Jacquemart de Hesdin
Jacquemart de Hesdin | |
---|---|
Narození | 1350 Hesdin |
Úmrtí | 1410 |
Povolání | malíř a iluminátor |
Významná díla | Grandes Heures du duc de Berry Petites Heures of Jean de France, Duc de Berry Psalter of Jean, Duc de Berry Très belles heures du duc de Berry |
Mecenáš | Jan z Berry |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jacquemart de Hesdin, uváděný také jako Jacquemart de Odin (* kolem 1355 – 1414), byl nizozemský malíř miniatur činný ve službách burgundského vévody Jeana I. de Berry.
Život
Jacquemart de Hesdin odvozuje své jméno od pevnosti Hesdin v kraji Artois, který patřil původně k Flandrům a od 12. století burgundským vévodům. Jeho jediným známým patronem byl vévoda Jean I. de Berry (1340–1416), syn Jana II. Dobrého a Jitky Lucemburské, mladší bratr francouzského krále Karla V. a regent jeho syna Karla VI.
Ve službách vévody z Berry v Bourges pracoval v letech 1384–1409 jako iluminátor rukopisů. Jeho nejznámějším dílem je kniha modliteb Přebohaté hodinky vévody z Berry (Très Belles Heures du Duc de Berry), obvykle připisovaná limburským bratrům, ale v inventáři knihovny z roku 1413 uváděná jako dílo Jacquemarta de Odin ("Unes très belles heures richement enluminées et ystoriées de la main Jacquemart de Odin")[1] Jacquemart byl autorem celostránkových miniatur, které dnes v rukopisu chybějí. Bratři z Limburka na rukopisu pracovali po roce 1409.
Na dalších rukopisech (Petites Heures) spolupracoval s několika jinými iluminátory – bratry z Limburka, Mistrem z Boucicaut (Maître de Boucicaut) a nejméně čtyřmi anonymními malíři, z nichž jeden bývá uváděn jako Pseudo-Jacquemart. Jeho spolupracovníky byli také André Beauneveu a jeho žák Jean de Cambrai.
Dílo
Jacquemart de Hesdin je představitelem stylu mezinárodní gotiky. Byl ovlivněn Sienskou malbou a své figury umisťoval do složité architektury s věrohodným prostorem. Na rozdíl od idealizující malby Jeana Pucelle si osvojil naturalistické prvky nizozemského malířství. Pro jeho iluminace jsou charakteristické marginálie s listovím a zvířecími motivy.
Kromě iluminovaných rukopisů se zachovaly Jacquemartovy náčrtníky s kurtoazními výjevy, fyziognomickými studiemi hlav, znázorněním zvířat.[2]
Známá díla
- 1385 Les Petites Heures de Jean de Berry, Bibliothèque nationale, Paris
- 1390 Žaltář (Psautier), Bibliothèque nationale, Paris
- 1400 Très Belles Heures du Duc de Berry, Bibliothèque royale de Belgique
- 1409 Les Grandes Heures du duc de Berry, Bibliothèque nationale, Paris[3]
- Turinské hodinky (část)
- Hesdinův náčrtník
- Náčrtník Morganovy knihovny (Boxwood Sketchbook), Pierpont Morgan Library, New York
- před 1409 Nesení kříže (pergamen na plátně, 38 x 28 cm, patrně jedna z celostránkových miniatur z knihy hodinek), Musée du Louvre[4]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacquemart de Hesdin na anglické Wikipedii.
- ↑ Conway, Sir Martin, "Jacquemart de Hesdin" in The Burlington Magazine for Connoisseurs, vol. 29, no. 158 (May, 1916) pp. 45–47 & 49
- ↑ Krása J, 1990, s. 265
- ↑ Marcel Thomas. Les Grandes Heures de Jean, duc de Berry, Thames & Hudson, Londýn, 1971.
- ↑ Louvre: Le Portement de Croix
Literatura
- Josef Krása, České iluminované rukopisy 13./16. století, Odeon Praha, 1990
- Colum Hourihane (ed.), The Grove Encyclopedia of Medieval Art and Architecture, vol. 2, New York, Oxford University Press, 2012, pp. 453-454, ISBN 9780195395365.
- Les Enluminures du Louvre, Moyen Âge et Renaissance, éd. Hazan/Musée du Louvre, 2011, p. 157
- Husband, Timothy (2008). The Art of Illumination: The Limbourg Brothers and the Belles Heures of Jean de France, Duc de Berry. New Haven: Yale University Press. ISBN 9781588392947.
- P. Castellani, JACQUEMART de Hesdin, in Enciclopedia dell'arte medievale, Roma, Istituto della Enciclopedia italiana, 1996.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Le carnet de dessin de Jacquemart de Hesdin/ Charles VI avec Isabeau de Bavière et deux personnages de la cour
Il s'agit d'un petit carnet conservé à la Bibliothèque Pierpont Morgan de New york cote M.346, composé de 7 folios. Son matériau est particulier, il s'agit de petites planches fines de buis recouverte d'un gesso crayeux blanc (12,9 x 7 cm) relié par de fines bandes de parchemin. ce support était beaucoup utilisé par les artistes car il permettait un effacement rapide du dessin ou du croquis antérieur ; excellent pour le dessin d'étude et les exercices. La preuve dans ce carnet qu'utilise Jacquemart de Hesdin Peintre enlumineur des années 1380-1400 car il a ajouté ou remplacé ces propres compostions à des dessins antérieur de 30 ans au moins; les premiers dessins de ce carnet sont attribué à l'atelier de Jean Pucelle ou au Maître du Remède de Fortune c'est a dire vers 1350-1360. Ce carnet sera d'ailleurs complété par un maitre allemand anonyme vers 1450. ce parcours est significatif de la transmission des précieux modèles au Moyen Age.