Jack Sock

Jack Sock
Jack Sock na French Open 2018
Stát	Spojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození	25. září 1992 (31 let)
Místo narození	Lincoln, NE, Spojené státy[1]
Bydliště	Kansas City, KS, Spojené státy[1]
Výška	191 cm[1]
Hmotnost	84 kg[1]
Profesionál od	2011
Držení rakety	pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek	11 718 381 USD
Tenisová raketa	Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů	181–154
Tituly	4 ATP, 4 challengery, 2 Futures
Nejvyšší umístění	8. místo (20. listopadu 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2017)
French Open	4. kolo (2015)
Wimbledon	3. kolo (2016, 2012, 2022)
US Open	4. kolo (2016)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů	semifinále (2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů	210–101
Tituly	17 ATP, 1 challenger, 2 Futures
Nejvyšší umístění	2. místo (10. září 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2016)
French Open	čtvrtfinále (2015)
Wimbledon	vítěz (2014, 2018)
US Open	vítěz (2018)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů	vítěz (2018)
Olympijské hry	bronz (2016)
Smíšená čtyřhra
Tituly	2
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (2013)
Wimbledon	semifinále (2022)
US Open	vítěz (2011)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry	zlato (2016)
Týmové soutěže
Davis Cup	semifinále (2018)
Hopman Cup	finále (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220808a8. srpna 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Tenis na LOH
zlato	Rio de Janeiro 2016	smíšená čtyřhra
bronz	Rio de Janeiro 2016	mužská čtyřhra

Jack Sock (* 24. září 1992 Lincoln, Nebraska) je americký profesionální tenista a olympijský vítěz ze smíšené čtyřhry Riodejaneirské olympiády 2016, do níž nastoupil s Bethanií Mattekovou-Sandsovou. Na stejných hrách získal také bronz v mužské čtyřhře po boku Steva Johnsona.

V nejvyšší grandslamové kategorii vyhrál s krajankou Melanie Oudinovou smíšenou čtyřhru US Open 2011. V páru s Kanaďanem Vaskem Pospisilem triumfoval v mužské čtyřhře Wimbledonu 2014 a po boku Mika Bryana ovládl debla ve Wimbledonu 2018 a na US Open 2018. Společně zvítězili i na Turnaj mistrů 2018.

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři singlové turnaje, když premiérový dobyl na antuce v Houstonu 2015. K nim přidal sedmnáct turnajových titulů ve čtyřhře, včetně čtyř z kategorie Masters. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.^[2]

V sérii Masters si trofej odvezl z pařížského Rolex Paris Masters 2017. Semifinále dvouhry si zahrál na Turnaji mistrů 2017.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v listopadu 2017 na 8. místě a ve čtyřhře pak v září 2018 na 2. místě. Trénuje ho bývalý bahamský tenista Mark Knowles. Dříve tuto roli plnili Troy Hahn či Jay Berger.^[1]

Spolu s Mikem Bryanem se stal v roce 2018 mistrem světa ITF ve čtyřhře.

V americkém daviscupovém týmu debutoval v roce 2015 taškentskou baráží světové skupiny proti Uzbekistánu, v níž vyhrál dvouhry nad Farrukhem Dustovem i Denisem Istominem. Přispěl tak k výhře 32:1 na zápasy a záchraně Američanů v nejvyšší úrovni. Do roku 2018 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 4–3 ve dvouhře a 2–0 ve čtyřhře.^[3]

Spojené státy americké reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v mužské čtyřhře vytvořil dvojici se Stevem Johnsonem. Jako nenasazení došli do semifinále, v němž nestačili na rumunské turnajové pětky Florina Mergeu a Horiu Tecăua. Následně získali bronzové kovy po výhře nad sedmou nasazenou kanadskou dvojicí Daniel Nestor a Vasek Pospisil. Zlatou medaili vyhrál ve smíšené čtyřhře, když po boku Bethanie Mattekové-Sandsové v ryze americkém finále zdolali dvojici startující na divokou kartu, Venus Williamsová a Rajeev Ram až v rozhodujícím supertiebreaku.^[4][5]

