Jaghnóbština

Jaghnóbština (yaγnobī́ zivók / яғнобӣ зивок)
Mapa rozšíření jazyka
Mapa rozšíření jazyka
RozšířeníTádžikistán
Počet mluvčíchasi 12 500
Klasifikace
Písmocyrilice
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2yai (B)
ISO 639-3yai
Ethnologueyai
Wikipedie
testovací verze
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Oblasti, ve kterých žijí mluvčí jaghnóbského jazyka či tádžickojazyčné obyvatelstvo jaghnóbského původu (intenzita šrafování vyznačuje relativní homogenitu jaghnóbských komunit v daných oblastech)

Jaghnóbština (jaghnóbský jazyk) – jaghnóbsky яғнобӣ зивок (yaγnobī́ zivók [jɑʁnɔ:'bi: zɪ̆'vo:kʰ]) je žijícím jazykem severovýchodní skupiny íránských jazyků. Jaghnóbština se užívá zejména v oblasti Jaghnóbského údolí na horním toku řeky Jaghnób v severozápadním Tádžikistánu, mluvčí tohoto jazyka však žijí i v dalších oblastech Tádžikistánu, v oblasti Varzóbu, Zafaróbódu a v severních částech města Dušanbe. Počet mluvčích je odhadován na 12 500 jedinců.

Jaghnóbština je považována za potomka sogdštiny, jazyka Sogdiany, tedy oblasti Samarkandu, Bucháry a Pandžikentu, sogdštinu však používali obchodníci a učenci na širším území Střední Asie, množství písemných památek známe zejména z Turfanské oázy v Čínském Turkestánu. Na rozdíl od sogdštiny však jaghnóbština vykazuje určité odlišnosti, které ukazují, že jde spíše o jazyk velice příbuzný sogdštině, ale nelze s jistotou stanovit, že by se jaghnóbština byla vyvinula přímo ze sogdštiny.

Písmo

Jaghnóbské písmo ještě nebylo plně kodifikováno – běžně se používá tádžická cyrilice, ve vědeckých textech se označují délky (ӣ, ӯ) a rozlišuje se mezi hláskami /v/ a /w/ – pro druhou uvedenou hlásku se používá latinské písmeno ԝ, v běžných textech se však pro obě hlásky používá cyrilské в.

А аБ бВ вԜ ԝГ гҒ ғД дЕ е
Ё ёЖ жЗ зИ иӢ ӣЙ йК кҚ қ
Л лМ мН нО оП пР рС сТ т
У уӮ ӯФ фХ х(Хԝ хԝ)Ҳ ҳЧ чҶ ҷ
Ш шъ / ʼЭ эЮ юЯ я

Cyrilská písmena odpovídají následujícím symbolům v latinském vědeckém přepisu: а (a, ā) б (b) в (v) ԝ (w, u̯) г (g) ғ (γ) д (d) е (e / ye / ɛ) ё (yo) ж (ž) з (z) и (i, ī) ӣ (i, ī) й (y) к (k) қ (q) л (l) м (m) н (n) о (o) п (p) р (r) с (s) т (t) у (u, ū) ӯ (ʏ) ф (f) х (x) хԝ (x°) ҳ (h, ẖ) ч (č) ҷ (ǰ) ш (š) ъ / ʼ (ع) э (e) ю (yu, yū, yʏ) я (ya, yā)

Fonetika a fonologie

Jaghnóbština má 10 samohlásek – 3 krátké, 7 dlouhých – a 27 souhlásek.

