Jakapil

Jak číst taxoboxJakapil
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 97 až 94 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Sauropsida)
PodtřídaDiapsida
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
PodřádThyreophora
RodJakapil
Binomické jméno
Jakapil kaniukura
Riguetti et al., 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakapil ("nositel štítu" v nářečí Mapučů) byl rod vývojově primitivního "opancéřovaného" dinosaura z podřádu Thyreophora, žijící na území současné Argentiny v období pozdní křídy (věk cenoman, asi před 97 až 94 miliony let). Formálně byl typový druh Jakapil kaniukura popsán v létě roku 2022 na základě fosilií objevených v sedimentech geologického souvrství Candeleros.[1]

Historie

Fosilie tohoto dinosaura byly objeveny na soukromém pozemku v roce 2012 a vykopány v letech 2014 a 2019/2020. Holotyp nese označení MPCA-PV-630 a jedná se o nekompletně dochovanou kost spodní čelisti a sérii osteodermů. V létě roku 2022 byl dinosaurus formálně popsán. Druhové jméno znamená v překladu z jazyka Mapudungun "hřebenový kámen", a to kvůli velmi masivní (hluboké) čelistní kosti dinosaura.[2]

Popis

Sedimenty geologického souvrství Candeleros, v nichž byl Jakapil objeven.

Jakapil byl malým a lehce stavěným tyreoforem, dosahujícím délky maximálně 1,5 metru a hmotnosti 4,5 až 7 kilogramů (na základě výpočtu z obvodu a průměru stehenní kosti). Celkovým vzhledem poněkud připomínal svého vývojového příbuzného scelidosaura a emausaura.[3]

Na těle měl sérii kostěných štítků (osteodermů), vytvářejících jakési tělesné brnění. Dokázal běhat poměrně rychle po zadních nohách a pravděpodobně měl schopnost do určité míry svoji rostlinnou potravu žvýkat.[4]

Zařazení

Jakapil byl pravděpodobně vývojově primitivním zástupcem kladu Thyreophora, nacházející se mimo klad Eurypoda. Mezi blízké příbuzné tohoto argentinského rodu patří například rody Scutellosaurus, Scelidosaurus a Emausaurus, které jsou ale výrazně geologicky starší.[5] Je pravděpodobné, že Jakapil je prvním objeveným zástupcem dosud zcela neznámé vývojové větve tyreoforů.[6]

Paleoekologie

V ekosystémech souvrství Candeleros žili také mnozí další obratlovci, například vývojově primitivní had rodu Najash, savec druhu Cronopio dentiacutus, teropodní dinosauři Alnashetri, Buitreraptor, Ekrixinatosaurus a obří Giganotosaurus, a dále také sauropodi rodů Andesaurus a Limaysaurus.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Riguetti, F.J.; Apesteguía, S.; Pereda-Suberbiola, X. (2022). A new Cretaceous thyreophoran from Patagonia supports a South American lineage of armoured dinosaurs. Scientific Reports. 12 (1): Article number 11621. doi: 10.1038/s41598-022-15535-6
  2. ↑ https://paleonerdish.wordpress.com/2022/08/17/jakapil-kaniukura-the-shield-bearer/
  3. ↑ SOCHA, Vladimír. 40 let s dinosaury. OSEL.cz [online]. 30. prosince 2021. Dostupné online.  (česky)
  4. ↑ https://www.livescience.com/new-armored-dinosaur-south-america
  5. ↑ Norman, D. B. (2020). Scelidosaurus harrisonii from the Early Jurassic of Dorset, England: cranial anatomy. Zoological Journal of the Linnean Society. 188 (1): 1–81. doi: 10.1093/zoolinnean/zlz074
  6. ↑ SOCHA, Vladimír. Pět nejzajímavějších dinosaurů z uplynulého roku. OSEL.cz [online]. 13. ledna 2023. Dostupné online.  (česky)
  7. ↑ Leanza, H. A.; Apesteguia, S.; Novas, F. E. & de la Fuente, M. S. (2004). Cretaceous terrestrial beds from the Neuquén Basin (Argentina) and their tetrapod assemblages. Cretaceous Research. 25 (1): 61-87.

Literatura

  • Norman, D. B., Witmer, L. M., and Weishampel, D. B. (2004). "Basal Thyreophora". In Weishampel, D. B., Dodson, P., and Osmólska, H. (eds.). The Dinosauria, 2nd Edition. University of Californian Press. pp. 335–342. ISBN 0-520-24209-2.
  • Haubold, H. (1990). Ein neuer Dinosaurier (Ornithischia, Thyreophora) aus dem Unteren Jura des nördlichen Mitteleuropa. Revue de Paleobiologie. 9 (1): 149-177.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Fm Candeleros cerro Vagon.jpg
Autor: Damián H. Zanette, Licence: CC BY-SA 4.0
Candeleros fm. (Upper Cretaceous) near Cerro El Vagon, Neuquen, Argentina.
Jakapil skeletal.webp
Autor: F. J. Riguetti, S. Apesteguía & X. Pereda-Suberbiola, Licence: CC BY 4.0
Holotype of Jakapil kaniukura (MPCA-PV-630), postcranial bones. Speculative silhouette showing preserved elements (a); osteoderm distribution is speculative and partial to show non-osteodermal elements); dorsal vertebra elements in dorsal (b), right lateral (c) and anterior (d,e) views; sacral vertebra in left lateral view (f); mid-caudal vertebra in left lateral view (g); fragment of the mid-shaft of a dorsal rib in posterior view (the enlarged, broken posterior edge is highlighted (h); expanded distal ends of two dorsal ribs (i); left scapula in lateral view (j); right scapula in lateral view (k); right coracoid in lateral view (l); left and right humeri in anterior view (m); probable right ulna in lateral view (n); metacarpals, non-ungual and ungual phalanx in dorsal views (o); left femur elements in anterior view (p); proximal end of the right fibula in lateral view (q); distal end of the left tibia in anterior view (r); ischial elements in side view (s); cervical osteoderms in dorsal view (t), flat scutes in dorsal view (u), spine-like osteoderm in side view (v) and ossicle in dorsal view (w). ac acromial crest, aco asymmetrical cervical osteoderm, alp anterolateral process, ap acromial process, at anterior trochanter, bb basal bone, ebr expanded broken rib edge, di diapophysis, dpc deltopectoral crest, ft fourth trochanter, gl glenoid, mc metacarpals, nc neural canal, ncs neurocentral suture, ph non-ungual phalanx, pp pubic peduncle, poz postzygapophyses, rug marginal rugosities, sb scapular blade, sc scute, tp transverse process, uph ungual phalanx.