Jack Sock

Jack Sock
Jack Sock na French Open 2018
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození25. září 1992 (30 let)
Místo narozeníLincoln, NE, Spojené státy[1]
BydlištěKansas City, KS, Spojené státy[1]
Výška191 cm[1]
Hmotnost84 kg[1]
Profesionál od2011
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek11 718 381 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů179–150
Tituly4 ATP, 4 challengery, 2 Futures
Nejvyšší umístění8. místo (20. listopadu 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2017)
French Open4. kolo (2015)
Wimbledon3. kolo (2016, 2012, 2022)
US Open4. kolo (2016)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůsemifinále (2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů207–98
Tituly17 ATP, 1 challenger, 2 Futures
Nejvyšší umístění2. místo (10. září 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2016)
French Openčtvrtfinále (2015)
Wimbledonvítěz (2014, 2018)
US Openvítěz (2018)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůvítěz (2018)
Olympijské hryBronzová medaile bronz (2016)
Smíšená čtyřhra
Tituly2
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2013)
Wimbledonsemifinále (2022)
US Openvítěz (2011)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hryZlatá medaile zlato (2016)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2018)
Hopman Cupfinále (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220808a8. srpna 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlatoRio de Janeiro 2016smíšená čtyřhra
bronzRio de Janeiro 2016mužská čtyřhra

Jack Sock (* 24. září 1992 Lincoln, Nebraska) je americký profesionální tenista a olympijský vítěz ze smíšené čtyřhry Riodejaneirské olympiády 2016, do níž nastoupil s Bethanií Mattekovou-Sandsovou. Na stejných hrách získal také bronz v mužské čtyřhře po boku Steva Johnsona.

V nejvyšší grandslamové kategorii vyhrál s krajankou Melanie Oudinovou smíšenou čtyřhru US Open 2011. V páru s Kanaďanem Vaskem Pospisilem triumfoval v mužské čtyřhře Wimbledonu 2014 a po boku Mika Bryana ovládl debla ve Wimbledonu 2018 a na US Open 2018. Společně zvítězili i na Turnaj mistrů 2018.

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři singlové turnaje, když premiérový dobyl na antuce v Houstonu 2015. K nim přidal sedmnáct turnajových titulů ve čtyřhře, včetně čtyř z kategorie Masters. Na challengerech ATPokruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]

V sérii Masters si trofej odvezl z pařížského Rolex Paris Masters 2017. Semifinále dvouhry si zahrál na Turnaji mistrů 2017.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v listopadu 2017 na 8. místě a ve čtyřhře pak v září 2018 na 2. místě. Trénuje ho bývalý bahamský tenista Mark Knowles. Dříve tuto roli plnili Troy Hahn či Jay Berger.[1]

Spolu s Mikem Bryanem se stal v roce 2018 mistrem světa ITF ve čtyřhře.

Tenisová kariéra

Týmové soutěže

V americkém daviscupovém týmu debutoval v roce 2015 taškentskou baráží světové skupiny proti Uzbekistánu, v níž vyhrál dvouhry nad Farrukhem Dustovem i Denisem Istominem. Přispěl tak k výhře 32:1 na zápasy a záchraně Američanů v nejvyšší úrovni. Do roku 2018 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 4–3 ve dvouhře a 2–0 ve čtyřhře.[3]

Spojené státy americké reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v mužské čtyřhře vytvořil dvojici se Stevem Johnsonem. Jako nenasazení došli do semifinále, v němž nestačili na rumunské turnajové pětky Florina Mergeu a Horiu Tecăua. Následně získali bronzové kovy po výhře nad sedmou nasazenou kanadskou dvojicí Daniel Nestor a Vasek Pospisil. Zlatou medaili vyhrál ve smíšené čtyřhře, když po boku Bethanie Mattekové-Sandsové v ryze americkém finále zdolali dvojici startující na divokou kartu, Venus Williamsová a Rajeev Ram až v rozhodujícím supertiebreaku.[4][5]

Za Spojené státy americké nastoupil poprvé na Hopman Cupu 2016, kdy společně s Victorií Duvalovou skončili s jednou výhrou na posledním, čtvrtém místě základní skupiny A. O rok později, na Hopman Cupu 2017, naopak po boku Coco Vandewegheové prošli základní fází bez porážky. Ve finále však nestačili na Francii, reprezentovanou Kristiny Mladenovicovou a Richardem Gasquetem, výsledkem 1:2 na zápasy.[6]

Vítěz juniorky US Open

Na US Open 2010 vyhrál juniorku dvouhry, kde startoval na divokou kartu. Ve finále porazil krajana Denise Kudlu a stal se tak prvním americkým vítězem juniorské dvouhry od triumfu Andyho Roddicka v roce 2000 na stejném turnaji.[7] Titulem z dvouhry juniorského mistrovství USA 2011 v Kalamazoo si zajistil divokou kartu do hlavní soutěže dvouhry mužů na US Open 2011.

