Jaderná elektrárna Genkai
| Jaderná elektrárna Genkai | |
|---|---|
.jpg) Pohled na jadernou elektrárnu | |
| Stát |  Japonsko |
| Umístění | Genkai, prefektura Saga |
| Stav | v provozu |
| Začátek výstavby | 15. září 1971 |
| Zprovoznění | 15. října 1975 |
| Vlastník | Kyūshū Electric Power Company |
| Zhotovitel | Mitsubishi Heavy Industries |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | 2 × 1180 MW |
| Odstavené reaktory | 2 × 559 MW |
| Typ reaktorů | PWR |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 2360 MW |
| Souřadnice | 33°30′56″ s. š., 129°50′14″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaderná elektrárna Genkai (japonsky 玄海原子力発電所, Genkai genširjoku hacudenšo) je provozní jaderná elektrárna v Japonsku. Leží poblíž města Genkai v prefektuře Saga. Elektrárna je provozována a vlastněna společností Kyūshū Electric Power Company. Areál elektrárny se rozkládá na rozloze 0,87 kilometrů čtverečních. Ke chlazení jaderné elektrárny slouží voda z Korejského průlivu.
Historie a technické informace
Záměr na výstavbu jaderné elektrárny v prefektuře Saga u města Genkai byl oznámen v červnu 1968.[1] Povolení k výstavbě prvního bloku bylo příslušnými úřady uděleno v prosinci 1970 a samotné přípravy na výstavbu prvního tlakovodního reaktoru o hrubém výkonu 559 MW započala v březnu 1971.[1] První z bloků byl přifázován k síti 14. února 1975 a do komerčního provozu přešel 15. října 1975.[1]
Povolení na výstavbu druhého bloku identického typu bylo přiděleno v lednu 1976.[1] Jeho výstavba započala již v červnu téhož roku. Ještě před jeho spuštěním byly oznámeny plány na celkové rozšíření jaderné elektrárny Genkai na 4 bloky. Blok č. 2 dosáhl kritičnosti v květnu 1980, k síti byl připojen 3. června 1980 a jeho komerční provoz započal dnem 30. března 1981.[1]
V říjnu 1984 bylo uděleno povolení k výstavbě dalších dvou bloků tlakovodní koncepce se čtyřmi primárními smyčkami a hrubým výkonem 1180 MW každý.[1] Jejich výstavba započala dny 1. června 1988 a 15. července 1992. Třetí blok byl připojen k síti 15. června 1993 a čtvrtý 12. listopadu 1996. Komerční provoz zahájily 18. března 1994 a 25. července 1997.[1] Všechny reaktory používají jako palivo nízko obohacený uran 235 na 3 až 4%.
Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011
Na začátku roku 2011 byly bloky 2 a 3 odstaveny z důvodu běžné údržby. Po zemětřesení v Tóhoku Kyūshū Electric dobrovolně požádala o opětovné schválení u města Genkai a prefektury Saga, aby se ujistila, že proti opětovnému zapnutí reaktorů nebudou žádné námitky. Jednání se však protáhla o několik měsíců oproti normální délce odstávky. Protože bloky 2 a 3 nebyly v létě restartovány, očekávalo se, že Kjúšú bude mít deficit elektřiny a bude schopno pokrýt pouze 85 % svých běžných letních potřeb elektrické energie.[2]
Dne 9. prosince 2011 byla zjištěna netěsnost v chladícím systému reaktoru č. 3. Poté, co byl únik odhalen, Kyūshū Electric nedokázala v plném rozsahu nahlásit problémy místním úřadům. Byla zmíněna pouze porucha čerpadel v systému pro reaktor č. 3.[3]
Od září 2012 usilovala prefektura Saga o to, aby byly reaktory jaderné elektrárny Genkai po 40 letech provozu trvale vyřazeny, což znamená, že reaktor 1 měl být uzavřen rokem 2015.[4][5]
V únoru 2019 společnost Kyūshū Electric Power Company oznámila, že blok 2 bude vyřazen z provozu ještě před vypršením životnosti reaktoru 40 let, které mělo nastat v roce 2021 a to společně s blokem 1. Ani jeden z nich nebyl v provozu od roku 2011.[4]
Znovuspuštění bloků 3 a 4
Dne 19. ledna 2017 obdržely bloky 3 a 4 od příslušného úřadu potvrzení o splnění nových regulačních norem. Dne 23. března 2018 byl blok 3 znovu spuštěn po sedmi letech mimo provoz. Reaktor byl opět krátce odstaven o týden později kvůli úniku páry.[6] Podle majitele a provozovatele elektrárny Kyūshū Electric Power Company nedošlo k žádnému radioaktivnímu znečištění.[6] Reaktor byl znovu spuštěn 18. dubna.[7] 4. blok byl znovu spuštěn v červnu 2018.[8]
Informace o reaktorech
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení výstavby | Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Genkaj-1 | PWR – 2 smyčkový | 529 МW | 559 МW | 15. 9. 1971 | 14. 2. 1975 | 15. 10. 1975 | 27. 4. 2015 |
| Genkaj-2 | PWR – 2 smyčkový | 529 МW | 559 МW | 1. 2. 1977 | 3. 6. 1980 | 30. 3. 1981 | 9. 4. 2019 |
| Genkaj-3 | PWR – 4 smyčkový | 1127 МW | 1180 МW | 1. 6. 1988 | 15. 6. 1993 | 18. 3. 1994 | |
| Genkaj-4 | PWR – 4 smyčkový | 1127 МW | 1180 МW | 15. 7. 1992 | 12. 11. 1996 | 25. 7. 1997 | |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Genkai Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g 玄海原子力発電所のあゆみ [online]. 九州電力 [cit. 2016-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kyushu Elec warns of summer power shortage as 2 reactors shut [online]. Reuters, 19 May 2011 [cit. 2017-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 September 2017. (anglicky)
- ↑ The Daily Mainichi News (10 December 2011)Radioactive water leaks at Kyushu Electric's Genkai reactor Archivováno 10. 12. 2011 na Wayback Machine.
- ↑ a b Genkai 2 to be decommissioned. www.world-nuclear-news.org. World Nuclear News, 13 February 2019. Dostupné online [cit. 15 February 2019]. (anglicky)
- ↑ 佐賀知事が廃炉容認、玄海１号機運転４０年で. kyushu.yomiuri.co.jp [online]. [cit. 2023-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-15.
- ↑ a b Steam leak found at Genkai nuclear power plant- News - NHK WORLD - English. NHK WORLD. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 April 2018. (anglicky)
- ↑ OE Information related to Genkai Unit 3 restart [online]. [cit. 2018-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Genkai unit 4 supplying power again. www.world-nuclear-news.org. Dostupné online [cit. 22 June 2018]. (anglicky)
Související články
- Jaderná energetika v Japonsku
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná elektrárna Genkai na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Iconographic representation of a nuclear power plant for mapping purposes
Iconographic representation of a nuclear power plant for mapping purposes
Iconographic representation of a nuclear power plant for mapping purposes
Iconographic representation of a nuclear power plant for mapping purposes
Autor: IAEA Imagebank, Licence: CC BY-SA 2.0
Genkai nuclear power plant. (Genkai, Japan)
Photo Credit: Kyushu Electric Power Co.