Jaderná energetika na Ukrajině

Záporoží

Chmelnyckyj

Rovno

Jižní Ukrajina

Černobyl

Krym

Čyhyryn

Charkov

Zakarpatí

Kyjev

Jaderné elektrárny Ukrajiny
V provozu
Trvale odstavené
Ve výstavbě
Výstavba zrušena/Nezapočala
(v mapě nejsou uvedeny některé nerealizované plány, jejichž přesná lokalita není známa, například Novoazovsk a Černobyl II)

Jaderná energetika na Ukrajině se v roce 2020 zasloužila o 54,9% veškeré vyrobené elektrické energie v zemi.^[1] To je více než dvojnásobek toho, jak tomu bylo v roce 1990 (24,5%). Tímto se Ukrajina umístila na 3. místo v Evropě v podílu jádra v energetickém mixu, hned za Francií a Slovenskem. V zemi se nachází 15 komerčních reaktorů v provozu, 4 komerční reaktory mimo provoz, 2 reaktory ve výstavbě a 3 malé výzkumné, z čehož jeden na Krymu v Sevastopolu, který je pod kontrolou Ruské federace. Jaderná energie v zemi produkuje přes 13 100 MW a tím se řadí na 7. místo v jaderné instalované kapacitě.^[2][3]

Ukrajinská jaderná energie je také nechvalně známa největší jadernou katastrofou v dějinách lidstva, havárií v Černobylské jaderné elektrárně.

30. ledna 2022, poprvé v historii jednotné Ukrajiny, bylo v provozu všech 15 reaktorů najednou kvůli elektrické síti v ostrovním režimu.^[4]

Ukrajina je na jaderné energii silně závislá, provozuje celkem 4 jaderné elektrárny, ve kterých je dohromady 15 reaktorů, které jsou všechny v provozu. 12 z 15 reaktorů bylo uvedeno do provozu ještě před rokem 1991, tedy za dob Sovětského svazu. Všechny reaktory, které Ukrajina provozuje, jsou sovětské koncepce VVER (13 VVER-1000 a 2 menší VVER-440). Oba tyto typy jsou provozovány i v České republice v Dukovanech i Temelíně.

V roce 2006 plánovala vláda Ukrajiny do roku 2030 postavit 11 nových energetických bloků, což by znamenalo téměř zdvojnásobení instalovaného výkonu.

Ukrajina odebírala jaderné palivo výhradně z Ruska od ruské společnosti TVEL, ale od roku 2008 země také získává jaderné palivo od Westinghouse. Od roku 2014 vzrostl podíl Westinghouse na dovozu na více než 30 %.^[5] V roce 2018 byla smlouva Westinghouse na dodávky paliva VVER prodloužena do roku 2025.^[5] Ropa a zemní plyn poskytují zbytek energie v zemi.

V únoru 2018 Ukrajina zajistila americké financování ve výši 250 milionů dolarů na vybudování skladu vyhořelého jaderného paliva, což zabrání nutnosti přepravovat vyhořelé jaderné palivo do Ruska.

V roce 2019 Energoatom a Turboatom podepsaly pětiletou smlouvu na modernizaci kondenzátorů a turbín v řadě ukrajinských jaderných elektráren.

V srpnu 2021 Energoatom a Westinghouse podepsaly smlouvu na výstavbu reaktorů Westinghouse AP1000, první dva z nich budou instalovány na 5. a 6 bloku Chmelnycké jaderné elektrárny. Navíc probíhá dostavba 3. a 4. bloku za použití nepoužitých komponent z elektrárny Belene v Bulharsku.^[6]

Katastrofa v Černobylu byla jaderná havárie, která se uskutečnila 26. dubna 1986 v Černobylské jaderné elektrárně. Výbuch a následný požár uvolnil do atmosféry velké množství radioaktivních částic, které se rozšířily po velké části Evropy. Je považována za nejhorší nehodu jaderné elektrárny v historii a je jednou ze dvou klasifikovaných jako událost úrovně 7 na Mezinárodní stupnici jaderných událostí (druhá je jaderná katastrofa ve Fukušimě Daiichi).^[7]

• VVER
• Westinghouse Electric Company

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná energetika na Ukrajině na Wikimedia Commons