Jack Draper

Jack Draper
Jack Draper na Madrid Open 2022
Přezdívka	JD, Drapes[1]
Stát	Spojené království Spojené království
Datum narození	22. prosince 2001 (22 let)[2]
Místo narození	Sutton, Velký Londýn, Spojené království[2]
Bydliště	Londýn, Spojené království[2]
Výška	193 cm[2]
Hmotnost	85 kg[2]
Profesionál od	2018
Držení rakety	levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	1 822 971 USD
Tenisová raketa	Dunlop
Dvouhra
Poměr zápasů	40–28
Tituly	0 ATP, 5 challengerů, 7 ITF
Nejvyšší umístění	38. místo (16. ledna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2023)
French Open	1. kolo (2023)
Wimbledon	2. kolo (2022)
US Open	4. kolo (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů	0–1
Tituly	0 ATP, 1 ITF
Nejvyšší umístění	477. místo (14. února 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon	1. kolo (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240113a13. ledna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jack Draper (* 22. prosince 2001 Sutton, Velký Londýn) je britský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.^[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2023 na 38. místě a ve čtyřhře v únoru 2022 na 477. místě. Trénuje ho James Trotman.^[1][2]

V juniorském tenise si zahrál finále Wimbledonu 2018, z něhož odešel poražen od Tchajwance Cenga Čchun-sina. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v závěru prosince 2018 na 7. příčce.^[4]

V britském daviscupovém týmu debutoval v roce 2023 skupinovou fází finále proti Austrálii, v níž porazil Kokkinakise. Britové vyhráli 2–1 na zápasy a postoupili do čtvrtfinále, v němž nestačil na Srba Kecmanoviće. Srbsko postoupilo po výhře 2–0 na zápasy. Do února 2024 v soutěži nastoupil ke dvěma mezistátním utkáním s bilancí 1–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.^[5]

Soukromý život

Narodil se roku 2001 v anglickém Suttonu, jihozápadně od Londýna. Otec Roger Draper působil v letech 2003–2006 jako výkonný ředitel Sport England, příspěvkové organizace ministerstva pro digitalizaci, kulturu, média a sport, zodpovědné za financování a řízení britského sportu. Mezi roky 2006–2013 pak zastával stejnou pozici v britském tenisovém svazu Lawn Tennis Association.^[6][7] Matka Nicky Draperová hrála závodně tenis a stala se britskou juniorkou šampionkou. Bratr Ben Draper hrál tenis na amerických univerzitách.^[1]

S tenisem začal ve třech letech v Sutton Tennis & Squash clubu pod vedením matky. V období 2006–2016 jej trénoval Justin Sherring a mezi roky 2017–2021 Ryan Jones.^[8]

Tenisová kariéra

V hlavní soutěži okruhu ATP Tour debutoval v devatenácti letech březnovým Miami Open 2021, kam jako člen čtvrté světové stovky obdržel divokou kartu. Po ztrátě úvodní sady s Kazachstáncem Michailem Kukuškinem, duel po 81 minutách skrečoval. Lékař se mu věnoval již při výměně stran za stavu gamů 5–6. Při soupeřově setbolu v další hře se mu při bekhendu podlomily nohy. Po čtyřech minutách vleže na ploše utkání skrečoval pro vyčerpání a závrať. Zápas se hrál za vysoké teploty a vlhkosti, typických podmínek pro Miami. Podle Drapera jeho zdravotní stav souvisel i s těžším průběhem covidu-19, který prodělal v lednu 2021. Kukuškin uvedl, že v tak náročných podmínkách dosud nehrál.^[9] Podruhé se na okruhu představil na travnatém cinch Championships 2021 v londýnském Queen's Clubu, opět na divokou kartu. První zápas na túře ATP vyhrál nad třetím nasazeným Italem Jannikem Sinnerem, figurujícím na dvacáté třetí příčce, čímž premiérově porazil člena světové třicítky.^[10] Poté zdolal Kazachstánce ze čtvrté desítky Alexandra Bublika, než jej ve čtvrtfinále zastavil krajan Cameron Norrie.^[11] Stal se tak nejmladším britským čtvrtfinalistou na okruhu ATP Tour od Andyho Murrayho v sezóně 2006. Bodový zisk jej poprvé posunul do Top 250.^[12]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Wimbledonu 2021, v němž se po udělení divoké karty střetl s dvojnásobným obhájcem trofeje a světovou jedničkou Novakem Djokovićem. Po zisku úvodní sady další tři prohrál a soutěž opustil.^[13] Londýnský cinch Championships 2022 odehrál v týdnu, kdy debutově pronikl mezi sto nejlepších tenistů. Ve vydání z 13. června mu na žebříčku ATP patřila 99. příčka. Do prvního semifinále se probojoval na travnatém Rothesay International Eastbourne 2022, kde znovu startoval na divokou kartu. Ve druhém kole poprvé vyřadil člena světové dvacítky, patnáctého v pořadí Diega Schwartzmana. Do finále jej však nepustil Američan Maxime Cressy po třísetové bitvě, v níž dvě sady rozhodl až tiebreak.^[14] První přímý start na grandslamu si zajistil ve Wimbledonu 2022, kde na úvod porazil Belgičana Zizoua Bergse.^[15] Ve druhém kole skončil na raketě australské turnajové devatenáctky Alexe de Minaura.^[16]

