Jacinto Guerrero

Jacinto Guerrero
Jacinto Guerrero v roce 1927
Jacinto Guerrero v roce 1927
Základní informace
Rodné jménoJacinto Guerrero Torres
Narození16. srpna 1895
Toledo
Úmrtí15. září 1951 (ve věku 56 let)
Madrid
Žánryopera a zarzuela
Povoláníhudební skladatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacinto Guerrero (16. srpna 1895 Toledo15. září 1951 Madrid) byl španělský hudební skladatel.

Život

Narodil se 16. srpna 1895 v Toledu. Otec byl dirigentem městské kapely a velmi záhy začal syna učit hudbě. Po otcově smrti v roce 1904 byl přijat do školy pro sirotky (Colegio de Infantes de Toledo) a zpíval v chlapeckém sboru katedrály v Toledu. Její sbormistr Lluis Ferré byl fascinován tím, že již ve dvanácti letech zkomponoval vokální skladbu Salve pro čtyři hlasy, která se hrála v průvodu na svátek Virgen de la Esperanza de Toledo. Přes svůj nízký věk působil v Toledu kromě chrámového sboru jako varhaník v kostele San Justo, klavírista v kavárně Hombre de Palo a v prvním toledském kinosále Miradero.

V roce 1914 získal za skladbu Chvalozpěv na Toledo (Himno a Toledo) stipendium městské rady na studium na madridské konzervatoři, kde studoval hru na housle, harmonii a kompozici. Studoval s vynikajícím prospěchem, získal první cenu ve všech třech oborech. Přivydělával si jako kavárenský houslista, ale brzy získal místo houslisty v divadle Teatro de Apolo.

V roce 1916 absolvoval krátkou vojenskou službu v Leónu a o rok později absolvoval madridskou konzervatoř Armonía del Real Conservatorio de Música de Madrid s vyznamenáním. V roce 1918 se pak hrálo jeho první jevištní dílo, saineta La de la cara de Dios a orchestr Banda de Música del Hospicio hrál několik jeho prvních symfonických skladeb na svých pravidelných koncertech. První velký úspěch zaznamenal v roce 1920, když jeho lyrická fraška La pelusa o El regalo de reyes se v divadle Teatro La Latina Madrid hrála 100 večerů za sebou. Od té doby se každé jeho nové dílo setkávalo s úspěchem a stal populárním v celé zemi.

V roce 1929 bylo divadlo Apollo Theater uzavřeno a Guerrero odcestoval do Paříže, kde uvedl revui Paris-Madrid, montáž nejoblíbenějších skladeb a dalších písních psaných pro tehdy populárního zpěvačku Raquel Meller. O rok později, na žádost britského režiséra Georga Bertholda Samuelsona, složil hudbu k filmu La canción del día, jednomu z prvních španělských zvukových filmů. V červnu 1931 odcestoval na svou první cestu do Ameriky, aby v několika argentinských městech představil své zarzuely.

Po vypuknutí Španělské občanské války odcestoval do Paříže. Usídlil se však s rodinou v San Sebastiánu a do Paříže dojížděl. V roce 1940 obdržel Řád Isabely Katolické (Orden de Isabel la Católica) a v roce 1943 Řád Alfonsa X. (Orden de Alfonso X el Sabio).

Jeho nejúspěšnější opereta ¡5 minutos nada menos! měla premiéru v roce 1944 a hrála se v divadle Teatro Martin de Madrid 1 890x. V témže roce však vážně onemocněl a dvakrát podstoupil operaci střev. Po uzdravení se stal členem madridské městské rady a podnikl svou druhou cestu do Latinské Ameriky a získal v Buenos Aires řadu poct.

V roce 1951 z místa radního odstoupil a stal se prezidentem Společnosti španělských autorů (Sociedad de Autores Españoles), kde nahradil zesnulého Francisco Alonsa. Stačil ještě připravit Mezinárodní kongres autorů, ale 15. září zemřel v nemocnici Rúber de Madrid.

