Jaderná válka

Jaderný výbuch bomby Castle Bravo, nejsilnější jaderné zbraně odpálené Spojenými státy

Jaderná válka je ozbrojený konflikt, ve kterém by došlo k hromadnému nasazení jaderných či termonukleárních zbraní. Takové zbraně by zcela změnily pojetí konfliktu; ke střetu by došlo rychle (díky mezikontinentálním střelám, které k zasáhnutí cíle potřebují pouze desítky minut) a nepřátelské konvenční síly, stejně jako průmyslové kapacity, by byly okamžitě eliminovány.

Riziko konfliktu v dějinách

Související informace naleznete také v článku Kubánská krize.

Po americkém jaderném útoku na Hirošimu a Nagasaki[1] na konci druhé světové války sice k dalšímu použití těchto zbraní nedošlo, často se ovšem prováděly jaderné testy (např. v Tichomoří, či Severním ledovém oceánu). Lidstvo se od dob prvního použití atomové bomby již několikrát ocitlo na pokraji jaderné války, a to jak mezi USA a Sovětským svazem (obě země disponují největšími kapacitami jaderných zbraní), tak i mezi některými menšími zeměmi (např. Indií a Pákistánem; na počátku 21. století se stalo tématem zneužití těchto zbraní pro účely celosvětového terorismu).

Jednou z nejznámějších krizí, které hrozily vypuknutím jaderné války, byla tzv. kubánská, kdy se Sověti pokusili rozmístit nosiče s jadernými hlavicemi na Kubě, pouze několik desítek či set kilometrů od amerického území, v reakci na rozmístění více než 100 amerických balistických raket Jupiter s jadernými hlavicemi v Itálii a Turecku. V následujících dekádách došlo k méně známým, nicméně také nebezpečným krizovým situacím – např. roku 1983 sovětský počítač na jihu Moskvy oznámil chybně jaderný útok na SSSR[2] a vyhlášení vysokého stavu i jaderné pohotovosti dne 27. 2. 2022 ruským prezidentem Vladimirem Putinem.[zdroj?]

Potenciální aktéři a zbraně

Související informace naleznete také v článcích Jaderná velmoc a Jaderná triáda.
Počet jaderných hlavic podle zemí v roce 2024 na základě odhadu Federace amerických vědců.
Zásoby jaderných hlavic USA a SSSR/Ruska

V současné době několik nejmocnějších zemí disponuje jadernými hlavicemi, jejichž počet přesahuje několik desítek tisíc. Nejvíce jaderných hlavic vlastní Spojené státy a Rusko.[3]

Obrana

Související informace naleznete také v článcích Strategická obranná iniciativa, Protijaderný kryt a Atomová ponorka.

Spojené státy, Sovětský svaz a celá řada dalších zemí se v dobách rizika celosvětové jaderné války věnovaly možnostem, jak se ubránit proti případnému úderu, či případně vyvinout technologie, sloužící k ještě rychlejšímu možnému úderu, aby bylo možné předehnat protivníka. Objevily se tak jaderné ponorky, byly budovány protijaderné kryty. Spojené státy začaly vyvíjet protiraketové systémy s cílem zneškodnit sovětské střely ještě během letu.

Předpokládané důsledky

Související informace naleznete také v článku Jaderný holokaust.
Oběť atomové bomby v Nagasaki na fotografii z ledna 1946

Předpokládá se, že vypuknutí jaderné války by tak vedlo k obrovským ztrátám jak na lidských životech (neboť hlavními cíli útoku by se staly hustě osídlené oblasti), tak i na infrastruktuře. Zatímco první jaderné zbraně na konci druhé světové války byly schopné decimovat celá města, vývoj přinesl možnost masivního nasazení těchto zbraní na velké vzdálenosti s ještě ničivějším účinkem. Proto by takový konflikt potenciálně mohl mít za následek zničení celé lidské civilizace či planety – nebo takovou proměnu podmínek, která by znamenala drastické zhroucení lidské civilizace. Následný stav, ke kterému dochází po jaderné válce, je znám jako nukleární zima.

Podle studie publikované v časopise Nature Food ze srpna 2022 by rozsáhlá jaderná válka mezi Spojenými státy a Ruskem zabila přímo 360 milionů lidí a dalších více než 5 miliard lidí na celém světě by zemřelo hlady v důsledku následné nukleární zimy.[4] Jaderná válka mezi Indií a Pákistánem by zabila 2,5 miliardy lidí,[5] včetně více než 8,7 milionu obyvatel Česka.[6]

Přežití

Předpovědi následků rozsáhlé jaderné války zahrnují smrt milionů obyvatel měst v krátkém časovém úseku. Některé prognózy z 80. let 20. století šly ještě dále a tvrdily, že totální jaderná válka by mohla nakonec vést k vyhynutí lidstva.[7] Tyto předpovědi, někdy, ale ne vždy založené na totální válce s jadernými arzenály na vrcholu studené války, se setkaly se současnou kritikou. Na druhou stranu, některé vládní prognózy z 80. let, jako například FEMA CRP-2B a NATO Carte Blanche, byly kritizovány skupinami, jako je Federace amerických vědců, za to, že jsou příliš optimistické. Například CRP-2B nechvalně předpovídal, že 80 % Američanů by přežilo jadernou výměnu se Sovětským svazem, což je číslo, které zanedbávalo dopady jaderné války na infrastrukturu zdravotní péče, zásobování potravinami a ekosystém a předpokládalo, že všechna velká města by mohla být úspěšně evakuována během 3–5 dnů.[8] Řada publikací z období studené války prosazovala přípravy, které by údajně umožnily velké části civilistů přežít i totální jadernou válku. Mezi nejznámější z nich patří Nuclear War Survival Skills.[9]

