Jakub Honner

Jakub Honner
Narození30. června 1899
Třebín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. června 1963 (ve věku 63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel a učitel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jakub Honner (30. června 1899, Třebín21. června 1963, Praha) byl učitel, spisovatel pro mládež, vlastivědný pracovník, redaktor (např. Zlaté stezky ve Vodňanech)

Život

Pocházel z jižních Čech, narozen roku 1899 ve vsi Třebín v nezámožné venkovské rodině. Po absolvování učitelského ústavu se stal učitelem na Českobrodsku. Ve dvacátých a třicátých letech působil jako učitel na Benešovsku (Stříbrná Skalice, Benešov, Divišov a jinde). Poté se stal ředitelem měšťanské školy v Kácově. Po 2. světové válce byl školním inspektorem soudního okresu uhlířskojanovického a předsedou MNV v Uhlířských Janovicích na Kutnohorsku. Od 1946 působil jako redaktor hlavní redakce časopisů a dětské literatury v Státním nakladatelství v Praze. Zemřel v roce 1966 v Praze.

Jakub Honner se věnoval i práci vlastivědné. Psal o důležitých událostech z historie Podblanicka, o významných osobnostech a o historických památkách. Své články publikoval v regionálním tisku - ve vlastivědném časopise Pod Blaníkem, který byl určen především dětem a mládeži. V tomto časopise, který téměř deset let redigoval, vycházely i jeho básně a beletristické práce. Obětavě se věnoval též veřejné činnosti, především v oblasti vzdělávací.

Dílo

  • Kubíček: Veselé i smutné příhody ze života jednoho kluka ze samoty. Benešov: J. Honner, 1931. - ilustroval J. Šíma
  • Mámino srdce. Benešov: A. Burian a spol., 1933. - ilustroval F. V. Eisenreich
  • Kubíček studuje a vojančí. Praha: Státní nakladatelství, 1934. - ilustroval O. Cihelka
  • Národní pouť na Střížkov k poctě K. M. barona Villaniho: Sborník prací. K uctění jeho památky uspořádal J. Honner. Benešov: J. Honner, 1934.
  • Divoký zápas: Povídka. Benešov: A. Burian a spol., 1935.
  • Jedináček pana rady: Příhody městského chlapce na vesnici. Praha: J. Hokr, 1936. - ilustroval P. Černý
  • Kubíček a děti. Praha: Státní nakladatelství, 1936. - ilustroval F. V. Eisenreich
  • Miluška a Mufinka: Veselé vyprávění o jedné holčičce a jejím věrném psíkovi. Praha: J. Hokr, 1939. - ilustroval P. Černý
  • Kubíček, kluk ze samoty. Praha: Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu, 1944.
  • Na slunci a u vody. Hradec Králové: Východočeské knihkupectví a nakladatelství B. E. Tolman, 1946. - ilustrovala J. Brožová
  • Na cestě stál osud: Povídka plná dobrodružství. Hradec Králové: Východočeské knihkupectví a nakladatelství B. E. Tolman, 1946. - ilustrovala J. Brožová
  • Světoběžníci a paličáci: Povídka ze života českých sklářů a kamenářů. Hradec Králové: Východočeské knihkupectví a nakladatelství B. E. Tolman, 1948. - ilustroval O. Cihelka
  • Nejvěrnější kamarád. Praha: J. Hokr, 1948. - ilustroval O. Posledník, obálku ilustroval Z. Burian

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“