Jeho bratr Inocencio založil v roce 1982 Nadaci Jacinta a Inocencia Guerrerových (Jacinto e Inocencio Guerrero Foundation), která se stará o podporu španělské hudby.

Jevištní díla

Zarzuela Las mujeres de Lacuesta lou.jpg
  • 1919 — El Camino de Santiago
  • 1920 — La cámara oscura
  • 1930 — Ramón del alma mía
  • 1920 — Salustiano patrono
  • 1921 — La alsaciana
  • 1921 — La hora del reparto
  • 1921 — El Otelo del barrio
  • 1925 — El collar de Afrodita
  • 1922 — La montería
  • 1922 — El número 15
  • 1922 — El rey nuevo
  • 1922 — La reina de las praderas
  • 1921 — Manolita la Peque
  • 1923 — Los gavilanes
  • 1923 — La muerte del dragón
  • 1923 — La luz de Bengala
  • 1923 — Cándido Tenorio
  • 1923 — Teodoro y compañía
  • 1924 — A la sombra
  • 1924 — Don Quintín el amargao
  • 1924 — Lo que va de ayer a hoy
  • 1924 — La sombra del Pilar
  • 1925 — María Sol
  • 1925 — Por los flecos del mantón
  • 1925 — ¡Vivan los novios!
  • 1925 — Todo el mundo futbolista
  • 1926 — El huésped del sevillano
  • 1926 — Las mujeres de Lacuesta
  • 1926 — Quietos, un momento
  • 1927 — Las alondras
  • 1927 — Cornópolis
  • 1927 — Las inyecciones
  • 1927 — Juan de Madrid
  • 1927 — El sobre verde
  • 1927 — Los bullangueros
  • 1928 — Viva la cotorra
  • 1928 — Abajo las coquetas
  • 1928 — La orgía dorada
  • 1928 — Martierra
  • 1928 — Los faroles
  • 1929 — La Melitona
  • 1929 — El tejar de Cantarranas
  • 1930 — La rosa del azafrán
  • 1930 — Campanela
  • 1930 — Colilla IV
  • 1930 — El país de los tontos
  • 1930 — Duro con ellas
  • 1931 — La loca juventud
  • 1931 — La fama del tartanero
  • 1931 — La sal por arrobas
  • 1931 — Pelé y Melé — Revista
  • 1931 — Miss Guindalera
  • 1932 — Sole, la Peletera
  • 1932 — El ama
  • 1932 — Chicote Bar
  • 1932 — Las tentaciones
  • 1933 — ¡Gol!
  • 1933 — La camisa de la Pompadour
  • 1934 — Colores y barro
  • 1934 — Peccata mundi
  • 1934 — La españolita
  • 1934 — Las insaciables
  • 1936 — La Cibeles
  • 1938 — Los brillantes
  • 1936 — ¡Hip! ¡hip! ¡hurra!
  • 1936 — La sota de oros
  • 1938 — Candelaria
  • 1939 — Carlo Monte en Montecarlo
  • 1941 — Canción del Ebro
  • 1942 — La media de cristal
  • 1943 — Loza lozana
  • 1944 — ¡Cinco minutos nada menos!
  • 1944 — Tiene razón Don Sebastián
  • 1947 — La blanca doble
  • 1949 — Los Países Bajos
  • 1950 — Tres gotas nada más
  • 1951 — El canastillo de fresas
  • 1951 — Cancionero

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Zarzuela Las mujeres de Lacuesta lou.jpg
Portada de una partitura de la zarzuela Las mujeres de Lacuesta. Los libretistas fueron Antonio Paso Díaz y Francisco García Loygorri con música de Jacinto Guerrero. Editado por La Unión Musical en 1926.
Jacinto Guerrero.JPG
El compositor español Jacinto Guerrero