[10]

Jablonné v 17.–19. století

Hrabě František Antonín Berka z Dubé, majitel Jablonného v letech 1650–1706 a iniciátor výstavby chrámu sv. Vavřince

Posledním majitelem Jablonného z rodu Berků byl hrabě František Antonín Berka z Dubé (1635–1706), významný císařský diplomat a nakonec nejvyšší maršálek Českého království. Ten byl posledním mužským potomkem rodu Berků, a protože neměl dědice, investoval značné finanční částky do výstavby monumentálního chrámu sv. Vavřince podle projektu významného architekta J. L. Hildebrandta. Po vymření rodu Berků z Dubé zdědil Jablonné hrabě Antonín Jan Nostic (1706), který však panství vzápětí prodal Františce Rozálii Kinské, rozené Berkové (†1714). Jejím dědicm byl hrabě Václav Albrecht Bruntálský z Vrbna, který Jablonné prodal v roce 1718 Pachtům z Rájova.

Klášterní bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy na Dominikánském náměstí

Nástupci Františka Antonína Berky z Dubé neměli zájem ani finance na dokončení chrámu sv. Vavřince v původně plánovaném rozsahu a kostel byl dokončen až po třiceti letech v roce 1729, o dva roky později byly do krypty vráceny ostatky Zdislavy z Lemberka. Prvním majitelem Jablonného z rodu Pachtů byl Jan Jáchym (1676–1742), povýšený v roce 1721 do hraběcího stavu, který za války o rakouské dědictví zemřel ve francouzském zajetí. Jeho nástupcem byl syn František Josef Pachta (1710–1799), který zastával vysoké zemské úřady a majitelem panství byl více než půl století (1742–1799). V této době Jablonné hospodářsky vzkvétalo, vznikaly textilní manufaktury, které daly základ pozdější průmyslové výrobě v několika továrnách. Ve městě tehdy fungovala řada cechů různých řemesel. Význam si udržovala také stará obchodní cesta do Lužice, díky níž byla v roce 1751 v Jablonném zřízena poštovní stanice umístěná v bývalém letohrádku Pachtů z Rájova (v dnešní ulici Zdislavy z Lemberka). František Josef Pachta nechal také rokokově přestavět zámek Nový Falkenburk. I v 18. století postihly Jablonné válečné události, nejprve za války o rakouské dědictví v roce 1744. Za sedmileté války se do města po prohrané bitvě u Kolína (1757) uchýlila pruská posádka a rakouské dělostřelectvo při dobývání Jablonného zničilo obě městské brány (Pražskou a Žitavskou). Zámek Nový Falkenburk tehdy sloužil jako vojenský lazaret. Během jedné ze svých inspekčních cest po Čechách navštívil město Josef II., který 17. září 1779 přenocoval na zmíněné poštovní stanici.[11]

Náměstí Míru, východní část s radnicí

Zlomem v historii Jablonného byl rok 1788, kdy došlo k ničivému požáru. Oheň ze dne 11. května 1788 se během několika hodin rozšířil na celé město, zcela zničeno bylo 160 domů včetně radnice a školy, poškozeny byly také oba kostely. V této době za vlády Josefa II. byl zrušen také dominikánský klášter a svou činnost ve městě ukončili dominikáni, kteří dosud po několik staletí pečovali o kult patronky města Zdislavy z Lemberka. V závěru napoleonských válek navštívil Jablonné osobně císař Napoleon Bonaparte, který 13. srpna 1813 v budobě poštovní stanice přijal delegaci městské samosprávy.[12] Přes škody způsobené válkami a požárem z roku 1788 se město nadále rozvíjelo, především díky rozmachu textilního průmyslu, který se z cechovních základů postupně proměnil na výrobu soutředěnou do továren. Významnými textilními průmyslníky byli Kittelové, Ignaz Gürtler nebo Daniel Bitterlich. K důležitým průmyslovým podnikům patřila také parní pila Josefa Elstnera, jehož osobu připomíná honosná novorenesanční vila (Cvikovská ulice č.p. 391).[13] K rozvoji průmyslu přispělo také napojení Jablonného na železniční trať Liberec – Česká Lípa (1900).