Amatérský tenis

Maturoval 22. května 2011 na střední škole Blue Valley North High School v kansaském Overland Parku. Během středoškolské tenisové kariéry zaznamenal zápasovou bilanci výher a proher 80–0.[8] Do července 2015 neodehrál v americkém daviscupovém týmu žádné utkání.

Profesionální kariéra

Během Wimbledonu 2017

Finále lednového ASB Classic 2016 si zahrál v Aucklandu. V duelu proti osmému nasazenému Robertu Bautistu Agutovi ztratil úvodní sadu a na počátku druhého setu zápas skrečoval. Jako dvacátý šestý hráč světa se potýkal v předchozích dvou dnech s virózou a za teplého a slunečného počasí byl na dvorci malátný.[9] Bodový zisk mu zajistil nové kariérní maximum, když 18. ledna 2016 figuroval na 22. příčce.

Po sérii čtyř finálových porážek z dvouhry si druhý titul odvezl z lednového ASB Classic 2017 konaného na ostrovním Aucklandu. V roli čtvrtého nasazeného ve finále zdolal portugalského hráče Joãa Sousu po třísetovém průběhu.[10] Třetí trofej vybojoval na únorovém Delray Beach Open 2017, když ze semifinále postoupil po výhře nad krajanem Donaldem Youngem. Finálový soupeř, kanadská turnajová jednička Milos Raonic, před duelem odstoupila pro natržený hamstring pravé dolní končetiny.[11][12] Jako turnajová šestnáctka zavítal na závěrečný Masters sezóny 2017, listopadový Rolex Paris Masters, na němž přes Španěla Fernanda Verdasca a Francouze Juliena Benneteaua postoupil do svého premiérového finále mistrovské série. V závěrečném duelu turnaje přehrál srbského kvalifikanta a 77. hráče žebříčku Filipa Krajinoviće po třísetovém průběhu.[13] Bodový zisk jej poprvé v kariéře posunul do elitní světové desítky a zajistil mu debutovou účast na londýnském Turnaji mistrů, hraném o dva týdny později, kde postoupil ze skupiny do semifinále. Stal se i prvním Američanem, jenž vyhrál dvouhru Mastersu od triumfu Andyho Roddicka na Miami Masters 2010. Sezónu tak zakončil jako americká jednička na 8. místě.[13][14]

V důsledku zranění Boba Bryana vytvořil pár s Mikem Bryanem v deblové soutěži Wimbledonu 2018, kde ve finále zdolali jihoafricko-novozélandské turnajové třináctky Ravena Klaasena s Michaelem Venusem po pětisetové bitvě. Oba se stali třetím a čtvrtým tenistou v All England Clubu, jimž se podařilo získat wimbledonský titul dvakrát s jiným spoluhráčem. Navázali tak na Australana Todda Woodbridge a amerického bouřliváka Johna McEnroea.[15]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 2 (3–0)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz2014WimbledontrávaKanada Vasek PospisilUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–6(7–5), 6–7(3–7), 6–4, 3–6, 7–5
Vítěz2018Wimbledon (2)trávaUSA Mike BryanJižní Afrika Raven Klaasen
Nový Zéland Michael Venus
6–3, 6–7(7–9), 6–3, 5–7, 7-5
Vítěz2018US OpentvrdýUSA Mike BryanPolsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
6–3, 6–1

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeři ve finálevýsledek
Vítěz2011US OpentvrdýUSA Melanie OudinováArgentina Gisela Dulková
Argentina Eduardo Schwank
7–6(7–4), 4–6, [10–8]

Zápasy o olympijské medaile

Mužská čtyřhra: 1 (1 bronz)

Medailedatumdějištěspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Bronz12. srpna 2016Rio de Janeiro, BrazílieUSA Steve JohnsonKanada Daniel Nestor
Kanada Vasek Pospisil
6–2, 6–4

Smíšená čtyřhra: 1 (1 zlato)

Medailedatumdějištěspoluhráčkasoupeři ve finálevýsledek
Zlato14. srpna 2016Rio de Janeiro, BrazílieUSA Bethanie Matteková-SandsováUSA Venus Williamsová
USA Rajeev Ram
6–7(3–7), 6–1, [10–7]

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (3–0 Č)
Turnaj mistrů (1–0 Č)
ATP Tour Masters 1000 (1–0 D; 4–6 Č)
ATP Tour 500 (3–3 Č)
ATP Tour 250 (3-4 D; 6–1 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (3–3 D; 13–9 Č)
antuka (1–1 D; 1–1 Č)
tráva (3–0 Č)
koberec (0–0)

