Jaderná elektrárna Tetov

Jaderná elektrárna Tetov
Chybí zde svobodný obrázek
StátČeskoČesko Česko
StavPlán pozastaven v roce 1989
Začátek výstavby(1998)
Dokončení1. blok - 2004
Náklady na výstavbu60 mld. Kčs
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu0
Plánované reaktory?
Typ reaktorůVVER-1000/320
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Výkon po dokončení4000 MW
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Tetov byla plánovaná čtvrtá jaderná elektrárna v polovině 80. let v Československu na území později vzniklé České republiky. Měla obsahovat dva (později čtyři) bloky s tlakovodní reaktory typu VVER o výkonu 1000 MW a spuštění bylo plánováno v roce 2010, sedm let po dokončení Jaderné elektrárny Blahutovice.[1] Elektrárna na územní mapě zůstala až do roku 2006, kdy bylo jasné, že v blízké době stát nebude.[2]

Historie a technické informace

Počátky

Tetovská jaderná elektrárna byla jedna z původně plánovaných osmi jaderných elektráren, které byly plánovány v celém Československu. První zmínky o možné výstavbě jaderné elektrárny zazněly na začátku 80. let jako reakce na rychle se rozvíjející města Hradec Králové a Pardubice.

Výstavba měla začít po dokončení Temelína v roce 1998 a první ze dvou reaktorů měl být uveden do provozu v roce 2004, čtvrtý v roce 2008. Celkově byla lokalita určena až pro 4 bloky VVER-1000 verze V320 s podobnými úpravami, jako má JE Temelín, která má od sovětské „Vé třistadvacítky“ rozdílnou turbínovou halu a spolehlivější řídící systém navržený československými inženýry. Pro místo byly vybrány tři lokality, jedna z nich bezprostředně u Tetova, druhá mezi městy H. Králové a Pardubice (ta by měla za následek zánik obcí Újezd u Sezemic, Bohumileč a Zástava), a třetí nepotvrzená. Jako nejvíce vhodná se jevila varianta první. Náklady na jadernou elektrárnu byly odhadnuty na 60 miliard Kčs.

Po roce 1989

Po sametové revoluci byla lokalita zpochybněna, protože se nachází mezi dvěma velkými městy, jakékoliv seismické hrozby však byly ihned vyloučeny na základě předešlého měření v okruhu 200 km. V roce 2003 byla elektrárna stále uvedena v územní energetické koncepci z listopadu 2003, ale po roce 2006 byly odstraněny.

Ve 20. letech 21. století je lokalita rezervována jako jedna z možných budoucích míst pro jadernou elektrárnu. Další možností jsou Blahutovice.

Informace o reaktorech

Původní harmonogram z roku 1985
ReaktorTyp reaktoruVýkonZahájení stavbyPřipojení k sítiUvedení do provozuUzavření
ČistýHrubý
Tetov-1VVER-1000/320950 MW1000 MW19982004
Tetov-2VVER-1000/320950 MW1000 MW19992005
Tetov-3VVER-1000/320950 MW1000 MW20012007
Tetov-4VVER-1000/320950 MW1000 MW20022008

Odkazy

Reference

  1. BAROCH, Pavel. Kulháme za Husákovou vizí. Chybí dvě jaderné elektrárny [online]. Economia, 2010-03-06 [cit. 2020-04-13]. Dostupné online. 
  2. Jaderná elektrárna, tramvaj a ZOO v Pardubicích. Proč to nevyšlo?. Pardubice [online]. 2019-01-06 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

No building photo cs2.svg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Icon NuclearPowerPlant-green.svg
Iconographic representation of a nuclear power plant for mapping purposes
Icon NuclearPowerPlant-iceblue.svg
Iconographic representation of a nuclear power plant for mapping purposes