Za Spojené státy americké nastoupil poprvé na Hopman Cupu 2016, kdy společně s Victorií Duvalovou skončili s jednou výhrou na posledním, čtvrtém místě základní skupiny A. O rok později, na Hopman Cupu 2017, naopak po boku Coco Vandewegheové prošli základní fází bez porážky. Ve finále však nestačili na Francii, reprezentovanou Kristiny Mladenovicovou a Richardem Gasquetem, výsledkem 1:2 na zápasy.^[6]

Na US Open 2010 vyhrál juniorku dvouhry, kde startoval na divokou kartu. Ve finále porazil krajana Denise Kudlu a stal se tak prvním americkým vítězem juniorské dvouhry od triumfu Andyho Roddicka v roce 2000 na stejném turnaji.^[7] Titulem z dvouhry juniorského mistrovství USA 2011 v Kalamazoo si zajistil divokou kartu do hlavní soutěže dvouhry mužů na US Open 2011.

Maturoval 22. května 2011 na střední škole Blue Valley North High School v kansaském Overland Parku. Během středoškolské tenisové kariéry zaznamenal zápasovou bilanci výher a proher 80–0.^[8] Do července 2015 neodehrál v americkém daviscupovém týmu žádné utkání.

Finále lednového ASB Classic 2016 si zahrál v Aucklandu. V duelu proti osmému nasazenému Robertu Bautistu Agutovi ztratil úvodní sadu a na počátku druhého setu zápas skrečoval. Jako dvacátý šestý hráč světa se potýkal v předchozích dvou dnech s virózou a za teplého a slunečného počasí byl na dvorci malátný.^[9] Bodový zisk mu zajistil nové kariérní maximum, když 18. ledna 2016 figuroval na 22. příčce.

Po sérii čtyř finálových porážek z dvouhry si druhý titul odvezl z lednového ASB Classic 2017 konaného na ostrovním Aucklandu. V roli čtvrtého nasazeného ve finále zdolal portugalského hráče Joãa Sousu po třísetovém průběhu.^[10] Třetí trofej vybojoval na únorovém Delray Beach Open 2017, když ze semifinále postoupil po výhře nad krajanem Donaldem Youngem. Finálový soupeř, kanadská turnajová jednička Milos Raonic, před duelem odstoupila pro natržený hamstring pravé dolní končetiny.^[11][12] Jako turnajová šestnáctka zavítal na závěrečný Masters sezóny 2017, listopadový Rolex Paris Masters, na němž přes Španěla Fernanda Verdasca a Francouze Juliena Benneteaua postoupil do svého premiérového finále mistrovské série. V závěrečném duelu turnaje přehrál srbského kvalifikanta a 77. hráče žebříčku Filipa Krajinoviće po třísetovém průběhu.^[13] Bodový zisk jej poprvé v kariéře posunul do elitní světové desítky a zajistil mu debutovou účast na londýnském Turnaji mistrů, hraném o dva týdny později, kde postoupil ze skupiny do semifinále. Stal se i prvním Američanem, jenž vyhrál dvouhru Mastersu od triumfu Andyho Roddicka na Miami Masters 2010. Sezónu tak zakončil jako americká jednička na 8. místě.^[13][14]

V důsledku zranění Boba Bryana vytvořil pár s Mikem Bryanem v deblové soutěži Wimbledonu 2018, kde ve finále zdolali jihoafricko-novozélandské turnajové třináctky Ravena Klaasena s Michaelem Venusem po pětisetové bitvě. Oba se stali třetím a čtvrtým tenistou v All England Clubu, jimž se podařilo získat wimbledonský titul dvakrát s jiným spoluhráčem. Navázali tak na Australana Todda Woodbridge a amerického bouřliváka Johna McEnroea.^[15]

