Jakob Julius David
Jakob Julius David | |
---|---|
Lept Johanna Lindnera | |
Narození | 6. února 1859 nebo 7. dubna 1859 Hranice Rakouské císařství |
Úmrtí | 20. listopadu 1906 (ve věku 47 let) Vídeň Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Povolání | novinář, spisovatel, básník a prozaik |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jakob Julius David (6. února 1859 Hranice – 20. listopadu 1906 Vídeň) byl moravský německy píšící spisovatel a novinář židovského původu, jehož dílo je úzce spjato s Moravou.
Život
Narodil se v rodině Jonase Davida a Karoliny roz. Mandel. Poté, co jeho otec r. 1866 zemřel na choleru, matka přenechala výchovu syna příbuzným ve Starém Jičíně. Aby se mohl oženit r. 1891 s katoličkou Kristinou Julianou Ostruszkou (1866?), nechal se pokřtít a konvertoval od judaismu ke katolicismu.[1]
Studoval na gymnáziu v Těšíně, Kroměříži a Opavě. V roce 1873 onemocněl tyfem. Od té doby byl silně nedoslýchavý, krátkozraký a trpěl prudkými bolestmi hlavy. Roku 1877 odešel do Vídně, kde strávil celý tvůrčí život. Na Vídeňské univerzitě r. 1889 vystudoval filologii a pedagogiku. Živil se novinařinou (psal mj. pro Wiener Zeitung) a ve svém díle se věnoval moravské domovině, postavení městského proletariátu ve Vídni i životu soudobých židů v nežidovském prostředí. Měl blízko k naturalismu.
V románu Das Höferecht (1890, Právo na statek) ukazuje okolnosti vedoucí mladou židovku k neblahé roli ve venkovském společenství. Zatímco otec je náboženským fanatikem, matka se směšně upíná ke společenskému vzestupu. Hrdinka nachází východisko v promiskuitní sexualitě, její životní cestu tak poznamenává hřích a nemožnost skutečného osvobození. Stává se "věčnou židovkou", ženskou variantou stereotypního obrazu Ahasvera.
Jednou z nejznámějších z řady novel a povídek je Die Hanna (1904), věnovaná moravské Hané. Dívka Hana (venkovanka) sedí malíři (měšťákovi) modelem pro akt, zamiluje se do něj a on do ní. Problém však nastává, když malíř obraz vystaví. Hana se cítí zneuctěna a stud ji dovede až k sebevraždě. Povídka popisuje kontrast mezi městskou a vesnickou kulturou.
Dílo
Souborné dílo
Básně
- Gedichte. Dresden 1892
Romány
- Das Blut, Dresden o. J.
- Am Wege sterben, Berlin 1900
- Der Übergang, Berlin 1903
Příběhy
- Das Höfe-Recht. Dresden 1890
- Die Wiedergeborenen. Erzählungen. Dresden und Leipzig 1891
- Probleme. Erzählungen. Dresden und Leipzig 1892
- Frühschein. Geschichten vom Ausgang des großen Krieges. Leipzig 1896
- Vier Geschichten. Leipzig und Berlin 1897
- Die Troika. Erzählungen. Leipzig und Berlin 1901
- Die Hanna. Erzählungen aus Mähren. Berlin und Leipzig 1904
- Halluzinationen. in Neue Deutsche Rundschau XVII 1906
- Wunderliche Heilige. Erzählungen. Wien 1906
Drama
- Hagars Sohn, Schauspiel, Wien 1891
- Ein Regentag. Drama, Leipzig 1896
- Neigung, Schauspiel, Leipzig 1898
- Der getreue Eckardt. Schauspiel, Leipzig 1902
Eseje
- Mitterwurzer. Berlin 1905
- Vom Schaffen. Essays, Jena 1906
- Essays. München 1909
Přeložené do češtiny
- Smrt na cestě – přeložil V. R. Praha: tiskový výbor ČSDSD, 1911
- Haná: povídky z Moravy – př. Otto Rybář. Praha: Pokrok, 1913
- Hanačka – př. Olga Dolková. Praha: I. L. Kober, 1918
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jakob_Julius_David na německé Wikipedii.
- ↑ Literární výročí: Jakob Julius David. Brno [online]. 2014-02-12 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online.
Literatura
- Kurt Vancsa: David, Jakob Julius. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 3, Duncker & Humblot, Berlin 1957, S. 536 (Digitalisat).
- David Jakob Julius. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 1, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1957, S. 171.
- Marie von Ebner-Eschenbach – Ferdinand von Saar – Jakob Julius David: Capitoly and Moravsko-rakouským literárním vztahům ve druhé polovině 19. století – Jiří Veselý: Praha: 1970
- Jakob Julius David, in: Hans Heinz Hahnl: Vergessene Literaten. Fünfzig österreichische Lebensschicksale. Wien: Österreichischer Bundesverlag, 1984, S. 103–106
- David, Jakob Julius. In: Lexikon deutsch-jüdischer Autoren. Band 5: Carmo–Donat. Hrsg. vom Archiv Bibliographia Judaica. Saur, München 1997, S. 307–320.
- Florian Krobb: David, Jakob Julius. In: Andreas B. Kilcher (Hrsg.): Metzler Lexikon der deutsch-jüdischen Literatur. Jüdische Autorinnen und Autoren deutscher Sprache von der Aufklärung bis zur Gegenwart. 2., aktualisierte und erweiterte Auflage. Metzler, Stuttgart/Weimar 2012, S. 109f.
- Martin Erian: Ein österreichischer Zola? Zu Jakob Julius Davids „Wiener Romanen“. In: Austriaca (2019), No. 86, S. 149–164.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jakob Julius David
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakob Julius David na Wikimedia Commons
- Jakob Julius David na Literární mapě německy píšících autorů z Moravy a Slezska
- Turistické informační centrum města Hranic, David Jakob Julius
- Rozhlas Brno, Literární výročí: Jakob Julius David (životopis)
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Austrian author Jakob Julius David
Porträt Jakob Julius David. Radierung von Johann Lindner mit faksimilierter Unterschrift des Porträtierten