Jaderná elektrárna Chaj-jang

Jaderná elektrárna Chaj-jang
Stát	Čína Čína
Umístění	Chaj-jang, Šan-tung
Stav	v provozu
Začátek výstavby	24. září 2009
Zprovoznění	22. října 2018
Vlastník	State Power Investment Corporation
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu	2 × 1250 MW
Reaktory ve výstavbě	2 × 1253 MW
Plánované reaktory	4 × 1253 MW
Typ reaktorů	AP1000 CAP1000
Palivo	Uran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon	2 340 MW
Výkon po dokončení	10 018 MW
Souřadnice	36°42′30″ s. š., 121°23′0″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Chaj-jang (čínsky znaky tradiční 海陽核電廠) je provozní jaderná elektrárna v Číně. Nachází se poblíž města Chaj-jang v provincii Šan-tung. Dva provozní reaktory elektrárny mají celkový hrubý výkon 2500 MW, dva jsou ve výstavbě, dva jsou ve fázi plánování a výstavba dalších dvou je v rezervě.

Historie a technické informace

Počátky

V roce 1994 začaly práce na studii proveditelnosti výstavby jaderné elektrárny v provincii Šan-tung. Uvažovalo se o čtyřech reaktorech o výkonu 1000 MW, kterých mělo být dosaženo ve dvou fázích výstavby. Stavba měla začít v roce 1998, takže bloky měly být v provozu do roku 2004.^[1]

Dne 30. srpna 1997 se Šan-tungská plánovací komise rozhodla postavit elektrárnu v Chaj-jangu. Projekt měl být financován státem s finanční podporou z provincie Šan-tung. Určitou částkou na financování elektrárny by se měla podílet i China Nuclear Industry Corporation. Nabídky od společností měly začít přicházet, jakmile budou práce schváleny na státní úrovni. Podíl čínských firem na projektu měl být minimálně 40 až 50 %.^[2] Projekt se však o několik let zpozdil. Realizace projektu měla proběhnout v rámci desátého pětiletého plánu (2001 až 2005).^[3]

30. března 2007 byl projekt změněn v prospěch výstavby reaktorů AP1000 od amerického dodavatele Westinghouse. Každý reaktor AP1000 disponuje hrubým výkonem přibližně 1250 MW. Očekávaná doba výstavby každého z nich je přibližně 5 let. Reaktory AP1000 jsou tlakovodní koncepce.^[4]

První fáze

První dva reaktory měly být původně realizovány v rámci jedenáctého pětiletého plánu (2006 až 2010).^[5] V dubnu 2007 společnost Westinghouse uvedla na seznam účastníků jihokorejského výrobce strojů Doosan Heavy Industries pro dodávku tlakových nádob reaktoru.^[6] V červenci 2010 byla uzavřena smlouva na výstavbu bloků mezi Shaw Group, Westinghouse a budoucím provozovatelem elektrárny, společností Shandong Nuclear Power Company.^[7] Zatímco výstavba prvního bloku v jaderné elektrárně Sanmen začala v lednu 2008, výstavba prvního bloku v Chaj-jang se měla zpozdit o rok. Následující bloky se měly na obou lokalitách začít stavět rok po roce, to znamená každý rok nový.^[8]

Dne 31. ledna 2008 Westinghouse společně se společností Shandong Nuclear Power Company objednal u Mitsubishi Heavy Industries turbíny včetně turbogenerátoru pro první dva bloky. Pro první dva bloky je použita turbína s lopatkami o délce 1372 mm.^[9] V červenci 2008 byla zahájena úprava lokality a zahájeno hloubení výkopové jámy pro první blok.^[10] Dne 23. září 2009 byla státním výborem oficiálně schválena výstavba první fáze jaderné elektrárny Chaj-jang a poté dne 24. září 2009 Národní správou jaderné bezpečnosti vydal stavební povolení elektrárny.^[11]

Výstavba

Dne 24. září 2009 byla zahájena výstavba prvního bloku nalitím prvních metrů krychlových betonu do výkopové jámy.^[12] První beton na druhém bloku byl slavnostně nalit 21. června 2010, těmito akty byla oficiálně zahájena výstavba bloků.^[13][14] 15. listopadu 2011 dorazila na stavbu první tlaková nádoba reaktoru.^[15] Ta byla instalována 17. ledna 2012 v prvním bloku za necelé tři hodiny.^[16]

Uvedení do provozu

Podle původního harmonogramu měl být první blok v provozu v květnu 2014, druhý blok měl následovat v březnu 2015.^[11] 8. srpna 2018 byl první blok spuštěn do kritického stavu (to znamená start štěpné reakce) poprvé a připojen k síti byl 17. srpna 2018. Do provozu pak byl uveden 22. října 2018.^[13] 29. září byl druhý blok poprvé kritický a 13. října připojen k síti. Uveden do komerčního provozu pak 9. ledna 2019.

Od 1. dubna 2019 čínská vláda stanovila minimální nákupní ceny pro reaktory spadající do generace III a III+ včetně jaderné elektrárny Chaj-jang. Podle zprávy prodává Chaj-jang svou kilowatthodinu za 0,4151 jüanu (0,062 USD), což je v provincii Šan-tung nižší než minimální cena za kilowatthodinu z uhlí 0,4525 jüanu (0,067 USD). Z toho vyplývá, že jaderná elektrárna Chaj-jang je ekonomičtější, než uhelné elektrárny.^[17]

Druhá fáze

V březnu 2009 byl rozvoj lokality pro bloky 3 a 4 schválen Národní komisí pro rozvoj a reformy. Druhá fáze bude obsahovat reaktory CAP1000, jež jsou jen mírnou modifikací AP1000, hlavní rozdíl je v generátorech, které produkují střídavý proud o frekvenci 50Hz. AP1000 produkuje 60Hz napětí a proto je nutné je pro použití v Číně, kde je zapotřebí 50Hz, použít jiné generátory.

Výstavba

Podle plánu výstavba dvou bloků měla začít již v roce 2010.^[11] Dne 7. července 2022 oficiálně začala výstavba bloku č. 3 30. června 2023 bylo dokončeno pokládání 660 tun těžké spodní části kontejnmentu 4. bloku a to o 40 dní dříve, než bylo stanoveno v harmonogramu. Výstavba bloků má trvat 56 měsíců.^[18] Čtvrtý blok se začal budovat 22. dubna 2023.^[12]

Třetí fáze

Pátý a šestý blok by měl vzniknout ve třetí fázi. Případný harmonogram zatím není k dispozici. Třetí fáze bude zahrnovat dva reaktory CAP1000 nebo CAP1000+.^[7]

Čtvrtá fáze

Sedmý a osmý blok by měl vzniknout ve čtvrté fázi. Případný harmonogram zatím není k dispozici.^[7] Oficiálně bloky 7 a 8 nejsou zahrnuty v plánování, ale areál je uzpůsoben pro 8 bloků, navíc původní grafický návrh elektrárny znázorňuje 8 bloků.^[19] Z toho vyplývá, že jsou v rezervě pro případné rozšíření. Čtvrtá fáze bude zahrnovat dva reaktory CAP1000 nebo CAP1000+

Informace o reaktorech

Odkazy

Reference

V tomto článku je použit text článku Kernkraftwerk Haiyang na Nucleopedii.

Související články

• Jaderná energetika v Číně