Jaderná elektrárna Palo Verde

Jaderná elektrárna Palo Verde
Pohled na jadernou elektrárnu
Pohled na jadernou elektrárnu
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
UmístěníTonopah, Maricopa County, Arizona
Stavv provozu
Začátek výstavby25. května 1976
Zprovoznění28. ledna 1986
Náklady na výstavbu5,9 miliardy dolarů (1986)
VlastníkArizona Public Service
ZhotovitelCombustion Engineering
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu3 × 1414 MW
Typ reaktorůCE-System 80
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon2828 MW
Roční výroba31,920 GWh (2019)
Koeficient využití92.55% (2017)
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Palo Verde (anglicky Palo Verde Nuclear Generating Station) je provozní jadernou elektrárnou ve Spojených státech.[1] Leží poblíž města Tonopah v Maricopa County ve státě Arizona, přibližně 72 kilometrů od Phoenixu. Většinový vlastník a provozovatel elektrárny je společnost Arizona Public Service. Reaktory elektrárny vybudovala a dodala americká společnost Combustion Engineering. Jde o druhou největší jadernou elektrárnu ve Spojených státech, která produkuje elektrickou energii pro zhruba 4 miliony obyvatel a zároveň se jedná o jedinou jadernou elektrárnu na světě, která nebyla postavena poblíž velké vodní plochy, protože ke chlazení využívá odpadních vod z nedalekých měst.[2] Areál elektrárny se rozkládá na pozemku o velikosti 1600 hektarů. V zařízení pracuje přes 2000 zaměstnanců.

Historie a technické informace

Reaktory

Jaderná elektrárna Palo Verde provozuje celkem tři jaderné reaktory o výkonu přibližně 1,4 GW, které jsou zdrojem elektřiny pro jižní část Arizony a jižní Kalifornie. Stávající bloky jsou jedinými komerčními reaktory používanými ve Spojených státech, které byly navrženy tak, aby fungovaly na 100% palivových jádrech MOX. Do plného provozu se elektrárna dostala v roce 1988, stavba trvala dvanáct let a stála asi 5,9 miliardy dolarů.[3][4]

Blok 1

Výstavba prvního bloku započala dne 25. května 1976. Jedná se o dvousmyčkový tlakovodní reaktor System 80 od Conbustion Engineering. Jeho hrubý výkon je 1414 MW a čistý výkon po odečtení vlastních potřeb činí 1311 MW. Blok byl poprvé připojen k síti dne 10. června 1985 a do komerčního provozu přešel dne 28. ledna 1986.[5]

Blok má od NRC udělenou provozní licenci do 1. června 2045.[5]

Blok 2

Výstavba druhého bloku byla zahájena 1. června 1976. Jde o identický reaktor, jako první. Hrubý výkon bloku dosahuje 1414 MW a čistý výkon činí 1314 MW. Do sítě byl blok poprvé přifázován 20. května 1986 a komerční provoz následoval 19. září 1986.

Blok má od NRC udělenou provozní licenci do 24. dubna 2046.[6]

Blok 3

Třetí blok začal být budován také 1. června 1976. Opět jde o kopii prvního a druhého bloku. Hrubý výkon bloku činí 1414 MW a čistý výkon bez vlastních potřeb dosahuje 1312 MW. K síti byl blok poprvé připojen dne 28. listopadu 1987 a zahájení komerčního provozu následovalo 8. ledna 1988.

Blok má od NRC udělenou provozní licenci do 25. listopadu 2047.[7]

Bloky 4 a 5

Arizona Public Service na konci 70. let požádal o povolení k výstavbě dalších dvou bloků, které by navazovaly na stávající oblouk a tvořily by čtvrtkruh. Z ekonomických důvodů však bylo toto povolení v roce 1979 staženo. Jednalo by se o stejné bloky, které již existují.[8]

Bloky 6 až 10

Existoval také návrh vybudovat celkem 10 bloků, které by navazovaly v jeden oblouk a tvořily půlkruh. To však nebylo proveditelné, protože NRC nevydává licence pro elektrárny větší než 6 bloků.[8]