Člena elitní světové desítky premiérově zdolal na montréalském National Bank Open 2022, kde si jako kvalifikant ve druhé fázi poradil s pátým mužem klasifikace Stefanosem Tsitsipasem. Poté mu skrečovala světová dvacítka Gaël Monfils, čímž na turnaji porazil již třetího Francouze.^[17] Mezi poslední osmičkou nenašel recept na Španěla Pabla Carreña Bustu.^[18] Navazující Winston-Salem Open 2022 znamenal postup do čtvrtfinále přes Fabia Fogniniho a Dominica Thiema.^[19] Z něho však odešel poražen od Švýcara Marca-Andreu Hüslera z počátku druhé stovky. Třetí kolo na grandslamu si poprvé zahrál na US Open 2022 po výhrách nad Finem Emilem Ruusuvuorim a kanadskou světovou osmičkou Félixem Augerem-Aliassimem. První set v turnaji ztratil až s Rusem Karenem Chačanovem. V závěru třetí sady, kdy předtím každý vyhrál jednu z nich, soupeři skrečoval. Při hře si poranil hamstring na pravé končetině.^[20][21]

Na Adelaide International 2023 se podruhé v kariéře probojoval do semifinále okruhu ATP. Po výhře nad třetím nasazeným Karenem Chačanovem však podlehl šťastnému poraženému Jihokorejci z kvalifikace Sunu-u Kwonovi.^[22] Debut v Indian Wells na BNP Paribas Open 2023 proměnil v osmifinálovou účast, když přehrál krajany Daniela Evanse i Andyho Murrayho. Ve druhé sadě čtvrtého kola však skrečoval světové dvojce Carlosi Alcarazovi pro poranění břišního svalu.^[23] Grandslamové osmifinále si poprvé zahrál na US Open 2023 po výhrách nad Raduem Albotem, sedmnáctým nasazeným Hubertem Hurkaczem a Michaelem Mmohem. Poté jej vyřadila turnajová osmička Andrej Rubljov.^[24] Premiérovou účast ve finále okruhu ATP Tour zaznamenal na listopadovém Sofia Open 2023. V souboji o titul však podlehl 35letému Francouzi Adrianu Mannarinovi, přestože získal druhou sadu. Ve 21 letech se stal nejmladším britským finalistou na okruhu od Andyho Murrayho na Miami Masters 2009.^[25][26] Přes nejvýše nasazenou světovou čtrnáctku Tommyho Paula a Kazachstánce Alexandra Bublika postoupil do druhého kariérního finále na lednovém Adelaide International 2024. V něm proti Čechovi Jiřímu Lehečkovi ze čtvrté desítky získal úvodní sadu. Přesto odešel poražen, když další dva sety ztratil.^[27][28][29]

Finále na okruhu ATP Tour

Dvouhra: 2 (0–2)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	listopad 2023	Sofie, Bulharsko	tvrdý (h)	Adrian Mannarino	6–7(6–8), 6–2, 3–6
Finalista	2.	leden 2024	Adelaide, Austrálie	tvrdý	Jiří Lehečka	6–4, 4–6, 3–6

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

Dvouhra (12 titulů)

Č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	září 2018	Nottingham, Velká Británie	tvrdý	Andrew Watson	3–6, 7–6(7–3), 6–0
2.	září 2018	Roehampton, Velká Británie	tvrdý	Filip Bergevi	6–3, 6–2
3.	říjen 2018	Lagos, Nigérie	tvrdý	Tom Jomby	1–6, 6–3, 6–4
4.	červenec 2019	Roehampton, Velká Británie	tvrdý	Daniel Cukierman	4–6, 6–3, 6–2
5.	srpen 2019	Chiswick, Velká Británie	tvrdý	Igor Sijsling	6–4, 2–6, 6–3
6.	září 2019	Shrewsbury, Velká Británie	tvrdý (h)	Julian Ocleppo	6–4, 6–0
7.	únor 2020	Sunderland, Velká Británie	tvrdý (h)	Igor Sijsling	6–2, 6–0
1.	leden 2022	Forlì, Itálie	tvrdý (h)	Jay Clarke	6–3, 6–0
2.	únor 2022	Forlì, Itálie (2)	tvrdý (h)	Tim van Rijthoven	6–1, 6–2
3.	únor 2022	Forlì, Itálie (3)	tvrdý (h)	Alexander Ritschard	3–6, 6–3, 7–6(10–8)
4.	duben 2022	Saint-Brieuc, Francie	tvrdý (h)	Zizou Bergs	6–2, 5–7, 6–4
5.	listopad 2023	Bergamo, Itálie	tvrdý (h)	David Goffin	1–6, 7–6(7–3), 6–3

Čtyřhra (1 titul)

Č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	červenec 2019	Cancún, Mexiko	tvrdý	Nicolás Mejía	Aron Pierce Noah Schachter	4–6, 7–6(7–2), [10–5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jack Draper na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jack Draper na Wikimedia Commons
• Jack Draper na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Jack Draper na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Jack Draper na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Jack Draper na X (dříve Twitteru)
• Jack Draper na Instagramu