Jakob Ginzel

Jakob Ginzel
Narození	14. července 1792 Liberec České království České království
Úmrtí	31. března 1862 (ve věku 69 let) Liberec Rakouské císařství Rakouské císařství
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, kreslíř
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jakob Ginzel, křtěný Jacob Wenceslaus (14. července 1792, Liberec^[1] – 31. března 1862 Liberec^[2]), byl český malíř a kreslíř. Maloval zejména portréty, obrazy s náboženskou tematikou, žánry a betlémy, štafíroval oltáře. Kreslil knižní ilustrace.

Jakob Ginzel se nejprve vyučil truhlářem v dílně svého otce Františka. Truhlářem, uměleckým řezbářem a rytcem byl jeho mladší, předčasně zemřelý bratr Franz Ginzel (1794–1827).

V letech 1814 – 1817 studoval Jakob malbu na pražské Akademii u Josefa Berglera. Od roku 1818 působil jako malíř ve svém rodném městě a v Drážďanech. Těžištěm jeho tvorby byly portréty, zejména významných měšťanů a bohatých podnikatelů z Liberce a z Jablonce nad Nisou, je jich evidováno véce než 400.^[3][4] Svou dekorativní malbou (tzv. štafírováním) zdobil též vyřezávanou oltářní architekturu a kazatelny. Namaloval řadu obrazů s náboženskou tematikou, zejména oltářní obrazy do severočeských kostelů (kostel svatého Vavřince v Dlouhém Mostě, kostel svatého Jakuba apoštola ve Václavicích, kostel Nejsvětější Trojice ve Vratislavicích nad Nisou aj.).

Proslavil se především prostřednictvím různých malovaných betlémů, až do roku 1827 je vytvářel s pomocí svého bratra Franze, který vyráběl architektonické části, pohonné mechanismy a podlepoval a zpevňoval jednotlivé figury dřevem.^[5] Dále dělal kresebné návrhy pro litografické vystřihovací betlémy, které se na dřevěné (později překližkové) figury nalepovaly. Betlémy z jejich dílny se spolu s těmi, které vytvořil jeho současník a přítel, malíř a grafik Josef Führich, zapsaly do dějin severočeského betlémářství v oblasti Jizerských hor.

V roce 1840 se Jakob Ginzel s manželkou Johannou a syny Hubertem (̈*1821) a Moritzem (̈*1825) přestěhoval do Prahy.^[6] Začal kreslit ilustrace do časopisů a knih, spolupracoval s vydavatelem Josefem Rudlem. V Praze na Novém Městě si také otevřel školu malby a kresby, ale po nevalném úspěchu školy a pro nedostatek výtvarných zakázek se vrátil do Liberce, kde znovu otevřel svůj ateliér. K jeho nejvýznamnějším dílům patří dioráma betléma z roku 1853.

Zemřel v Liberci v roce 1862 ve věku 69 let.

• Oblastní galerie v Liberci
• Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
• Národní muzeum v Praze
• Moravská galerie v Brně^[7]

• 1992 Jacob Ginzel (1792-1862): Obrazy a kresby (výstava obrazů a kreseb k 200. výročí narození), Oblastní galerie v Liberci

• 
  Rozhovor před chalupou (před 1862)
• 
  Papírová figurka z vystřihovacího betléma
• 
  Portrét muže
• 
  Venkovské děti hrající si se štěnětem

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jakob Ginzel na německé Wikipedii. (zčásti)

• KRÁMSKÁ, Bohunka. Johann Florian Schäfer a Jakob Ginzel: nejvýznamnější osobnosti libereckého betlémářství. In: Sborník Severočeského muzea : Historia (sv.11). Liberec: Severočeské muzeum, 1993. S. 85–94.
• Výtisková Eva: Jacob Ginzel (1792-1862), soupis díla, katalogové údaje, OG Liberec 1992, ISBN 80-85050-09-9
• Ginzel Jakob. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, s. 444.
• Rudolf Müller: Ginzel, Jakob. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 9, Duncker & Humblot, Leipzig 1879, s. 177–179.
• Kühn, Karl Franz Dr.: Topographie der historischen und kunstgeschitlichen Denkmale im Bezirke Reichenberg. Brünn 1934, s.159-160, 181, 196, 206. 221, 247. 277. 288. 315.

• Betlém

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakob Ginzel na Wikimedia Commons
• Jakob Ginzel v informačním systému abART
• Jakob Ginzel
• Kožešníková Petra, Jacob Ginzel
• Portrét podnikatele (1843), aukce Praha 2020