Jahodka indická

Jahodka indická
Jahodka indická (Duchesnea indica)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	růžotvaré (Rosales)
Čeleď	růžovité (Rosaceae)
Rod	jahodka (Duchesnea)
Binomické jméno
Duchesnea indica (Andrews) Focke, 1894
Synonyma
Fragaria indica Potentilla indica [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jahodka indická (Duchesnea indica) je ozdobná, půdopokryvná rostlina která se svými listy, plody i způsobem růstu podobá jahodníku obecnému (lesní jahodě), její plody jsou však zcela bez typické vůně i chuti. Botanicky je řazena do nově vytvořeného rodu jahodka, dříve bývala považována za součást rodu jahodník nebo mochna.

Tento rod pochází z jižní a jihovýchodní Asie kde rostl od Indie přes Čínu až po Japonsko, dnes však vyrůstá téměř po celém světě. Do Evropy byla jahodka dovezena koncem 18. století a jako okrasná rostlina pěstovaná v závěsech nebo k lemování zahradních chodníčku. Dnes je používána jako půdopokryvná rostlina jejíž listy za mírné zimy zůstávají stále zelené a snáší i občasné pošlapání. Ze zahrad se semeny zanáší do volné přírody kde ji vyhovuje spíše stinné, vlhčí stanoviště.^[2][3]

Rostlina je vytrvalá s chlupatými plazivými lodyhami 20 až 50 cm dlouhými které mají schopnost v uzlinách zakořenit a tak vytvořit novou rostlinu. Lodyžní listy jsou dlouze řapíkaté a trojčetné, jejich zubaté, obvejčité lístky mají krátké řapíčky.

Pětičetné květy vyrůstají na dlouhých stopkách z paždí listů. Nápadný pravidelný kalich má plátky trojúhelníkovitého tvaru a kalíšek vejčité plátky rozeklané do 3 až 5 zubů. Korunu tvoří podlouhle vejčité plátky zlatožluté barvy. V květu je 20 až 30 tyčinek s prašníky a hodně pestíků s bliznami. Kvete od května do října.

Plody jsou nažky umístěné na povrchu kulovitého nebo stlačeného rumělkově červeného souplodí (jahody) které mívá v průměru až 1,5 cm. Jahodka indická se rozmnožuje jak šlahouny tak i semeny která roznáší rozličný hmyz nebo ptáci po konzumaci.

Přestože se jahodka svými listy, způsobem růstu i barvou souplodí podobá jahodníku, zásadně se od něho odlišuje nedobrou chutí jahody; lze je ale bez újmy na zdraví konzumovat.^[2][3][4][5] Je zde ovšem riziko alergické reakce ^[6] nebo průjmu.

Toxikologické informační středisko u plodů uvádí „téměř nejedovaté plody – nebezpečná může být dávka nad 20 plodů (bobulí, semen), po větším požitém množství se podává aktivní uhlí, nebývá nutná hospitalizace (jen u mimořádně citlivých osob při závažných příznacích), u zdravých jedinců se objevují nanejvýš zažívací potíže“^[7]

Pěstovány jsou od počátku 19. století jako okrasné rostliny v zahradách, v mnoha lokalitách pěstování rostliny zplaněly a v 21. století je někdy rod označován jako invazívně se šířící.^[8]

Druh je v 21. století široce používán jako trvalka okrasná květem a především plody. Intenzivně se rozrůstá do okolí, je vhodnou pokryvnou rostlinou (živý mulč), ale v kompozici (například ve skalce) utlačuje slabší nízké druhy trvalek.

• 
  Květ jahodky indické
• 
  Souplodí jahodky
• 
  Nažky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jahodka indická na Wikimedia Commons