Jaderná elektrárna s odběrem tepla Radotín

Jaderná elektrárna s odběrem tepla Radotín
Umístění jáderné elektrárny by mělo být uprostřed obrázku, těsně nad soutokem Berounky (vlevo) a Vltavy (vpravo)
Stát	Česko Česko
Umístění	Praha, Radotín
Stav	plánování zrušeno
Jaderná elektrárna
Typ reaktorů	VVER-70 VVER-440 AST-500 AST-200
Palivo	Uran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon	400 MWth
Souřadnice	49°59′31,34″ s. š., 14°23′49,63″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna s odběrem tepla Radotín (někdy také Jaderná elektrárna Praha-Jih) byla plánovaná jaderná teplárna poblíž Prahy v Radotíně. Předchozí projekty se původně zabývaly výstavbou jaderné elektrárny mezi městskými částmi Braník a Modřany, ale v polovině 70. let 20. století byla plánovaná stavba umístěna do Radotína.^[1][2]

Z různých důvodů bylo plánování jaderné elektrárny zpočátku přerušeno a později přeplánováno na jadernou elektrárnu. Po sametové revoluci se projekt nerealizoval.

Historie a technické informace

Počátky

V polovině 60. let zpracoval Státní výzkumný ústav strojírenský v Praze studii o využití jaderných elektráren jako součásti budoucího zásobování Prahy teplem. Pro dlouhodobé zásobování teplem byla v té době plánována výstavba klasických výtopen na zemní plyn. Již tehdy však bylo zřejmé, že výstavba těchto tepláren se výrazně zpozdí, čímž se otevřela příležitost pro výstavbu jaderné elektrárny.^[3][4]

Paralelně s plány na jihu se hledaly i lokality pro jaderný zdroj tepla na západě Prahy mezi čtvrtěmi Motol a Radotín. Vzhledem k tomu, že západní Praha je velmi řídce zastavěna a vzdálenosti mezi jednotlivými sídly jsou velké, bylo by rozšíření plynárenské sítě technicky obtížné. Od roku 1970 bylo tedy otázkou, zda v této oblasti budou hrát roli centrální teplárny a zda přijdou v úvahu i jaderné zdroje. Z tohoto důvodu bylo v té době zajímavější soustředit se více na jih. V objednávce se počítalo s realizací elektrárny v oblasti Braník-Modřany, protože do té doby by se tepelná zátěž adekvátně zvýšila v důsledku velkých programů bytové výstavby.^[4][5]

Adaptace reaktoru VVER-440

Do roku 1975 bylo plánování elektrárny změněno a touto jadernou elektrárnou měla být zásobována i západní část města.^[6] S tím přišla i změna umístění jaderné elektrárny, která se nyní plánovala v městské části Radotín, těsně nad soutokem Berounky a Vltavy.^[7][8] Protože zásobování jihovýchodní části Prahy již nehrálo roli, existovaly dlouhodobé plány na výstavbu další jaderné elektrárny v městské části Uhříněves, která se však nikdy nedostala do fáze plného plánování. Odpadní teplo z jaderné elektrárny Praha-jih v Radotíně mělo být využito k vytvoření rekreačního areálu s bazény a plážemi na 12kilometrovém úseku řeky Vltavy. Ale jen v omezené míře, protože pro závod v Radotíně bylo doporučeno použít zpětné chlazení.^[7] Toho mělo být dosaženo větším ohřevem chladicí vody. I když v jiných lokalitách bývá problém s příkonem tepla, ve vztahu k Vltavě to představuje řešení jiného problému: v důsledku výstavby mnoha přehrad podél toku řeky je voda Vltavy silně podchlazená, což také má negativní dopad na ekosystém řeky. Dále se diskutovalo o využití odpadního tepla pro Holešovice pro vytápění rybích líhní, chovů hospodářských zvířat a skleníků.^[6]

Jaderná teplárna

I přes podporu rozšiřování tepláren na zemní plyn se i nadále dlouhodobě uvažovalo o výstavbě jaderných zdrojů tepla. Od roku 1988 OKBM spolupracovalo s Energoprojektem Praha na projektování AST-200 založeném na AST-500, který byl primárně plánován pro jadernou teplárnu v Plzni, ale byl zvažován i pro závod v Radotíně. Plánování bylo dokončeno v roce 1991, ale dále nepokračovalo.^[9] Důvodem byly potíže, které provázely výstavbu v téže době budovaných větších systémů AST-500 ve Voroněžské jaderné teplárně a jaderné teplárně Gorki. Dne 24. června 1990 byla dokončena projektová studie AST-200 pro plzeňskou jadernou teplárnu.^[10][11] Po sametové revoluci se v konceptu nepokračovalo.

Informace o reaktorech

Odkazy

Reference

V tomto článku je použit text článku Kernheizwerk Radotín na Nucleopedii.

Související články

• Jaderná energetika v Česku