Jaderná elektrárna Chinon

Jaderná elektrárna Chinon
Stát	Francie Francie
Umístění	Avoine, Indre-et-Loire
Stav	v provozu
Začátek výstavby	1. února 1957
Zprovoznění	1. února 1964
Vlastník	EDF
Zhotovitel	Framatome, Alstom
Provozovatel	EDF
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu	4 × 954 MW
Odstavené reaktory	1 × 80 MW 1 × 230 MW 1 × 480 MW
Typ reaktorů	UNGG Framatome M310 - CP2
Palivo	Uran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon	3 816 MW
Roční výroba	23 925 GW·h
Koeficient využití	71,6%
Souřadnice	47°13′50″ s. š., 0°10′14″ v. d.
Kód památky	ACR0000353
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Chinon (francouzsky Centrale nucléaire de Chinon) je provozní jaderná elektrárna ve Francii. Nacházející se 10 km severozápadně od francouzského města Chinon. Celkově areál obsahuje 7 jaderných reaktorů, ze kterých byly tři zastaralé vyřazeny z provozu. Elektrárnu provozuj státní společnost Électricité de France a zaměstnává asi 1500 lidí. Celkový výkon elektrárny je 3816 MW.^[1]

Historie elektrárny Chinon sahá do 50. let 20. století. V roce 1955 bylo rozhodnuto, že bude objednán předběžný projekt jaderného reaktoru s grafitovým moderátorem nezbytného pro výrobu plutonia, které Francie potřebovala pro své atomové bomby. Reaktor měl také sloužit k výrobě elektrické energie. Reaktor měl nést označení EDF-1.^[2] Výstavba tohoto reaktoru byla zahájena 1. února 1957 jakožto prvního komerčního reaktoru ve Francii s hrubým výkonem 80 MW a čistým 70 MW.^[3][4] Později, 1. srpna 1959 a 1. března 1961 byla zahájena výstavba dvou podobných reaktorů o vyšším výkonu, které byly označovány EDF-2 a EDF-3. Tyto reaktory měly výkon 230 MW a 480 MW hrubých a 180 a 360 MW čistých.^[5][6] Rozdíl mezi čistým a hrubým výkonem je vlastní spotřeba bloku a jeho systémů. Tři souběžně budované reaktory byly přifázovány do národní sítě 14. června 1963, 24. února 1965 a 4. srpna 1966. Do komerčního provozu byly chronologicky uváděny ve dnech 1. února 1964, 24. února 1965 a 4. srpna 1966, což znamená, že bloky 2 a 3 zahájily připojování k síti a komerční provoz ve stejný den.^[5][6]

První z bloků o výkonu 80 MW byl trvale uzavřen 16. dubna 1973.^[4] Do roku 1984 byl částečně rozebrán a do roku 1986 přeměněn na muzeum s názvem La Boule.^[7][8] Zbývající dva reaktory byly uzavřeny 14. června 1985 a 14. června 1990.^[5][6]

Po rozhodnutí opustit sektor jaderných reaktorů s grafitovým moderátorem a přírodním uranem bylo v plánu vybudovat v areálu elektrárny až čtyři nové moderní tlakovodní reaktory. Zvolen byl model Framatome M310 v provedení CP2. Reaktor Framatome M310 je vývojem amerického reaktoru Westinghouse M310. Tento typ reaktoru má 3 smyčky a výšku aktivní zóny 10 stop, dle názvu modelu M310. Reaktor dále obsahuje tři parogenerátory, jeden na smyčku. Výkon každého z nich je 954 MW hrubých a 905 MW čistých.^{[9][10][11][12]}

Výstavba prvních dvou bloků byla zahájena 1. března 1977. Připojeny k síti byly 30. listopadu 1982 a 29. listopadu 1983 a komerční provoz následoval ve dnech 1. února 1984 a 1. srpna 1984.^[9][10]

Výstavba druhé dvojice reaktoru začala 1. října 1980 a 1. února 1981. Synchronizace se sítí mohla začít 20. října 1986 a 14. listopadu 1987. Bloky byly po testování uvedeny do komerčního provozu 4. března 1987 a 1. dubna 1988.^[11][12]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná elektrárna Chinon na Wikimedia Commons