Jakob Freimann
Jakob Freimann | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1. října 1866 Krakov ![]() |
Úmrtí | 23. prosince 1937 (ve věku 71 let) nebo 24. prosince 1937 (ve věku 71 let) Špindlerův Mlýn ![]() |
Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
Místo pohřbení | Holešov |
Povolání | rabín a historik |
Znám jako | vrchní rabín |
Nábož. vyznání | judaismus |
Partner(ka) | Regina Freimannová |
Rodiče | Abraham Chajim Freimann Sofie Freimannová |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jakob Freimann (1. října 1866 Krakov – 23. prosince 1937 Špindlerův Mlýn) byl židovský rabín, životopisec a historik, který působil na území dnešního Polska, Česka a Německa. Jeho posledním působištěm byl Berlín, kde byl vrchním rabínem až do své smrti v roce 1937. Pochován je v Holešově na Moravě, kde dříve 20 let působil.
Rodina a vzdělání
Narodil se v Krakově, který byl tehdy součástí habsburské monarchie, a pocházel z rabínského rodu. Jeho otcem byl rabín Abraham Chajim Freimann, matkou Sofie, rozená Latnerová. Náboženství se učil u rabínů Szymona Sofera a Akiby Kornitzera. Maturoval na gymnáziu v polském Ostrowu, kde také studoval talmud pod vedením svého strýce, významného židovského učence a rabína Dr. Israela Meir Freimanna, jehož dceru, svou sestřenici Reginu, pojal roku 1891 za manželku. Z manželství s Reginou se narodilo šest dětí: Sofie, Ella, Valerie, Ernst, Gertruda a Alfred. Významným židovským učencem byl rovněž Jakobův bratranec (bratr Reginy) profesor Aron Freimann, historik, hebraista a bibliograf ve Frankfurtu nad Mohanem a New Yorku.[1][2][3]
Již ve svých dvaceti letech byl Jakob Freimann po absolvování rabínského semináře v Berlíně roku 1886 ordinován na rabína. Dále studoval literaturu, orientalistiku, filozofii a roku 1890 byl na univerzitě v Tübingenu promován doktorem filozofie.[1][2][3]
Kariéra
Krátce po promoci odešel na své první rabínské působiště do Dolních Kounic na Moravě. Zde se také narodily jeho dvě nejstarší dcery. Dne 3. září 1893 vysvětil Novou synagogu v Holešově, kam se také s rodinou přestěhoval a kde následně působil jako rabín dvacet let. Byl vůbec posledním holešovským rabínem. Dále byl inspektorem židovských škol na severní Moravě a předsedou Spolku rabínů Moravy a Slezska. Před vypuknutím první světové války odešel do Německa a se stal vrchním rabínem v Poznani.[1][2][3]
Od roku 1929 zastával funkci vrchního rabína v Berlíně a současně byl hlavou židovského náboženského soudu (av bejt din). Na rabínském semináři v Berlíně vyučoval mimo jiné dějiny a dějiny židovské literatury. Většina jeho berlínského působení spadá do období, kdy již Německo ovládali nacisté. Bydlel vedle berlínské Nové synagogy. Zemřel na cévní mozkovou příhodu v roce 1937 ve Špindlerově Mlýně, kde s rodinou slavil výročí svatby své nejstarší dcery. Pohřben byl v Holešově, patrně proto, aby se jeho hrob nestal terčem nacistů. Jeho hrob sousedí s hrobem rabína Šacha.[1][2][3][4]
Dílo
Kromě prací zaměřených na halachickou středověkou literaturu a teologických textů publikoval také studie o dějinách židů v Bonnu, Holešově, Poznani, Prostějově, Přerově, a Xantenu. Sepsal pojednání o židovských rabínech v Přerově a přispíval biografickými články do Jüdisches Lexikon, Germania Judaica a do Encyklopaedia Judaica. Dlouhodobě spolupracoval s redakcí Huga Golda a to zejména na dvou projektech: na knize Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart (Židé a židovské obce na Moravě v minulosti a současnosti) a na vydávání časopisu Zeitschrift für die Geschichte der Juden in der Tschechoslowakei (Časopis pro dějiny Židů v Československu).[3][1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e POCZET POZNAŃSKICH RABINÓW [online]. Wirtualny Sztetl [cit. 2017-08-28]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b c d MACHALA, Jan. Nová synagoga v Holešově: památky jejího vzniku, slávy a zániku. In: Střípky z historie Holešovska II. : sborník Vlastivědného kroužku Holešov 2011-2012. Holešov: Město Holešov, 2014. ISBN 978-80-260-6079-6. S. 80.
- ↑ a b c d e FREIMANN, Jakob, Dr.. In: JANSEN, Katrin Nele. Biographisches Handbuch der Rabbiner. Teil 2, Die Rabbiner im Deutschen Reich 1871–1945. Band 1. München: K·G·Saur, 2009. ISBN 978-3-598-24874-0. S. 199–200. (německy)
- ↑ Rabíni působící v Holešově [online]. Olam - Společnost Judaica Holešov [cit. 2017-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-06.
Literatura
- Festschrift Dr. Jakob Freimann zum 70. Geburtstag. Berlin 1937.
- JANSEN, Katrin Nele (ed.): Biographisches Handbuch der Rabbiner. Teil 2, Die Rabbiner im Deutschen Reich 1871–1945. Band 1, München 2009.
- KLENOVSKÝ, Jaroslav: Židovské památky Holešova. 3. vydání. Holešov 2010.
- MACHALA, Jan: Nová synagoga v Holešově: památky jejího vzniku, slávy a zániku. In: Střípky z historie Holešovska II. : sborník Vlastivědného kroužku Holešov 2011-2012, Holešov 2014.
- MUSZYŃSKI, Lech: Poznańscy rabini. In: Jerzy Woronczak (ed.): Żydowskie gminy wyznaniowe. Studia z dziejów kultury żydowskiej w Polsce, vol. 1, Wrocław 1995.
- SALOMONSKI, Martin (ed.): Jakob Freimann zum Gedächtnis. Berlin 1938.
- WITTENBERG, Jonathan: My Dear Ones : One Family and the Final Solution. London 2016.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakob Freimann na Wikimedia Commons
- POCZET POZNAŃSKICH RABINÓW Wirtualny Sztetl.org (polsky)
- Guide to the Jakob Freimann Collection, 1827-1937 Center for Jewish History
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Rabín Jakob Freimann (1866-1937) jako vrchní rabín v Berlíně kolem roku 1930