Jaderná elektrárna Sequoyah

Jaderná elektrárna Sequoyah
Pohled na jadernou elektrárnu
Stát	Spojené státy americké Spojené státy americké
Umístění	Hamilton County, Soddy-Daisy, Tennessee
Stav	v provozu
Začátek výstavby	27. května 1970
Zprovoznění	1. července 1981
Náklady na výstavbu	3.455 miliardy dolarů (2007)
Vlastník	Tennessee Valley Authority
Zhotovitel	Westinghouse
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu	1 × 1221 MW 1 × 1200 MW
Typ reaktorů	Westinghouse M412
Palivo	Uran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon	2421 MW
Roční výroba	17 654 GWh (2021)
Koeficient využití	91,38% (2017)
Souřadnice	35°13′35,04″ s. š., 85°5′30,12″ z. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Sequoyah (anglicky Sequoyah Nuclear Plant) je provozní jadernou elektrárnou ve Spojených státech. Leží poblíž Soddy-Daisy v Hamilton County ve státě Tennessee. Elektrárnu vlastní a provozuje společnost Tennessee Valley Authority. Reaktory elektrárně dodala a vybudovala americká společnost Westinghouse. Areál elektrárny se rozkládá na pozemku 212 hektarů. Elektrárna je technicky shodná se sesterskou jadernou elektrárnou Watts Bar. Jde o druhou největší elektrárnu v Tennessee.^[1]

Jaderná elektrárna Sequoyah provozuje celkem dva jaderné reaktory o celkovém hrubém výkonu 2421 MW.^[2] Budovány byly společně s identickými reaktory elektrárny Watts Bar. Na rozdíl od ní však byla elektrárna Sequoyah dokončena relativně brzy, protože Watts Bar byla spuštěna až v roce 1996 kvůli finančním potížím. Tato jaderná elektrárna dostala licenci jako první po havárii Three Mile Island.

Elektrárna byla 22. srpna 1985 z bezpečnostních důvodů uzavřena. Bylo totiý zjištěno, že TVA postrádá dokumentaci dokazující, že jsou všechny bezpečnostní systémy v případě havárie funkční. Vzhledem k tomu, že další jaderná elektrárna, Browns Ferry byla v březnu 1985 také odstavena z bezpečnostních důvodů, TVA přišla dočasně o veškerou jadernou energii. Dne 22. března 1988 byla TVA pověřena NRC restartovat oba bloky elektrárny Sequoyah a ještě toho roku byly opět uvedeny v plný výkon.^[3]

Výstavba prvního bloku byla zahájena dne 27. května 1970. Jedná se o čtyřsmyčkový tlakovodní jaderný reaktor M412 od Westinghouse o hrubém výkonu 1221 MW a čistém výkonu po odečtení vlastních potřeb systémů bloku 1200 MW. Přifázování k rozvodné síti poprvé proběhlo dne 22. července 1980, provozní licence od NRC byla udělena 17. září 1980 a zahájení komerčního provozu následovalo 1. července 1981.^[4]

Blok má od NRC udělenou provozní licenci do 17. září 2040.^[5][6]

Druhý blok začal být budován současně s prvním blokem, dne 27. května 1970. Jde o technicky shodné dvojče s prvním blokem o hrubém výkonu 1200 MW a čistém výkonu 1139 MW. Přifázování k rozvodné síti bylo poprvé uskutečněno 23. prosince 1981. Do komerčního provozu přešel 1. června 1982^[4]

Blok má od NRC udělenou provozní licenci do 15. září 2041.^[7]

NRC definuje dvě zóny havarijního plánování kolem jaderných elektráren. První o poloměru 16 kilometrů, která se týká především vystavení radioaktivní kontaminace vzduchu a poté druhou o poloměru 80 kilometrů, jež se zabývá kontaminací potravin a vody.^[8][9][10]

Podle studie NRC zveřejněné v srpnu 2010 byl odhad každoročního rizika zemětřesení dostatečně silného na to, aby způsobilo poškození aktivní zóny reaktoru, 1 ku 19 608.^[11][12]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sequoyah Nuclear Plant na anglické Wikipedii.

• Jaderná energetika ve Spojených státech

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná elektrárna Sequoyah na Wikimedia Commons