Dvouhra: 8 (4–4)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz1.12. dubna 2015Houston, Spojené státyantukaUSA Sam Querrey7–6(11–9), 7–6(7–2)
Finalista1.25. října 2015Stockholm, Švédskotvrdý (h)Česko Tomáš Berdych6–7(1–7), 2–6
Finalista2.20160116a16. ledna 2016Auckland, Nový ZélandtvrdýŠpanělsko Roberto Bautista Agut1–6, 0–1skreč
Finalista3.10. dubna 2016Houston, Spojené státyantukaArgentina Juan Mónaco6–3, 3–6, 5–7
Finalista4.23. října 2016Stockholm, Švédsko (2)tvrdý (h)Argentina Juan Martín del Potro5–7, 1–6
Vítěz2.14. ledna 2017Auckland, Nový ZélandtvrdýPortugalsko João Sousa6–3, 5–7, 6–3
Vítěz3.26. února 2017Delray Beach, Spojené státytvrdýKanada Milos Raonicbez boje
Vítěz4.5. listopadu 2017Paříž, Francietvrdý (h)Srbsko Filip Krajinović5–7, 6–4, 6–1

Čtyřhra: 27 (17–10)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.24. února 2013Memphis, Spojené státytvrdý (h)USA James BlakeUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
1–6, 2–6
Vítěz1.3. března 2013Delray Beach, Spojené státytvrdýUSA James BlakeBělorusko Max Mirnyj
Rumunsko Horia Tecău
6–4, 6–4
Vítěz2.7. července 2014Wimbledon, Londýn, Spojené královstvítrávaKanada Vasek PospisilUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–6(7–5), 6–7(3–7), 6–4, 3–6, 7–5
Vítěz3.27. července 2014Atlanta, Spojené státytvrdýKanada Vasek PospisilUSA Steve Johnson
USA Sam Querrey
6–3, 5–7, [10–5]
Finalista2.17. srpna 2014Cincinnati, Spojené státytvrdýKanada Vasek PospisilUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 2–6
Finalista3.19. října 2014Stockholm, Švédskotvrdý (h)Filipíny Treat HueyUSA Eric Butorac
Jižní Afrika Raven Klaasen
4-6, 3-6
Vítěz4.21. března 2015Indian Wells, Spojené státytvrdýKanada Vasek PospisilItálie Simone Bolelli
Itálie Fabio Fognini
6–4, 6–7(3–7), [10–7]
Finalista4.4. dubna 2015Miami, Spojené státytvrdýKanada Vasek PospisilUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 6–1, [8–10]
Vítěz5.11. října 2015Peking, ČínatvrdýKanada Vasek PospisilKanada Daniel Nestor
Francie Édouard Roger-Vasselin
3–6, 6–3, [10–6]
Vítěz6.25. října 2015Stockholm, Švédskotvrdý (h)USA Nicholas MonroeChorvatsko Mate Pavić
Nový Zéland Michael Venus
7–5, 6–2
Finalista5.8. listopadu 2015Paříž, Francietvrdý (h)Kanada Vasek PospisilChorvatsko Ivan Dodig
Brazílie Marcelo Melo
6–2, 3–6, [5–10]
Finalista6.19. března 2016Indian Wells, Spojené státytvrdýKanada Vasek PospisilFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
3–6, 6–7(5–7)
Finalista7.15. května 2016Řím, ItálieantukaKanada Vasek PospisilUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–2, 3–6, [7–10]
Finalista8.9. října 2016Peking, ČínatvrdýAustrálie Bernard TomicŠpanělsko Pablo Carreño Busta
Španělsko Rafael Nadal
7–6(8–6), 2–6, [8–10]
Vítěz7.16. října 2016Šanghaj, ČínatvrdýUSA John IsnerFinsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
6–4, 6–4
Vítěz8.30. října 2016Basilej, Švýcarskotvrdý (h)Španělsko Marcel GranollersŠvédsko Robert Lindstedt
Nový Zéland Michael Venus
6–3, 6–4
Finalista9.1. dubna 2017Miami, Spojené státytvrdýUSA Nicholas MonroeBrazílie Marcelo Melo
Polsko Łukasz Kubot
5–7, 3–6
Finalista10.9. října 2017Peking, ČínatvrdýUSA John IsnerFinsko Henri Kontinen
Austrálie John Peers
3–6, 6–3, [7–10]
Vítěz9.25. února 2018Delray Beach, Spojené státytvrdýUSA Jackson WithrowUSA Nicholas Monroe
Austrálie John-Patrick Smith
4–6, 6–4, [10–8]
Vítěz10.18. března 2018Indian Wells, Spojené státy (2)tvrdýUSA John IsnerUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–6(7–4), 7–6(7–2)
Vítěz11.26. května 2018Lyon, FrancieantukaAustrálie Nick KyrgiosČesko Roman Jebavý
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–5, 2–6, [11–9]
Vítěz12.14. července 2018Wimbledon, Londýn, Spojené království (2)trávaUSA Mike BryanJižní Afrika Raven Klaasen
Nový Zéland Michael Venus
6–3, 6–7(7–9), 6–3, 5–7, 7–5
Vítěz13.8. září 2018US Open, New York, Spojené státytvrdýUSA Mike BryanPolsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
6–3, 6–1
Vítěz14.18. listopadu 2018Turnaj mistrů, Londýn, Spojené královstvítvrdý (h)USA Mike BryanFrancie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
5–7, 6–1, [13–11]
Vítěz15.18. července 2021Newport, Spojené státytrávaUSA William BlumbergUSA Austin Krajicek
Kanada Vasek Pospisil
6–2, 7–6(7–3)
Vítěz16.19. března 2022Indian Wells, Spojené státy (3)tvrdýUSA John IsnerMexiko Santiago González
Francie Édouard Roger-Vasselin
7–6(7–4), 6–3
Vítěz17.7. srpna 2022Washington, D.C., Spojené státytvrdýAustrálie Nick KyrgiosChorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
7–5, 6–4

