Jaderná elektrárna Akkuyu

Jaderná elektrárna Akkuyu
Stát	Turecko Turecko
Umístění	Büyükeceli, Mersin
Stav	Ve výstavbě
Začátek výstavby	1. dubna 2018
Zprovoznění	2025
Vlastník	Akkuyu Nükleer
Zhotovitel	Atomstrojexport
Jaderná elektrárna
Reaktory ve výstavbě	4 × 1200 MW
Typ reaktorů	VVER-1200/509
Palivo	Uran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon	4800 MW
Souřadnice	36°8′40″ s. š., 33°32′28″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Akkuyu (turecky Akkuyu Nükleer Güç Santrali) je jaderná elektrárna, která se staví na pobřeží Středozemního moře v jižní části Turecka v regionu Gülnar provincie Mersin. Jedná se o první jadernou elektrárnu v zemi. Elektrárna má disponovat celkem čtyřmi reaktory VVER-1200/509 generace III+, každý o výkonu 1114 MW.

Po svém uvedení do provozu bude jaderná elektrárna ročně vyrábět zhruba 35 TWh elektřiny, což přibližně odpovídá 90 % spotřeby města o velikosti Istanbulu. Z celkové spotřeby elektřiny v Turecku Akkuyu pokryje zhruba 10 %.^[1]

Historie a technické informace

(c) Kremlin.ru, CC BY 4.0

Počátky

První plány na výstavbu jaderné elektrárny se v Turecku objevily už 60. letech 20. stol a první výzkumy spojené s výstavbou jaderných bloků začaly v roce 1965.^[2] Lokalita Akkuyu byla vybrána pro výstavbu jaderných bloků v roce 1976, avšak tehdejší plány nebyly z různých důvodů (financování, státní garance) realizovány.^[3]

O výstavbě elektrárny s reaktory VVER-1200/509 bylo rozhodnuto v květnu roku 2010, smlouvou mezi Tureckem a Ruskem. V prosinci 2010 byla kvůli výstavbě první jaderné elektrárny v Turecku založena společnost Akkuyu Nükleer. V roce 2014 vydalo turecké ministerstvo životního prostředí a územního plánování kladné stanovisko k hodnocení dopadu na životní prostředí.^[4]

V roce 2017 byla s americkou společností GE Steam Power podepsána smlouva na dodávku čtyř turbín Arabelle.^[5] Na začátku roku 2021 byl dodán první modul turbíny vyrobený v továrně GE ve francouzském Belfortu. Dodávka se uskutečnila 4 měsíce před plánovaným termínem.^[6]

Počáteční stavební povolení pro 1. blok bylo vydáno v říjnu 2017 a bylo důležitým krokem na cestě k finálnímu stavebnímu povolení. Zatím mohly začít stavební práce na všech částech elektrárny kromě jaderného ostrova.^[2][7][8] Výstavba byla oficiálně zahájena v dubnu 2018, kdy byl do základů reaktorové budovy odlit první beton.^[9] V březnu 2019 byla základová deska hotová a v březnu 2021 byly na staveništi hotové práce jako montáž lapače taveniny a betonáž druhého prstence vnitřního kontejnmentu.^[10]

První beton byl do 2. bloku odlit v červenci 2020.^[11] Betonování bylo hotové v červnu 2020 a práce pokračovaly sestavováním jednotlivých prstenců vnitřní ochranné obálky.^[10]

Stavební povolení pro 3. blok bylo vydáno v listopadu 2020^[12] a výstavba začala v březnu 2021^[13].

Žádost o stavební povolení pro 4. blok byla podána v květnu 2020 a na začátku roku 2021 v lokalitě probíhala příprava výkopů základové jámy.^[10]

České dodávky

O dodávky pro tento projekt panuje velký zájem mezi českými firmami.^[14] Ucházejí se o řadu zakázek a některé z nich už uspěly.

Prvním přímým českým dodavatelem pro Akkuyu je ŽĎAS, který v roce 2019 získal zakázku na dodávku výkovků pro výrobu hlavních cirkulačních čerpadel. Objednávka je součástí souboru 400 výkovků o celkové hmotnosti přes 200 tun pro elektrárny Kurská, Leningradská a Akkuyu.^[15]

Výměníky pro dochlazování vody, která jde z turbíny, bude do Akkuyu dodávat třebíčská firma MICo. Jde o kontrakt v hodnotě nižších stovek milionů korun pro nejadernou část bloku (strojovnu).^[16]

Servopohony pro Akkuyu vyrábí středočeská ZPA Pečky, armatury opavská armaturka Arako^[17] a strojírenská skupina Sigma Group se účastní výběrového řízení na dodávku čerpadel.^[10]

Kromě dodávek pro generálního dodavatele jsou některé firmy do projektu zapojeny i z jiné strany. Například ÚJV Řež poskytuje tureckému jadernému dozoru TAEK technickou podporu při posuzování bezpečnostní zprávy a její divize Energoprojekt Praha poskytuje software pro hodnocení bezpečnostní dokumentace.^[18][19]

Model realizace

Výstavba elektrárny probíhá podle modelu BOO (z anglického build-own-operate). Společnost Akkuyu Nükleer tak jaderné bloky projektuje a staví a v budoucnu je bude provozovat, udržovat, a nakonec i vyřazovat z provozu.^[4]

Klasickou praxí je to, že projektant a dodavatel je jiná společnost než vlastník a provozovatel. Akkuyu je první jadernou elektrárnou stavěnou podle modelu BOO.^[20]

Společnost Akkuyu Nükleer je dceřinou firmou Rosatomu. Podle podmínek smlouvy má Rosatom možnost odprodat až 49 % akcií tureckým investorům, zbývající podíl musí zůstat v jeho vlastnictví.^[21]

Z celkových 20 miliard dolarů, což je celková hodnota projektu Akkuyu, na začátku roku 2021 Rosatom držel 99,2 %.^[22]

Informace o reaktorech

Odkazy

Reference

Související články

• Jaderná energetika v Turecku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu akkuyu na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky elektrárny Archivováno 28. 12. 2021 na Wayback Machine.