Jakub I. Aragonský
Jakub I. Aragonský | |
---|---|
král aragonský, mallorský a valencijský, hrabě barcelonský, pán z Montpellieru | |
Jakub I. | |
Doba vlády | 1213–1276 |
Narození | 2. února 1208 Montpellier |
Úmrtí | 27. července 1276 (ve věku 68 let) Alzira |
Pohřben | Klášter Poblet |
Předchůdce | Petr II. |
Nástupce | Petr III. |
Manželky | Eleonora Kastilská Jolanda Uherská Teresa Gil de Vidaure |
Potomci | Alfons Aragonský Violanta Aragonská Konstancie Aragonská Petr III. Aragonský Jakub II. Mallorský Ferdinand Sancha Marie Isabela Aragonská Sancho Aragonský |
Dynastie | Barcelonská dynastie |
Otec | Petr II. Aragonský |
Matka | Marie z Montpellieru |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jakub I. Dobyvatel (španělsky Jaime I. el Conquistador, katalánsky Jaume I. el Conqueridor, 2. února 1208 Montpellier – 27. července 1276 (Alcire) Valencie) byl od roku 1213 aragonský král z dynastie barcelonské, od roku 1229 králem Mallorky a od roku 1238 králem Valencie.
Život
Byl jediným synem a dědicem krále Petra II. a Marie, dcery Viléma VIII. z Montpellieru. Roku 1211 jej otec v souvislosti s plánovanými zásnubami a snahou utišit ožehavou politickou situaci v Akvitánii předal do výchovy vůdce křižácké výpravy Šimona z Montfortu. O dva roky později se oba muži střetli v bitvě u Muretu, kde král Petr zemřel a pětiletý následník zůstal nadále u Montforta. Na základě žádosti Sancha, strýce zesnulého krále, byl chlapec roku 1214 vrácen do Aragonie a předán na výchovu templářskému řádu. Sancho byl stanoven regentem království, ve funkci zůstal do roku 1218.
Jakub se roku 1221 oženil s kastilskou princeznou Eleonorou a roku 1229 byl sňatek po narození syna Alfonse anulován údajně z důvodu blízkého příbuzenství manželů. Syn Alfons byl uznán legitimním, ale následníkem trůnu se pro jeho brzký skon stal syn z Jakubova nového manželství s Jolandou Uherskou.
Roku 1244 dobyl král muslimskou Játivu u Valencie a získal tak pod kontrolu výrobnu papíru. Místo pergamenu se začal používat papír. Jakub I. je autorem svého vlastního životopisu pod názvem Kniha o hrdinských činech (Llibre dels Feyts). Pohřben je v cisterciáckém klášteře v Pobletu. Jeho náhrobek byl roku 1835 zničen společně s ostatními a ve 20. století byl rekonstruován Fredericem Marèsem.
Vývod z předků
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakub I. Aragonský na Wikimedia Commons
- (španělsky) Crònica del rei en Jacme
Předchůdce: - | Mallorský král 1231–1276 | Nástupce: Jakub II. |
Předchůdce: - | Valencijský král 1238–1276 | Nástupce: Petr I. |
Předchůdce: Petr II. | Barcelonský hrabě 1276–1285 | Nástupce: Petr III. |
Média použitá na této stránce
Autor: Heralder, Elements by Xinese-v, Licence: CC BY-SA 3.0
Former coat of arms of the Kingdom and City of Valencia party per pale with the Royal Arms of Aragon 17th century, according to L'Apoteosi Heràldica de Barcelona (1668), Anonymous
Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal coat of arms of the Kingdom of Majorca (17th Century-1715) and the Balearic Islands, (1715-20th Century)
(Common version)
Autor: Heralder, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal arms of Aragon, crowned.
Vidal mayor. Incipit. (Primera compilación del Fuero de Aragón, realizada por el obispo de Huesca Vidal de Canellas en 1247). Jaime I de Aragón recibe del obispo y jurista Vidal de Canellas la compilación de los Fueros de Aragón ante otros magnates eclesiástico. En el plano inferior, otros ricos hombres y magnates de la curia familiar departen animadamente. Texto: «Nos, don Iavmes, por la g[rat]ia de Dius rey d'Aragón et de Malliorgas et de Ualentia, conde de Barcalona et [...]»
Portrait of King James I of Aragon , the end of the century. XVI copy of a medieval altarpiece . It is located in the city of Palma