Jaderná elektrárna Millstone

Jaderná elektrárna Millstone
Pohled na první dva bloky jaderné elektrárny
Stát	Spojené státy americké Spojené státy americké
Umístění	Waterford, New London County, Connecticut
Stav	v provozu
Začátek výstavby	1. května 1966
Zprovoznění	1. března 1971
Náklady na výstavbu	8,845 miliardy dolarů (2007) (bloky 2 a 3)
Vlastník	Dominion Energy
Zhotovitel	General Electric Combustion Engineering Westinghouse
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu	1 × 918 MW 1 × 1280 MW
Odstavené reaktory	1 × 684 MW
Typ reaktorů	BWR-3 218-580 CE - 2 loop Westinghouse M412
Palivo	Uran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon	2198 MW
Roční výroba	17 216 GWh (2021)
Koeficient využití	89,99 % (2017)
Souřadnice	41°18′43″ s. š., 72°10′7″ z. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Millstone (anglicky Millstone Nuclear Power Plant) je provozní jadernou elektrárnou ve Spojených státech. Leží poblíž města Waterfort v New London County ve státě Connecticut a rozkládá se na pozemku o velikosti zhruba 2 kilometrů čtverečních.^[1] Elektrárnu vlastní a provozuje společnost Dominion Energy. Reaktory elektrárny dodaly a vybudovaly americké společnosti General Electric, Combustion Engineering a Westinghouse. Zařízení vyrábí dostatek elektřiny pro zhruba dva miliony domácností a zaměstnává na 3900 lidí.^{[2][3][4][5][6]}

V elektrárně byly postaveny celkem tři jaderné reaktory, každý s jinými provozními vlastnostmi a rozdílných koncepcí.

První blok začal být budován dne 1. května 1966.^[7][8] Jednalo se o varný reaktor typu BWR-3 od General Electric o hrubém výkonu 684 MW a čistém výkonu po odečtení vlastních potřeb bloku 641 MW. Do sítě byl poprvé připojen 29. listopadu 1970 a komerční provoz byl zahájen 1. března 1971. Plného výkonu reaktor dosáhl již 6. ledna 1971. V důsledku četných závad a příliš nákladného provozu byl reaktor navždy vyřazen z provozu dne 21. července 1998.^[9][10]

V prosinci 1977 došlo v bloku ke dvěma výbuchům vodíku. Nedošlo k žádným úmrtím, přesto byl jeden pracovník hospitalizován.^[11][12][13]

Výstavba druhého bloku byla zahájena 1. listopadu 1969. Jedná se o tlakovodní dvousmyčkový reaktor od Combustion Engineering. Jeho hrubý výkon činí 918 MW a čistý výkon je 869 MW. Připojení k síti proběhlo dne 9. listopadu 1975 a poté dne 26. prosince 1975 již následoval komerční provoz. Plného výkonu bylo dosaženo 20. března 1976.^[14]

V říjnu 1990 způsobila chyba operátora během rutinního testu neplánované odstavení bloku.^[3]

Blok má od NRC udělenou provozní licenci do 31. července 2035.^[15]

Třetí blok zahájil výstavbu dne 9. srpna 1974. Jde o tlakovodní čtyřsmyčkový reaktor M412 od firmy Westinghouse. Hrubý výkon činí 1280 MW a čistý výkon bez vlastních potřeb bloku je 1210 MW. Síťové přifázování poprvé proběhlo 12. února 1986 a komerční provoz následoval 23. dubna 1986.^[16]

Blok má od NRC udělenou provozní licenci do 25. listopadu 2045.^[17]

NRC definuje dvě zóny havarijního plánování kolem jaderných elektráren. První o poloměru 16 kilometrů, která se týká především vystavení radioaktivní kontaminace vzduchu a poté druhou o poloměru 80 kilometrů, jež se zabývá kontaminací potravin a vody.^[18][19]

Podle studie NRC zveřejněné v srpnu 2010 byl odhad každoročního rizika zemětřesení dostatečně silného na to, aby způsobilo poškození aktivní zóny reaktoru 1 ku 90 909 pro reaktor 2 a 1 ku 66 667 pro reaktor 3.^[20][21]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Millstone Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.

• Jaderná energetika ve Spojených státech

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná elektrárna Millstone na Wikimedia Commons