Po zrušení poddanství v roce 1848 se Jablonné stalo sídlem okresního hejtmanství (původně pod názvem Gabel, od roku 1901 Deutsch Gabel). V polovině 19. století mělo Jablonné 2 006 obyvatel, v roce 1930 to bylo 2 310 obyvatel převážně německé národnosti. Ve druhé polovině 19. století byla v Jablonném postavena nová škola (1871) a nemocnice (1890), došlo také k rozvoji bohaté spolkové činnosti (divadelní ochotníci, pěvecký sbor, tělovýchovný spolek, hasiči, ostrostřelci atd.) Velkostatek se zámkem Nový Falkenburk byl až do roku 1867 majetkem Pachtů z Rájova, poté byl majitelem krátce saský velkostatkář Karl Palme. V roce 1872 koupil velkostatek Franz Mattausch, bohatý průmyslník z Benešova nad Ploučnicí. Zámek Nový Falkenburk v této době zpustl a sloužil jen jako sýpka. Ke změně došlo až za dalšího majitele Johanna Moritze Liebiega z bohaté liberecké rodiny, který velkostatek koupil v roce 1901. Ten podnikl rozsáhlou novobarokní přestavbu zámku a učinil z něj své hlavní sídlo.

20. století

Náměstí Míru, severní část

Za první světové války byl v Jablonném zřízen zajatecký tábor, v němž se do roku 1918 vystřídalo přes 14 000 válečných zajatců z Francie, Srbska a Ruska. Tábor byl rozpuštěn v listopadu 1918, krátce nato bylo město začleněno do správního celku Deutschböhmen. Osobně se v tom angažoval jablonský rodák a starosta Vinzenz Kraus (1865–1926), který byl později poslancem Národního shromáždění. Za pomoci armády se Jablonné stalo součástí nově vzniklého Československa. Za první republiky bylo v Jablonném několik továren se zaměřením převážně na textilní výrobu, fungoval také městský pivovar zřízený již v roce 1863 ve zrušeném farním kostele Narození Panny Marie. Česká národnostní menšina založila v roce 1921 Českou besedu, od roku 1923 ve městě fungoval také Sokol. Podpora Čechů v převážně německém městě vyvrcholila v roce 1930 vybudováním české školy. Převaha německého obyvatelstva vedla k úspěchu Sudetoněmecké strany, která v obecních volbách v roce 1938 získala 27 z 30 mandátů v městském zastupitelstvu. Po Mnichovské dohodě obsadila město německá armáda (3. října 1938) a o týden později se Jablonné v rámci Sudetoněmecké župy stalo součástí Německé říše.

V rámci úsporných opatření byly roku 1942 k Jablonnému, správnímu okresnímu městu, připojeny Markvartice, Česká Ves a Zámecká. Okresní národní výbor se utvořil 28. května 1945. Do té doby zde poválečnou situaci řídilo několik jedinců, nejprve tři dny Dr. Zelenka. Na přání činitelů z Prahy a Turnova byla vytvořena okresní správní komise, jejímž předsedou byl ustanoven F. Soukup, místopředsedou B. Myslil a dalších devět členů; která obdržela k ruce tři úředníky. Dále byli povoláni z Prahy členové Svazu mládeže a tři pracovníci z Turnova.[14] Osídlování začalo počátkem června 1945. První odsun německého obyvatelstva za pomoci stráže národní bezpečnosti a vojska se konal 18. července 1945. Z celého okresu se jednalo o 4 010 osob, ze samotného Jablonného o 1 250 osob v pěti transportech. Dvě třetiny německého obyvatelstva okresu byly odsunuty do konce prosince 1945 (asi 18 tisíc obyvatel).[14]

