Jaderná energetika na Ukrajině

(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de

Záporoží

Chmelnyckyj

Rovno

Jižní Ukrajina

Černobyl

Krym

Čyhyryn

Charkov

Zakarpatí

Kyjev

Jaderné elektrárny Ukrajiny
V provozu
Trvale odstavené
Ve výstavbě
Výstavba zrušena/Nezapočala
(v mapě nejsou uvedeny některé nerealizované plány, jejichž přesná lokalita není známa, například Novoazovsk a Černobyl II)

Jaderná energetika na Ukrajině se v roce 2020 zasloužila o 54,9% veškeré vyrobené elektrické energie v zemi.^[1] To je více než dvojnásobek toho, jak tomu bylo v roce 1990 (24,5%). Tímto se Ukrajina umístila na 3. místo v Evropě v podílu jádra v energetickém mixu, hned za Francií a Slovenskem. V zemi se nachází 15 komerčních reaktorů v provozu, 4 komerční reaktory mimo provoz, 2 reaktory ve výstavbě a 3 malé výzkumné, z čehož jeden na Krymu v Sevastopolu, který je pod kontrolou Ruské federace. Jaderná energie v zemi produkuje přes 13 100 MW a tím se řadí na 7. místo v jaderné instalované kapacitě.^[2][3]

Ukrajinská jaderná energie je také nechvalně známa největší jadernou katastrofou v dějinách lidstva, havárií v Černobylské jaderné elektrárně.

30. ledna 2022, poprvé v historii jednotné Ukrajiny, bylo v provozu všech 15 reaktorů najednou kvůli elektrické síti v ostrovním režimu.^[4]

Přehled

Ukrajina je na jaderné energii silně závislá, provozuje celkem 4 jaderné elektrárny, ve kterých je dohromady 15 reaktorů, které jsou všechny v provozu. 12 z 15 reaktorů bylo uvedeno do provozu ještě před rokem 1991, tedy za dob Sovětského svazu. Všechny reaktory, které Ukrajina provozuje, jsou sovětské koncepce VVER (13 VVER-1000 a 2 menší VVER-440). Oba tyto typy jsou provozovány i v České republice v Dukovanech i Temelíně.

V roce 2006 plánovala vláda Ukrajiny do roku 2030 postavit 11 nových energetických bloků, což by znamenalo téměř zdvojnásobení instalovaného výkonu.

Ukrajina odebírala jaderné palivo výhradně z Ruska od ruské společnosti TVEL, ale od roku 2008 země také získává jaderné palivo od Westinghouse. Od roku 2014 vzrostl podíl Westinghouse na dovozu na více než 30 %.^[5] V roce 2018 byla smlouva Westinghouse na dodávky paliva VVER prodloužena do roku 2025.^[5] Ropa a zemní plyn poskytují zbytek energie v zemi.

V únoru 2018 Ukrajina zajistila americké financování ve výši 250 milionů dolarů na vybudování skladu vyhořelého jaderného paliva, což zabrání nutnosti přepravovat vyhořelé jaderné palivo do Ruska.

V roce 2019 Energoatom a Turboatom podepsaly pětiletou smlouvu na modernizaci kondenzátorů a turbín v řadě ukrajinských jaderných elektráren.

V srpnu 2021 Energoatom a Westinghouse podepsaly smlouvu na výstavbu reaktorů Westinghouse AP1000, jeden z nich nahradí 4. blok v Chmelnycké jaderné elektrárně. Spolu s tímto rozhodnutím se také začalo uvažovat nad dostavbou třetího bloku ve spolupráci s plzeňskou Škoda JS.

Černobylská havárie

Katastrofa v Černobylu byla jaderná havárie, která se uskutečnila 26. dubna 1986 v Černobylské jaderné elektrárně. Výbuch a následný požár uvolnil do atmosféry velké množství radioaktivních částic, které se rozšířily po velké části Evropy. Je považována za nejhorší nehodu jaderné elektrárny v historii a je jednou ze dvou klasifikovaných jako událost úrovně 7 na Mezinárodní stupnici jaderných událostí (druhá je jaderná katastrofa ve Fukušimě Daiichi).^[6]

Seznam reaktorů

Seznam komerčních provozovaných nebo stavěných reaktorů na území Ukrajiny

Seznam komerčních reaktorů na území Ukrajiny trvale mimo provoz

Seznam nedokončených nebo nezapočatých komerčních reaktorů na území Ukrajiny

Odkazy

Reference

Související články

• VVER
• Westinghouse Electric Company

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná energetika na Ukrajině na Wikimedia Commons