Aby se předešlo zraněním a úmrtím v důsledku tepelné a tlakové vlny jaderné zbraně, dvou nejrozsáhlejších okamžitých účinků jaderných zbraní, byly děti ve školách učeny skrýt se a krýt („Duck and cover“), jak ukazuje film z počátku studené války se stejným názvem. Tyto rady jsou opět aktuální v případě jaderných teroristických útoků.[10]

V kultuře

Jaderná válka je častým námětem sci-fi autorů o konci, či drastických proměnách civilizace. Častým tématem byla hlavně v časech války studené, kdy bylo riziko celosvětového konfliktu kvůli americko-sovětskému antagonismu neustále přítomné.

Filmy

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nuclear warfare na anglické Wikipedii.

  1. ↑ PHOTOGRAPHS OF HIROSHIMA AND NAGASAKI [online]. [cit. 2008-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-29. 
  2. ↑ September 26th, 1983: The day the world almost died [online]. [cit. 2010-08-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ Globální jaderné síly [online]. [cit. 2008-02-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ World Nuclear war between the U.S. and Russia would kill more than 5 billion people – just from starvation, study finds. CBS News. 16 August 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne October 26, 2022. 
  5. ↑ XIA, Lili; ROBOCK, Alan; SCHERRER, Kim; HARRISON, Cheryl S.; BODIRSKY, Benjamin Leon; WEINDL, Isabelle; JÄGERMEYR, Jonas. Global food insecurity and famine from reduced crop, marine fishery and livestock production due to climate disruption from nuclear war soot injection. Nature Food. 15 August 2022, s. 586–596. doi:10.1038/s43016-022-00573-0. PMID 37118594. S2CID 251601831. 
  6. ↑ Černé scénáře jaderné války: i malý lokální konflikt by zdecimoval lidstvo. Hrot [online]. 7. září 2022. Dostupné online. 
  7. ↑ EHRLICH, P. R.; HARTE, J.; HARWELL, M. A.; RAVEN, P. H.; SAGAN, C.; WOODWELL, G. M.; BERRY, J., Ayensu, E. S.; Ehrlich, A. H.; Eisner, T.; Gould, S. J.; Grover, H. D.; Herrera, R.; May, R. M.; Mayr, E.; McKay, C. P.; Mooney, H. A.; Myers, N.; Pimentel, D. & Teal, J. M. Long-term biological consequences of nuclear war. S. 1293–1300. Science [online]. American Association for the Advancement of Science, 1983-12-16. Roč. 222, čís. 4630, s. 1293–1300. Dostupné online. doi:10.1126/science.6658451. Bibcode 1983Sci...222.1293E. PMID 6658451. (anglicky) 
  8. ↑ Pamela Bumstead. NUCLEAR WINTER: THE ANTHROPOLOGY OF HUMAN SURVIVAL. Washington, DC. 84th Annual Meeting of the American Anthropological Association [online]. American Anthropological Association, 1985-12-06. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-09. (anglicky) 
  9. ↑ KEARNY, Cresson H. Nuclear War Survival Skills. [s.l.]: Oregon Institute of Science and Medicine, 1988. ISBN 0-942487-01-X. S. 6–11. (anglicky) 
  10. ↑ REYNOLDS, Glenn Harlan. The Unexpected Return of 'Duck and Cover'. The Atlantic [online]. 2011-01-04. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ http://www.csfd.cz/film/4700-vlakna/

Literatura

  • Fin. Nuclear Preparedness Guide [online]. 2022-03-08, rev. 2022-03. Dostupné online. (anglicky) 
  • ORD, Toby. Nad propastí. Překlad Anna Štádlerová. 1. vyd. Praha: Argo, 2022. 480 s. ISBN 978-80-257-3779-8. 
  • KEARNY, Cresson H. Nuclear War Survival Skills. 3. vyd. Cave Junction: Oregon Institute of Science and Medicine, 1987 (1990 tisk). 317 s. Dostupné online. ISBN 0-942487-01-X. (anglicky) 
  • The Russell-Einstein Manifesto [online]. Pugwash: 1955-07-09. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

US and USSR nuclear stockpiles.svg
Nuclear warhead stockpiles of the United States and the Soviet Union/Russia, 1945-2014. These numbers are total stockpiles, including warheads that are not actively deployed (that is, including those on reserve status, but not those that are scheduled for dismantlement). The numbers of active/operational warheads could be much smaller: in 2014, about 1,980 for the United States are deployed. Inadequate historical data prohibits long-term distinction between the two, hence lumping all numbers together.

The high for the USA is 32,040 in 1967; the high for the USSR is 45,000 in 1986; the point at which the USSR surpassed the USA in warheads is 1978. Note that raw stockpile totals do not necessarily tell you much about nuclear capabilities; delivery mechanisms and types of weapons can make a big difference (many of the weapons added to the stockpile during the "surge" periods were tactical, not strategic, for example)

The goal of this graph is to give a quick, at-a-glance impression of relative stockpile levels between the two countries; those looking for specifics should consult the raw data (compiled on the discussion page of this image).
Castle Bravo 007.jpg
Castle Bravo nuclear test.
Nuke-world-map-2024.png
Estimated Global Nuclear Warhead Inventories in 2024.