Jacek Malczewski

Jacek Malczewski
Narození15. července 1854
Radom
Úmrtí8. října 1929 (ve věku 75 let)
Krakov
Místo pohřbeníKrypta zasloužilých na Skalce
Alma materNárodní vysoká škola krásných umění
Akademie výtvarných umění v Krakově
Povolánímalíř, umělecký pedagog a vysokoškolský učitel
Partner(ka)Maria Bal
DětiRafał Malczewski
HnutíMladé Polsko
Významná dílaPolský Hamlet. Portrét Aleksandera Wielopolského
Oceněnívelkodůstojník Řádu znovuzrozeného Polska
důstojník Řádu znovuzrozeného Polska
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacek Malczewski (15. července 1854 v Radomi – 8. října 1929 v Krakově) byl polský malíř modernismu a symbolismu, člen hnutí Mladé Polsko. Jeho otec byl Julian Malczewski, matka Marie, roz. Szymanowska.

Biografie

Mládí a studia

Vyrůstal ve staré zchudlé měšťanské rodině a byl svými rodiči i školně vzděláván. Ve 13 letech byl poslán na statek svého strýce. Roku 1871 přišel do Krakova, kde studoval na gymnáziu a současně byl externím posluchačem na Škole výtvarných umění, pozdější Výtvarné akademii. První ředitel této školy, slavný malíř historických témat Jan Matejko, rozpoznal jeho talent a přemluvil jej k okamžitému studiu výtvarného umění, které pak doplnil na École des Beaux-Arts v Paříži. Roku 1887 se oženil s dcerou krakovského lékárníka Marií Gralewskou. Roku 1888 se mu narodila dcera Julia, roku 1892 pak syn Rafaeł, později také výtvarný umělec.

V roce 1897 založil krakovské sdružení umělců SZTUKA. Jeho členy byli mj. i malíři T. Axentowicz (1859–1938), J. Mehoffer (1869–1946), S. Wyspiański (1869–1907). Svým dílem se již na přelomu staletí stal jednou z ústředních postav hnutí Mladé Polsko.

Jacek Malczewski
Jeho sarkofág v Krakově

Malířská dráha

Jacek Malczewski maluje nejprve žánrové zpracování krajin, a realistické historické obrazy v duchu romantiky v převážně tmavých barvách pod vlivem Artura Grottgera. Od roku 1884 se v důsledku smrti otce objevuje v jeho tvorbě častěji motiv smrti. Kolem r. 1890 se začíná přiklánět k symbolismu, obsahem však zůstává věrný historickým tématům.

K jeho nejznámějším obrazům patří: Śmierć Ellenai/Smrt Heleny (1883), Wigilia na Syberii/Štědrý večer na Sibiři (1892), Melancholia (1890–1894) a Błędne koło/Bludný kruh (1895–1897). Namaloval také celou řadu autoportrétů. Známý je jeho cyklus „Polonia“ z časů první světové války a triptych „Můj pohřeb“ z r. 1923.

Profesorem na akademii

V roce 1896 vrací se na krakovskou akademii jako její profesor, ale po konfliktu s rektorem akademie malířem J. Falatem (1853-1929) r. 1900 akademii opouští a po dobu 10 let je velmi uznávaným malířem na volné noze.

R. 1910 se stává rektorem Akademie Teodor Axentowicz, který Malczewského povolává zpět do profesorského sboru a r. 1912 je rektorem zvolen sám Malczewski. V této funkci pak setrvává až do r. 1921. Přes své časté pobyty v zahraničí (Francie, Německo, Rakousko, Itálie, Řecko, Turecko), nejvíce jeho tvorbu ovlivnilo polské umění a lidová tvorba.

Je pochován v kryptě Kostela sv. Archanděla Michaela a sv. Stanislava na Skałce v Krakově.

Fotogalerie

  • Wigilia na Syberii

    Wigilia na Syberii

  • Melancholia

    Melancholia

  • Błędne koło

    Błędne koło

  • Portrét polského gen. Józefa Piłsudského

    Portrét polského gen. Józefa Piłsudského

  • Anděl smrti (1902)

    Anděl smrti (1902)

  • Smrt

    Smrt

  • Thanatos

    Thanatos

Odkazy

Externí odkazy

Média použitá na této stránce