Jaderná elektrárna Darchovin

Jaderná elektrárna Darchovin
Chybí zde svobodný obrázek
StátÍránÍrán Írán
UmístěníDarchovin
Stavplánováno
Začátek výstavby2024
Zprovoznění2030
Náklady na výstavbu2 miliardy USD
VlastníkNuclear Power Production & Development Co. of Iran
ZhotovitelNuclear Power Production & Development Co. of Iran
Jaderná elektrárna
Typ reaktorůIR-360
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Plánovaný výkon2000 MW
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Darchovin (persky نیروگاه هسته ای دارخوین‎) je plánovaná jaderná elektrárna v Íránu. Nacházet se má v provincii Chúzistán. Má se stát druhou jadernou elektrárnou v zemi po elektrárně Búšehr. Její plánování započalo již v 70. letech, ale Islámská revoluce znemožnila realizaci projektu, protože v roce francouzské firmy, které se měly na výstavbě podílet se stáhly z Íránu.

Historie a technické informace

Francouzský projekt ze 70. let

Na počátku 70. let hledala Persie dlouhodobé řešení, jak ušetřit více ropy a jiných fosilních paliv ve prospěch exportu a rozhodla se pro jadernou energii. Zatímco pro první jadernou elektrárnu u Búšehru byla vybrána západoněmecká firma Kraftwerk Union AG, pro druhou elektrárnu, plánovanou v oblasti Ahvázu, byla v rámci íránsko-francouzské spolupráce oslovena Francie, která tam zamýšlela postavit dva 900 MW reaktory.[1] V roce 1975 byly smluvní podepsány. Školení personálu nemělo probíhat ve Francii, ale přímo v Íránu.[2] Japonská společnost zahájila práce na zařízení na odsolování vody přímo u projektované elektrárny. Náklady na celou jadernou elektrárnu byly dvě miliardy dolarů. Výstavba elektrárny byla silně kritizována Spojenými státy americkými a Německo i Francie byly varovány, aby odstoupily od dalších projektů. Přesto v roce 1977 obdržela Kraftwerk Union AG objednávku na čtyři další jaderné elektrárny v Íránu.[3]

Poté, co byly všechny pracovní kroky odloženy o dva roky, podepsala Íránská agentura pro atomovou energii v roce 1977 smlouvu na získání obou reaktorů s francouzským konsorciem sestávajícím ze společností Framatome, Alstom Atlantique a Spies Batignolles. Osmitisícistránková zpráva o konečném uzavření smlouvy měla být podepsána během příštích šesti týdnů. Krátce na to měly začít první práce v lokalitě Darchovin. První blok měl být připojen k síti v roce 1983.[4] Došlo však ke zpoždění ve zřizování úvěru. V roce 1977 bylo plánováno splatit část dluhu ropou. O něco později však byla poskytnuta dvoumiliardová půjčka na elektrárnu, takže tato dohoda byla pro Francii zbytečná.[5]

Po Islámské revoluci v roce 1979 se firmy z Íránu stáhly a projekt tak zanikl.[6][7] Již vyrobené komponenty byly využity v 5. a 6. bloku jaderné elektrárny Gravelines ve Francii. Aby Írán nemusel půjčku splácet, vláda prodala ocelárnu v Ahwazu, která byla potřeba pro výstavbu nových jaderných elektráren Francii, aby zde mohly být vyráběny karosérie pro automobily.[8]

Čínský projekt z 90. let

V roce 1993 čínský velvyslanec Hua Liming vyjednal výstavbu jaderné elektrárny o výkonu 300 MW jižně od Ahvázu poblíž Darchovinu.[9] Krátce poté byla uzavřena dohoda o výstavbě dvou jaderných reaktorů v Darkhovainu. Bylo také rozhodnuto o vývozu výzkumného reaktoru o výkonu 30 MW do Íránu.[10] Čína obdržela počáteční platby a provedla na místě seismické průzkumy.[11] Dva bloky typu CNP-300 podle modelu jaderné elektrárny Čchin-šan měly stát podle plánů z roku 1996 mezi 800 a 900 miliony dolary. V bloku v Čchin-šanu se však v té době vyskytly technické problémy a proto docházelo k neshodám mezi Čínou a Íránem, zvláště když reaktor pocházel z Japonska a čerpadla z Německa. Ani Japonsko, ani Německo by Íránu ochotně neposkytly zařízení pro jadernou elektrárnu. Krátce nato byl však tlak USA na Čínu tak velký, že dohoda nemohla být splněna a objednávka byla proto zrušena.[12]