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	2014	Wimbledon	tráva	Vasek Pospisil	Bob Bryan Mike Bryan	7–6(7–5), 6–7(3–7), 6–4, 3–6, 7–5
Vítěz	2018	Wimbledon (2)	tráva	Mike Bryan	Raven Klaasen Michael Venus	6–3, 6–7(7–9), 6–3, 5–7, 7-5
Vítěz	2018	US Open	tvrdý	Mike Bryan	Łukasz Kubot Marcelo Melo	6–3, 6–1

Stav	rok	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeři ve finále	výsledek
Vítěz	2011	US Open	tvrdý	Melanie Oudinová	Gisela Dulková  Eduardo Schwank	7–6(7–4), 4–6, [10–8]

Medaile	datum	dějiště	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Bronz	12. srpna 2016	Rio de Janeiro, Brazílie	Steve Johnson	Daniel Nestor Vasek Pospisil	6–2, 6–4

Medaile	datum	dějiště	spoluhráčka	soupeři ve finále	výsledek
Zlato	14. srpna 2016	Rio de Janeiro, Brazílie	Bethanie Matteková-Sandsová	Venus Williamsová Rajeev Ram	6–7(3–7), 6–1, [10–7]

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	1.	12. dubna 2015	Houston, Spojené státy	antuka	Sam Querrey	7–6(11–9), 7–6(7–2)
Finalista	1.	25. října 2015	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	Tomáš Berdych	6–7(1–7), 2–6
Finalista	2.	20160116a16. ledna 2016	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Roberto Bautista Agut	1–6, 0–1skreč
Finalista	3.	10. dubna 2016	Houston, Spojené státy	antuka	Juan Mónaco	6–3, 3–6, 5–7
Finalista	4.	23. října 2016	Stockholm, Švédsko (2)	tvrdý (h)	Juan Martín del Potro	5–7, 1–6
Vítěz	2.	14. ledna 2017	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	João Sousa	6–3, 5–7, 6–3
Vítěz	3.	26. února 2017	Delray Beach, Spojené státy	tvrdý	Milos Raonic	bez boje
Vítěz	4.	5. listopadu 2017	Paříž, Francie	tvrdý (h)	Filip Krajinović	5–7, 6–4, 6–1