Okolní obyvatelstvo

NRC definuje dvě zóny havarijního plánování kolem jaderných elektráren. První o poloměru 16 kilometrů, která se týká především vystavení radioaktivní kontaminace vzduchu a poté druhou o poloměru 80 kilometrů, jež se zabývá kontaminací potravin a vody.[9][10]

odle studie NRC zveřejněné v srpnu 2010 byl odhad každoročního rizika zemětřesení dostatečně silného na to, aby způsobilo poškození aktivní zóny reaktoru 1 ku 26 316.[11][12]

Bezpečnost

Elektrárna Palo Verde měla strategický význam za studené války, protože byla ve válečných plánech Sovětského svazu v případě jaderného konfliktu. V roce 2003 byla elektrárna chráněna vojáky kvůli válce v Iráku a obavám z teroristického útoku.[13] Od roku 2007 se stala jednou z nejpřísněji hlídaných jaderných elektráren ve Spojených státech.[13][14][15]

V noci z 29. září na 30. září 2019 byl vzdušný prostor nad zařízením narušen řadou dronů.[16]

Informace o reaktorech

ReaktorTyp reaktoruVýkonZahájení

výstavby

Připojení k sítiUvedení do provozuUzavření
ČistýHrubý
Palo Verde-1CE-System 801311 MW1414 MW25. 5. 197610. 6. 198528. 1. 1986
Palo Verde-2CE-System 801314 MW1414 MW1. 6. 197620. 5. 198619. 9. 1986
Palo Verde-3CE-System 801312 MW1414 MW1. 6. 197628. 11. 19878. 1. 1988

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Palo Verde Nuclear Generating Station na anglické Wikipedii.

  1. Palo Verde Generating Station [online]. U.S. Energy Information Administration, September 2010 [cit. 2011-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-03-18. 
  2. Largest Utility Plants by Net Generation [online]. Energy Information Administration, 24 October 2022 [cit. 2023-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 March 2023. 
  3. SHEPHERD, S. H. Winning a Prudence Audit. Transactions of the American Nuclear Society; (United States). November 1989. 
  4. Economic Benefits of Palo Verde Nuclear Generation Station [online]. [cit. 2008-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-23. 
  5. a b Palo Verde Nuclear Generating Station, Unit 1. NRC Web [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Palo Verde Nuclear Generating Station, Unit 2. NRC Web [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Palo Verde Nuclear Generating Station, Unit 3 [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Kernkraftwerk Palo Verde – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. 
  9. NRC: Backgrounder on Emergency Preparedness for Nuclear Power Plants [online]. [cit. 2013-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-10-02. 
  10. Bill Dedman, Nuclear neighbors: Population rises near US reactors, NBC News, April 14, 2011 http://www.nbcnews.com/id/42555888 Accessed May 1, 2011.
  11. Bill Dedman, "What are the odds? US nuke plants ranked by quake risk," NBC News, March 17, 2011 http://www.nbcnews.com/id/42103936/ns/world_news-asia_pacific/t/what-are-odds-us-nuke-plants-ranked-quake-risk/ Archivováno 12. 11. 2018 na Wayback Machine. Accessed October 31, 2018.
  12. Archived copy [online]. [cit. 2017-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-25. 
  13. a b Palo Verde nuclear plant reportedly received specific threat [online]. Azcentral.com, 2003-03-20 [cit. 2012-08-17]. Dostupné online. 
  14. Archivovaná kopie. www.nrc.gov [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-05-12. 
  15. Archivovaná kopie. www.nrc.gov [online]. [cit. 2023-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-05-12. 
  16. ROGOWAY AND, Tyler; TREVITHICK, Joseph. The Night A Mysterious Drone Swarm Descended On Palo Verde Nuclear Power Plant [online]. 2020-07-29 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

  • Jaderná energetika ve Spojených státech

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

PaloVerdeNuclearGeneratingStation.jpg
Aerial view of the Palo Verde nuclear generating station in Arizona
Icon NuclearPowerPlant-green.svg
Iconographic representation of a nuclear power plant for mapping purposes
Icon NuclearPowerPlant-red.svg
Iconographic representation of a nuclear power plant for mapping purposes
Icon NuclearPowerPlant-white.svg
Iconographic representation of a nuclear power plant for mapping purposes
Icon NuclearPowerPlant-yellow.svg
Iconographic representation of a nuclear power plant for mapping purposes
Icon NuclearPowerPlant-iceblue.svg
Iconographic representation of a nuclear power plant for mapping purposes
Icon NuclearPowerPlant-black.svg
Iconographic representation of a nuclear power plant for mapping purposes