Samohlásky

Jaghnóbské samohlásky (IPA)
EditujPřední
Téměř
přední
Střední
Téměř
zadní
Zadní
Zavřená
Blank vowel trapezoid.svg
iː •  yː
 •  uː
ɪ •  
• ʊ
eː •  


ɛː •  
 •  ɔː


a •  
ɑː •  
Téměř zavřená
Polozavřená
Středová
Polootevřená
Téměř otevřená
Otevřená

krátké: i [i-ɪ-e], a [(æ-)a(-ɑ)], u [(y-)u-ʊ-o] (samohlásky /i/ a /u/ jsou silně redukovány v otevřené slabice před přízvukem)

dlouhé: ī [i:], ɛ [ɛ:], e [(ɛ:-)e:], ā [(a:)-ɑ:], o [(ɒ:-)ɔ:(-o:-u:)] (/o/ se často mění na /ū/ před /m, n/), ū [u:], ʏ [(u:-)y:-y:i̯(-i:)]

dvojhlásky: ay [ai̯] (/ay /se objevuje většinou ve výpůjčkách, v domácích slovech se vyskytuje pouze v západním nářečí, ve východním nářečí mu odpovídá /e/ [ɛ:]), oy [ɔ:i̯], uy [ʊi̯], ūy [u:i̯], ʏy [y:i̯], iy [ɪi̯]; ow [ɔ:u̯], aw [au̯]

Souhlásky

plozívy: [pʰ] /p), [b], [tʰ] /t/, [d], [kʰ] /k/, [ɡ] /g/ (/k/ a /g/ jsou palatalizovány na [cʰ] a [ɟ] před samohláskami přední řady anebo na konci slova), [qʰ] /q/ (neznělé plozívy ztrácejí svou aspiraci, následuje-li za nimi jiný konsonant)

frikativy: [f], [v], [s], [z], [ɕ] /š/, [ʑ] /ž/, [χ] /x/, [ʁ] /γ/, [χʷ] /x°/, [h] ([ɦ] se objevuje jako alofón /h/ mezi samohláskami anebo v kontaktu se znělou souhláskou), [ħ] /ẖ/, [ʕ] /ع/

affrikáty: [tʃ] /č/, [dʒ] /ǰ/

nazály: [m], [n] (obě hlásky mohou mít alofóny [ŋ] a [ɱ] před /k, g/, respektive /f, v/)

vibranty: [r]

laterály: [l]

approximanty: [β̞] /w/ (alofón [u̯] po samohlásce na konci slabiky či před konsonantem), [j] /y/

Znělé souhlásky jsou běžně vyslovovány nezněle na konci slova. Následuje-li slovo začínající znělým konsonantem, je poslední konsonant předcházejícího slova asimilován ke znělému konsonantu – v tomto případě je hláska /q/ znělostně asimilována jako /γ/, nikoliv [ɢ].

Hlásky /b, g, h, ẖ, ǰ, q, l ع/ se většinou objevují ve slovech cizího původu, v původních jaghnóbských slovech jsou tyto konsonanty vzácné.

Přehled jaghnóbských souhlásek (IPA)
Bila‐
biály		Labio‐
dentály		AlveoláryPost‐
alveo‐
láry		Pala‐
tály		VeláryUvu‐
láry		Faryn‐
gály		Glo‐
tály
Nazály   m   n
Plozivyp bt dc ɟk ɡq   
Afrikátytʃ dʒ
Frikativyf vs zɕ ʑχ ʁħ ʕh   
Labializované frikativyχʷ   
Vibranty   r
Aproximanty   β̞   j
Laterální aproximanty   l

Gramatika

Podstatná jména

Pádové koncovky:

pádkořen končící konsonantemkořen končící vokálem jiným než -akořen končící vokálem -a
Sg. přímý pád (nominativ)––-a
Sg. nepřímý pád (obliquus)-i-y-ay (Záp.dial.), -ɛ (Vých.dial.)
Pl. přímý pád-t-t-ot
Pl. nepřímý pád-ti-ti-oti

Příklady:

  • kat (dům) : obl.sg. káti, pl. katt, obl.pl. kátti
  • mayn (Záp.dial.) / mɛn (Vých.dial.) (vesnice) : obl.sg. máyni/mɛ́ni, pl. maynt/mɛnt, obl.pl. máynti/mɛ́nti
  • póda (noha) : obl.sg. póday/pódɛ, pl. pódot, obl.pl. pódoti
  • akó (starší bratr) : obl.sg. akóy, pl. akót, obl.pl. akóti
  • zindagī́ (život) : obl.sg. zindagī́y, pl. zindagī́t, obl.pl. zindagī́ti
  • mórti (muž) : obl.sg. mórtiy, pl. mórtit, obl.pl. mórtiti