V první etapě osidlování docházelo ke konfiskacím asi 40 průmyslových podniků (textil, hospodářské stroje, elektropotřeby, nábytek, sklo), v druhé přicházeli osídlenci (národní správci) zemědělských usedlostí, z okresů českých (Rychnov nad Kněžnou a Ledeč nad Sázavou) i slovenských. Ve třetím sledu byly osazovány živnosti a obchody.[14] V roce 1948 byl zrušen okres Jablonné v Podještědí, město bylo přičleněno k okresu Liberec, od roku 1960 k České Lípě. Na poválečná léta stagnace navázala po roce 1969 cílená rekonstrukce a výstavba pohraničí, během 70. a 80. let vznikly nové budovy základní školy, nákupního střediska (1982) a zdravotního střediska (1987). V  roce 1980 došlo v rámci integrace obcí k připojení dalších vesniček u Jablonného k městu. Byly to Heřmanice, Kněžice, Lvová, Petrovice a Postřelná. A také malé osady: Kněžičky, Kunová, Pole u Jablonného, Valdov, Zámecká, Zpěvná a Židovice. Přes četné destrukční zásahy v poválečném období si centrum Jablonného udrželo historický charakter především v prostoru náměstí Míru a Dominikánského náměstí, dochovaly se také četné roubené domy. Díky tomu byla v roce 1992 v Jablonném vyhlášena městská památková zóna. Turistickému ruchu napomohly změny po roce 1989 a znovuotevření hraničních přechodů do Německa. Zájem o Jablonné vzrostl v souvislosti s kanonizací patronky města Zdislavy z Lemberka, která byla papežem Janem Pavlem II. v roce 1995 prohlášena za svatou. Chrám sv. Vavřince získal o rok později statut basilica minor.

K 1. lednu 2007 bylo město vyňato z okresu Česká Lípa a začleněno do dopravně bližšího okresu Liberec, a to včetně připojovaných vsí.[15]

Hospodářství

Výrobní podnik Preciosa, pobočka č. 17 v Jablonném

Ve městě se nachází pobočka č. 17 Jablonecké společnosti Preciosa, výrobce křišťálového skla. Vyrábějí se zde umělé kameny z kubické zirkonie o velikosti 0,6 - 3 mm v brusírenském tvaru diamant a briliant, lze též vyrábět různé jiné tvary do velikosti 1 cm.

Části města

Město se člení na části: Jablonné v Podještědí, Česká Ves, Heřmanice v Podještědí, Kněžice, Lada v Podještědí, Lvová, Markvartice, Petrovice, Pole, Postřelná, ValdovZámecká.

Pamětihodnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Jablonném v Podještědí.

Jablonné v Podještědí

Lvová

Doprava

Budova vlakového nádraží

Od roku 1900 obcí prochází železniční trať 086Liberce do České Lípy. Je zde i železniční stanice, na níž za normálního provozu zastavují osobní vlaky i rychlíky. V minulosti odbočovala v Jablonném další železniční trať do Svoru. Zrušena byla v roce 1973.

Autobusové linky firem ČSAD Česká Lípa, ČSAD Liberec, BusLine i dalších soukromých dopravců Jablonné spojují s okolními obcemi (např. s Mimoní, Strážem pod Ralskem, Libercem, Českou Lípou nebo Hrádkem nad Nisou), ale i se vzdálenějšími sídly, třeba s Prahou, Ústím nad Labem, Vrchlabím nebo Trutnovem.

V obci se kříží silnice I/13 se silnicí II/270.

Příroda

V Jablonném sídlí Správa Chráněné krajinné oblasti Lužické hory, které se sem přestěhovala z Nového Boru. Do katastru obce zasahuje národní přírodní rezervace Jezevčí vrch.[16]

Osobnosti města

Galerie

Související články

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Výnos ministra vnitra č. 223/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 258
  6. LOUDA, Jiří: Česká města II.; Praha, 1983; s. 171–173
  7. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha 1984; s. 178–179
  8. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 351
  9. Ottův slovník naučný, 12. díl; Praha, 1897 (reprint 1998); s. 978–979 (heslo Jablonné) ISBN 80-7185-157-4
  10. SLOUKA, Jiří: Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy; Praha, 2010; s. 114–116 ISBN 978-80-247-2996-1
  11. HRBEK, Jiří a kolektiv: Panovnický majestát. Habsburkové jako čeští králové v 17. a 18. století; Historický ústav Akademie věd České republiky, NLN, Praha, 2021; s. 549 ISBN 978-80-7286-378-5
  12. MARTINKA, Lukáš: Jablonné v Podještědí. Kresby historické architektury; Praha, 2014; s. 10 ISBN 978-80-87625-49-1
  13. MARTINKA, Lukáš: Jablonné v Podještědí. Kresby historické architektury; Praha, 2014; s. 43 ISBN 978-80-87625-49-1
  14. a b c Stráž severu: deník Národní fronty v českém pohraničí. Liberec: Akční výbor Národní fronty v Liberci, 28.12.1945, 1(176), s. 2.
  15. SOVADINA, Miloslav. Bezděz – sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipsko, 2007. ISBN 978-80-86319-00-1. Kapitola Změna v územním rozsahu okresu Česká Lípa, s. 283. 
  16. MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 41. 