Finále soutěží družstev: 1 (0–1)

Stavč.datumsoutěžpovrchspoluhráčisoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.7. ledna 2017Hopman Cup
PerthAustrálie
tvrdý (h)USA Coco VandewegheováFrancie Kristina Mladenovicová
Francie Richard Gasquet
1–2

Finále na juniorce Grand Slamu

Dvouhra: 1 (1–0)

Stavrokturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Vítěz2010US OpentvrdýUSA Denis Kudla3–6, 6–2, 6–2

Postavení na konečném žebříčku ATP

Dvouhra

Rok2009201020112012201320142015201620172018
Pořadí699. 870. 382. 150. 104. 42. 26. 23. 8. 107.

Čtyřhra

Rok201020112012201320142015201620172018
Pořadí681. 369. 167. 103. 15. 19. 16. 39. 2.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jack Sock na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Jack Sock na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20180513a13. května 2018
  2. Jack Sock na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20180723a23. července 2018
  3. Jack Sock na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20171111a11. listopadu 2017
  4. Associated Press. Mattek-Sands, Sock win mixed doubles gold medal in tennis [online]. Fox News, 2016-08-14 [cit. 2016-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Mattek-Sands and Sock win all-American mixed doubles final [online]. NBC Olympics, 2016-08-14 [cit. 2016-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18. (anglicky) 
  6. Francie - USA 2:1. Mladenovicová a Gasquet vyhráli Hopmanův pohár smíšených týmů. Sport.cz [online]. 2017-01-07 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. 
  7. Sock, Gavrilova win US Open junior titles Archivováno 22. 10. 2012 na Wayback Machine. SIFY News. 2010-09-13. 2015-07-17
  8. Jack Sock [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Roberto Bautista Agut wins Auckland tennis title as Jack Sock retires in final [online]. ABC News, 2016-01-16 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online. 
  10. Associated Press. Sock beats Sousa to win ASB Classic [online]. Fox news, 2017-01-13 [cit. 2017-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Milos Raonic pulls out of Delray final with hamstring injury [online]. Sportsnet [cit. 2017-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ZABLOUDIL, Luboš. Sock má druhý letošní titul, zraněný Raonic k finále nenastoupil [online]. Tenisportal.cz, 2017-02-26 [cit. 2017-02-27]. Dostupné online. 
  13. a b Petr Pokorný. Sock získal na Masters v Paříži nejcennější titul a vybojoval premiérový posun do Top 10 i kvalifikaci na Turnaj mistrů [online]. Tenisportal.cz, 2017-11-05 [cit. 2017-11-05]. Dostupné online. 
  14. Serbian Soaring: Krajinovic Into First Final In Paris [online]. 4-11-2017 [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Mike Bryan na prvním grandslamu bez svého bratra získal za pomoci Socka rekordní 17. titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-15 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here pertains to the 2016 Olympics in Rio de Janeiro.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Portugal (alternate).svg
Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Flag of the German Empire.svg
Flag of the Germans(1866-1871)
Flag of Germany (1867–1918).svg
Flag of the Germans(1866-1871)
US flag 48 stars.svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of the United States (1912-1959).svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of Belarus (1995–2012).svg
Flag of Belarus 1995-2012
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Gold medal.svg
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Drawing of a gold medal, based on Olympic rings.svg.
Bronze medal.svg
Autor: B1mbo, Licence: CC BY-SA 2.5
Drawing of a bronze medal, based on Olympic rings.svg.