Zájmena

Jaghnóbská osobní zájmena:

OsobaPřímý pád singuláruNepřímý pád singuláruEnklitický tvar singuláruPřímý pád pluráluNepřímý pád pluráluEnklitický tvar plurálu
1.manman-(i)mmoxmox-mox
2.tutau̯-(i)tšumóxšumóx-šint
3.ax, išáwi, ít(i)-(i)šáxtit, íštitáwtiti, ítiti-šint

Číslovky

číslovkavýchodní dialektzápadní dialektvypůjčené tádžické číslovky
1īīyak, yag, ya
2dūdʏdu
3saráytiráyse, say
4tafórtufór, tifórčor
5pančpančpanǰ
6uxšuxššiš, šaš
7avdafthaft
8aštašthašt
9nau̯nau̯nuh
10dasdasdah
11das īdas īyozdáh
12das dūdas dʏduwozdáh
13das saráydas tiráysenzdáh
14das tafórdas tufór / tifórčordáh
15das pančdas pančponzdáh
16das uxšdas uxššonzdáh
17das avddas afthabdáh, havdáh
18das aštdas ašthaždáh
19das nau̯das nau̯nūzdáh
20bīst
30bī́st-at dasbī́st-at dassī
40dū bīstdʏ bīstčil
50dū nī́ma bīstdʏ nī́ma bīstpinǰóh, panǰóh
60saráy bīsttiráy bīstšast
70saráy nī́ma bīsttiráy nī́ma bīsthaftód
80tafór bīsttufór / tifór bīsthaštód
90tafór nī́ma bīsttufór / tifór nī́ma bīstnavád
100sad
1000hazór

Po číslovkách od dvou výše následuje počítaná entita v nepřímém pádě singuláru, např. tafór mórtiy (čtyři muži), saráy mési (tři dny), čil áspi (čtyřicet koní).

Ukázkový text

"Fálγar-at Yáγnob asosī́ láfz-šint ī-x gumū́n, néki áxtit toǰīkī́-pi wó(v)ošt, mox yaγnobī́-pi. 'Mʏ́štif' wó(v)omišt, áxtit 'Muždív' wó(v)ošt." [ˈfalʁɑratʰ ˈjɑʁnɔˑb asɔˑˈsiː ˈlafzɕɪntʰ ˈiːχ ɡʊˈmoːn ˈneːcʰe ˈɑχtʰɪtʰ tʰɔˑdʒiˑˈcʰiːpʰe ˈβ̞oːˀɔˑɕtʰ moːʁ jɑʁnɔˑˈbiːpʰe ˈmyːɕtʰɪf ˈβ̞oːˀoˑmɪɕtʰ ˈɑχtʰɪtʰ mʊʒˈdɪv ˈβ̞oːˀɔˑɕtʰ]

"Ve Falgharu a v Jaghnóbu je vlastně jen jeden základní jazyk, ale oni mluví tádžicky a my mluvíme jaghnóbsky. My říkáme 'Mýštif', oni říkají 'Muždiv'."

(V cyrilském pravopise by text vypadal zřejmě takto: "Фалғарат Яғноб асосӣ лафзшинт ӣх гумун, неки ахтит тоҷикипӣ ԝовошт, мох яғнобипӣ. 'Мӯштиф' ԝовомишт, ахтит 'Муждив' ԝовошт.")

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Blank vowel trapezoid.svg
Blank vowel trapezoid, for use with the International Phonetic Alphabet, in SVG format. See also Image:Blank vowel trapezoid-three-height.svg.
Yaghnobi regions.jpg
Autor: Ľubomír Novák, Licence: CC0
Mapa regionů s jaghnóbskou populací