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	24. února 2013	Memphis, Spojené státy	tvrdý (h)	James Blake	Bob Bryan Mike Bryan	1–6, 2–6
Vítěz	1.	3. března 2013	Delray Beach, Spojené státy	tvrdý	James Blake	Max Mirnyj Horia Tecău	6–4, 6–4
Vítěz	2.	7. července 2014	Wimbledon, Londýn, Spojené království	tráva	Vasek Pospisil	Bob Bryan Mike Bryan	7–6(7–5), 6–7(3–7), 6–4, 3–6, 7–5
Vítěz	3.	27. července 2014	Atlanta, Spojené státy	tvrdý	Vasek Pospisil	Steve Johnson Sam Querrey	6–3, 5–7, [10–5]
Finalista	2.	17. srpna 2014	Cincinnati, Spojené státy	tvrdý	Vasek Pospisil	Bob Bryan Mike Bryan	3–6, 2–6
Finalista	3.	19. října 2014	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	Treat Huey	Eric Butorac Raven Klaasen	4-6, 3-6
Vítěz	4.	21. března 2015	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Vasek Pospisil	Simone Bolelli Fabio Fognini	6–4, 6–7(3–7), [10–7]
Finalista	4.	4. dubna 2015	Miami, Spojené státy	tvrdý	Vasek Pospisil	Bob Bryan Mike Bryan	3–6, 6–1, [8–10]
Vítěz	5.	11. října 2015	Peking, Čína	tvrdý	Vasek Pospisil	Daniel Nestor Édouard Roger-Vasselin	3–6, 6–3, [10–6]
Vítěz	6.	25. října 2015	Stockholm, Švédsko	tvrdý (h)	Nicholas Monroe	Mate Pavić Michael Venus	7–5, 6–2
Finalista	5.	8. listopadu 2015	Paříž, Francie	tvrdý (h)	Vasek Pospisil	Ivan Dodig Marcelo Melo	6–2, 3–6, [5–10]
Finalista	6.	19. března 2016	Indian Wells, Spojené státy	tvrdý	Vasek Pospisil	Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut	3–6, 6–7(5–7)
Finalista	7.	15. května 2016	Řím, Itálie	antuka	Vasek Pospisil	Bob Bryan Mike Bryan	6–2, 3–6, [7–10]
Finalista	8.	9. října 2016	Peking, Čína	tvrdý	Bernard Tomic	Pablo Carreño Busta Rafael Nadal	7–6(8–6), 2–6, [8–10]
Vítěz	7.	16. října 2016	Šanghaj, Čína	tvrdý	John Isner	Henri Kontinen John Peers	6–4, 6–4
Vítěz	8.	30. října 2016	Basilej, Švýcarsko	tvrdý (h)	Marcel Granollers	Robert Lindstedt Michael Venus	6–3, 6–4
Finalista	9.	1. dubna 2017	Miami, Spojené státy	tvrdý	Nicholas Monroe	Marcelo Melo Łukasz Kubot	5–7, 3–6
Finalista	10.	9. října 2017	Peking, Čína	tvrdý	John Isner	Henri Kontinen John Peers	3–6, 6–3, [7–10]
Vítěz	9.	25. února 2018	Delray Beach, Spojené státy	tvrdý	Jackson Withrow	Nicholas Monroe John-Patrick Smith	4–6, 6–4, [10–8]
Vítěz	10.	18. března 2018	Indian Wells, Spojené státy (2)	tvrdý	John Isner	Bob Bryan Mike Bryan	7–6(7–4), 7–6(7–2)
Vítěz	11.	26. května 2018	Lyon, Francie	antuka	Nick Kyrgios	Roman Jebavý Matwé Middelkoop	7–5, 2–6, [11–9]
Vítěz	12.	14. července 2018	Wimbledon, Londýn, Spojené království (2)	tráva	Mike Bryan	Raven Klaasen Michael Venus	6–3, 6–7(7–9), 6–3, 5–7, 7–5
Vítěz	13.	8. září 2018	US Open, New York, Spojené státy	tvrdý	Mike Bryan	Łukasz Kubot Marcelo Melo	6–3, 6–1
Vítěz	14.	18. listopadu 2018	Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království	tvrdý (h)	Mike Bryan	Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut	5–7, 6–1, [13–11]
Vítěz	15.	18. července 2021	Newport, Spojené státy	tráva	William Blumberg	Austin Krajicek Vasek Pospisil	6–2, 7–6(7–3)
Vítěz	16.	19. března 2022	Indian Wells, Spojené státy (3)	tvrdý	John Isner	Santiago González Édouard Roger-Vasselin	7–6(7–4), 6–3
Vítěz	17.	7. srpna 2022	Washington, D.C., Spojené státy	tvrdý	Nick Kyrgios	Ivan Dodig Austin Krajicek	7–5, 6–4

Stav	č.	datum	soutěž	povrch	spoluhráči	soupeři ve finále	výsledek
Finalista	1.	7. ledna 2017	Hopman Cup Perth, Austrálie	tvrdý (h)	Coco Vandewegheová	Kristina Mladenovicová Richard Gasquet	1–2

Stav	rok	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Vítěz	2010	US Open	tvrdý	Denis Kudla	3–6, 6–2, 6–2

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jack Sock na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jack Sock na Wikimedia Commons
• Jack Sock na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Jack Sock na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Jack Sock na stránkách Davis Cupu (anglicky)
• Jack Sock v databázi Olympedia (anglicky)