Jack Crawford

Jack Crawford
Narození	22. března 1908 Albury
Úmrtí	10. září 1991 (ve věku 83 let) Sydney
Povolání	tenista
Ocenění	důstojník Řádu britského impéria Mezinárodní tenisová síň slávy Australian Tennis Hall of Fame
Choť	Marjorie Cox Crawford (od 1930)[1]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Herbert Crawford (22. března 1908, Urangeline – 10. září 1991, Sydney, Austrálie) byl australský tenista.

Podle statistik Arthura Wallise Myerse byl v roce 1933 singlovou světovou jedničkou. Čtyřikrát vyhrál dvouhru na Australian Open (1931, 1932, 1933, 1935) a v roce 1933 přidal vítězství i na French Open a ve Wimbledonu. V dosažení kalendářního grand slamu mu zabránila toho roku prohra ve finále US Open, kde jeho naděje zmařil Brit Fred Perry. Skvělou bilancí se mohl pochlubit i v mužské čtyřhře, kde čtyřikrát triumfoval na domácím šampionátu (1929, 1930, 1932, 1935) a v roce 1935 přidal vítězství i v Paříži a na Wimbledonu. Na US Open toho roku nejel, takže mu utekl další možný grand slam. V roce 1939 se před ním otevřela možnost zkompletovat aspoň deblový grand slam kariérní, když se s Harry Hopmanem probojoval do finále US Open, ale ve finále mu šanci zmařil pár krajanů Adrian Quist a John Bromwich. Velmi podobně dopadl v mixu, kde vyhrál v Melbourne Parku (1931, 1932, 1933), na Roland Garros (1933) i ve Wimbledonu (1930), ale americké mistrovství pro něj zůstalo zakleté. Mužské deblové tituly sesbíral v páru s Hopmanem, Edgarem Moonem, Vivianem McGrathem a Adrianem Quistem, ve smíšené čtyřhře mu na vrchol pomohli Elizabeth Ryanová, Marjorie Coxová Crawfordová (jeho manželka od roku 1930) a Margaret Scrivenová. V Davisově poháru zaznamenal 36 výher a 21 proher.^[2] V roce 1979 byl uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy.^[3] V roce 1977 obdržel Řád britského impéria. Svých úspěchů dosáhl navzdory tomu, že byl astmatik. Jeho styl hry i chování mu vynesl přezdívku Gentleman Jack.^[4]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jack Crawford na Wikimedia Commons