Jaderná elektrárna Severní Čechy
Jaderná elektrárna Severní Čechy | |
---|---|
Stát | Česko |
Umístění | Chotěšov, Sokolov nebo Počerady |
Stav | Plán na výstavbu zrušen |
Začátek výstavby | 10. léta 21. století |
Dokončení | 2020 |
Jaderná elektrárna | |
Typ reaktorů | VVER-1000/320 VVER-1500 HTR |
Palivo | Uran 235U |
Elektrická energie | |
Výkon po dokončení | 4000–6000 MW |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaderná elektrárna Severní Čechy (někdy označována jako Jaderná elektrárna Počerady; zkratkou ESEV nebo JESEV) byla plánovaná jaderná elektrárna v Československu.[1] Disponovat měla dvěma, později čtyřmi tlakovodními reaktory VVER.
Historie a technické informace
Počátky
Projekt elektrárny vznikl jak kvůli špatné ekologické situaci na severu Čech v 70. a 80. letech, tak i omezení spotřeby uhlí v této lokalitě.
Pro severočeskou jadernou elektrárnu, při hledání lokality, přicházely v úvahu tři možnosti: Chotěšov, Sokolov a Počerady, jejichž poloha byla výhodná z hlediska napájení teplárenských sítí Loun, Žatce, Mostu, Chomutova a Litvínova. Přesná poloha nikdy nebyla zvolena, protože po roce 1989 projekt v původní podobě jako takový zanikl.[2]
ESEV měla provozovat dva, později čtyři reaktory VVER-1000/320 o hrubém elektrickém výkonu 1000 MW a tepelném výkonu 3000 MW nebo VVER-1500 o hrubém elektrickém výkonu 1500 MW a tepelném výkonu 4500 MW. Projekt VVER-1500 je sovětský reaktor, který byl zamýšlen jako výkonnější náhrada za VVER-1000 a takového výkonu bylo dosaženo zvětšením hustoty aktivní zóny.[3]
Po roce 1989
Po Sametové revoluci se diskutovalo o postavení čtyř vysokoteplotních reaktorů na místě původně plánované tradiční jaderné elektrárny. Každý z těchto reaktorů měl mít výkon 600 MW a sloužit pro ten samý účel, jako dříve zamýšlená jaderná elektrárna. Dnes již projekt není zahrnut v plánech pro rozvoj jaderné energetiky.
Informace o reaktorech
Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení stavby | Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Čistý | Hrubý | ||||||
Severní Čechy-1 | VVER-1000 nebo VVER-1500 | 950–1425 MW | 1000–1500 MW | Plánovaná výstavba zrušena v roce 1989 | ? | ||
Severní Čechy-2 | VVER-1000 nebo VVER-1500 | 950–1425 MW | 1000–1500 MW | Plánovaná výstavba zrušena v roce 1989 | (2020) | ||
Severní Čechy3 | VVER-1000 nebo VVER-1500 | 950–1425 MW | 1000–1500 MW | Plánovaná výstavba zrušena v roce 1989 | ? | ||
Severní Čechy-4 | VVER-1000 nebo VVER-1500 | 950–1425 MW | 1000–1500 MW | Plánovaná výstavba zrušena v roce 1989 | (2030) |
Odkazy
Reference
- ↑ DÚM TECHNIKY ČSVTS ČESKÉ BUDĚJOVICE - Využití energií z jaderné elektrárny Temelín, 1989, str. 45
- ↑ Kernkraftwerk Počerady – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
- ↑ WWER-1500 – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
V tomto článku je použit text článku Kernkraftwerk Počerady na Nucleopedii.
Související články
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Iconographic representation of a nuclear power plant for mapping purposes
Iconographic representation of a nuclear power plant for mapping purposes