Vlastní Íránský projekt

V roce 2007 Írán oznámil plány na vývoj a stavbu vlastní jaderné elektrárny. Výkon reaktoru by měl být 360 MW. Írán již uvedl do provozu výzkumný reaktor o výkonu 30 MW.[13] Výstavba byla naplánovaná na červen 2015, ale nezačala, protože projekt byl stále ve vývoji.[14] Írán oznámil, že 3. prosince 2022 začaly první práce na jaderné elektrárně a budoucí výstavba má trvat 8 let.[15] Cena elektrárny by měla být 2 miliardy dolarů a v plném rozsahu bude mít až 2000 MW.[16][17]

Informace o reaktorech

ReaktorTyp reaktoruVýkonZahájení

výstavby

Připojení k sítiUvedení do provozuUzavření
ČistýHrubý
Darchovin-1[18]IR-360330 MW360 MW2024

Odkazy

Reference

V tomto článku je použit text článku Kernkraftwerk Darkhovain na Nucleopedii.

  1. Economist Intelligence Unit. Quarterly economic review: Iran. Spojené království: Economist Intelligence Unit, 1974. S. 86. 
  2. Iranian Economic Mission. Iran economic news. Svazek 1. Spojené státy: Iranian Economic Mission, 1975. S. 5. 
  3. United States. Bureau of Mines. Statistical appendix to Minerals yearbook. Svazek 3. [s.l.]: U. S. Govt. Print. Off., 1977. S. 488. 
  4. Events. Svazek 3. Spojené státy: Shore Varrone, 1977. S. 40. 
  5. Nuclear engineering international. Svazek 23. Londýn, Spojené království: Heywood-Temple Industrial Publications, 1978. S. 13. 
  6. American Nuclear Society. Nuclear news. 5-7. vyd. Svazek 22. Spojené státy: merican Nuclear Society, 1979. S. 75. 
  7. Ehsan Yar-Shater. Encyclopaedia iranica. 5-8. vyd. Svazek 3. Írán: Ehsan Yar-Shater. Routledge & Kegan Paul, 1988. S. 816. 
  8. Shireen Hunter. Iran and the world: continuity in a revolutionary decade. Spojené státy: Indiana University Press, 1990. Dostupné online. ISBN 0253328772. S. 229. 
  9. Institute of Current China Studies (Taiwan). Inside China Mainland. Svazek 15. Čína: Institute of Current China Studies, 1993. S. 93. 
  10. United States. Bureau of Mines. Mineral industries of the Middle East. Svazek 3. Spojené státy: U.S. Dept. of the Interior, Bureau of Mines, 1994. ISBN 0160431603. S. 28. 
  11. GRIFFITHS, Eldon. Turbulent Iran: recollections, revelations and a proposal for peace. Spojené státy: Seven Locks Press, 2006. Dostupné online. ISBN 193164392X. S. 207. 
  12. POTTER, Lawrence G. he Persian Gulf in transition. 315. vyd. Spojené státy: Headline series, Foreign Policy Association. Foreign Policy Association, 1998. Dostupné online. ISBN 087124179X. S. 44. 
  13. The Economist. 8549-8560. vyd. Svazek 385. Spojené státy: Charles Reynell, 2007. S. 101. 
  14. Írán vyvíjí vlastní 360 MW jadernou elektrárnu - Atominfo.cz [online]. 2022-07-01 [cit. 2022-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-12. 
  15. AP AND TOI STAFF. Iran starts construction on $2 billion nuclear power plant Karoon, state media says. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2022-12-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Iran to build new nuclear plant. Tehran Times [online]. 2023-02-25 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. PRESSTV. Iran building 2,000 MW nuclear power plant in defiance of sanctions: Nuclear chief. PressTV [online]. 2023-02-24 [cit. 2024-02-10]. Dostupné online. (En) 
  18. Power Reactor Details - DARKHOVAIN. web.archive.org [online]. 2009-02-02 [cit. 2024-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-02-02. 

Související články

  • Jaderná energetika v Íránu

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of Iran.svg
Flag of Iran. The tricolor flag was introduced in 1906, but after the Islamic Revolution of 1979 the Arabic words 'Allahu akbar' ('God is great'), written in the Kufic script of the Qur'an and repeated 22 times, were added to the red and green strips where they border the white central strip and in the middle is the emblem of Iran (which is a stylized Persian alphabet of the Arabic word Allah ("God")).
The official ISIRI standard (translation at FotW) gives two slightly different methods of construction for the flag: a compass-and-straightedge construction used for File:Flag of Iran (official).svg, and a "simplified" construction sheet with rational numbers used for this file.
Icon NuclearPowerPlant-green.svg
Iconographic representation of a nuclear power plant for mapping purposes
Icon NuclearPowerPlant-white.svg
Iconographic representation of a nuclear power plant for mapping purposes
Icon NuclearPowerPlant-iceblue.svg
Iconographic representation of a nuclear power plant for mapping purposes