Literatura

  • ČERNÁ, Renata: Jablonné v Podještědí. Turistický průvodce městem; Nymburk, 2014; 16 s. ISBN 978-80-87275-96-2
  • KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Praha, 1997; díl II. (heslo Jablonné v Podještědí), s. 536–543 ISBN 80-85983-14-1
  • MARTINKA, Lukáš: Jablonné v Podještědí. Kresby historické architektury; Praha, 2014; 93 s. ISBN 978-80-87625-49-1

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Jablonné v Podještědí (4).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Novorenesanční vila majitele pily Josefa Elstnera z roku 1904 (Cvikovská ulice č.p. 391)
Basilica minor v Jablonném 1.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Basilica minor - Kostel sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí
Jablonné v Podještědí (3).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Socha sv. Zdislavy z Lemberka v areálu dominikánského kláštera. Socha z roku 2021 umístěná při příležitosti 800. výročí narození patronky města.
Carlo Maratta Portrait of Frantisek Antonin Berka of Duba NGP.jpg
Potrait of Count František Antonín Berka of Dubá (1649-1706) by Carlo Maratta (1625-1713), National Gallery Prague, Czech Republic
Jablonné v Podještědí (9).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Městský hřbitov s pomníkem obětem první světové války a márnicí.
Jablonné v P. klášter 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Dominikánský klášter v Jablonném v Podještědí
Jablonné v P. nádraží 1a.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Jablonné v Podještědí
Jablonné v Podještědí (14).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Roubený mlýn z 18. století pod klášterem (Mlýnská ulice č.p. 110)
Studánka svaté Zdislavy.JPG
Autor: Mirek256, Licence: CC BY-SA 3.0
Studánka svaté Zdislavy u zámku Lemberk, Jablonné v Podještědí, Česká republika
Sokolovna v Jablonném v Podještědí.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění.

Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo. Chcete-li získat zvláštní svolení k užití, licenci nebo snímek zakoupit, kontaktujte mě, prosím, pro sjednání podmínek.

Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Budova bývalé sokolovny v Jablonném v Podještědí.
Jablonné v Podještědí, Preciosa.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Jablonné v Podještědí
Flag of Jablonné v Podještědí.svg
List tvoří dva vodorovné pruhy, bílý a červený. Uprostřed modrý čtverec o straně rovné jedné polovině šířky listu se žlutými podávkami bez násady hroty nahoru.
Basilica minor v Jablonném 2.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Basilica minor - Kostel sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí
DtGabel.jpg
(c) Trendy64, CC BY-SA 3.0
Náměstí Míru v Jablonném v Podještědí. Pohled od jihovýchodu, na obzoru Lužické hory.
Jablonné v P. náměstí radnice.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Jablonné v Podještědí
Jablonné v P. Náměstí 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Náměstí Míru, Jablonné v Podještědí
Jablonné v Podještědí (12).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Pomník J. W. Goetha v Okružní ulici
Jablonné ev. kostel 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Evangelický kostelík (Jablonné v Podještědí)
Jablonné v P. Nový Falkenburk zámek čelo 3.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek Nový Falkenburk v Jablonném
Jablonné v Podještědí (13).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Švermova ulice u nádraží.
Pachtovský zámeček celý.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Lovecký zámeček Pachtů z Rájova v Jablonném v Podještědí
Jablonné v Podještědí (10).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Pamětní desky na budově bývalého letohrádku Pachtů z Rájova, později poštovní stanice.
Jablonné v Podještědí (7).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Roubený dům z přelomu 18. a 19. století (Školní ulice č.p. 31)
Jablonné v Podještědí (1).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Severní část náměstí Míru.
Jablonné v Podještědí (5).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Markvartický rybník a Palmeho dvůr.
Kostel P. Marie v Jablonném.jpg
Autor: Hana Kubíková, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Jablonné v P. Palmeho dvůr vrata.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Palmeho dvůr v Jablonném-Markvarticích