Jakub IV. Mallorský

Jakub IV. Mallorský
titulární mallorský král
Období25. října 1349 – 20. ledna 1375
neapolský král choť
Období26. září 1363 – 20. ledna 1375
Narození1336
Mallorské královstvíMallorské království Mallorské království
Úmrtí20. ledna 1375 (ve věku 38–39 let)
Soria, Kastilská korunaKastilská koruna Kastilská koruna
ManželkaJohana I. Neapolská
RodBarcelonští
OtecJakub III. Mallorský
MatkaKonstancie Aragonská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakub IV. Mallorský (katalánsky: Jaume IV de Mallorca; asi 1336 – 20. ledna 1375 Soria) byl od roku 1349 až do své smrti neúspěšným žadatelem o trůn Mallorského království a Achajského knížectví. Byl také neapolským králem manželem, bez jakékoli účasti na vládě.

Mládí

Jakub se narodil kolem roku 1336 jako syn krále Jakuba III. Mallorského[1] a Konstancie Aragonské. Mallorské království vzniklo, když 27. června 1276 zemřel aragonský král Jakub Dobyvatel.[2] Své říše rozdělil mezi své dva syny. Svému staršímu synovi Petrovi III. ponechal Aragonii, Katalánsko a Valencii a mladšímu synovi Jakubovi II. Baleárské ostrovy, Montpellier, Roussillon a Cerdanyu.[2]

Petr III. Aragonský a jeho nástupci se několikrát pokusili znovu sjednotit země Aragonské koruny pod svou vládou.[2] V roce 1280 požadoval od svého bratra přísahu věrnosti; jeho starší syn, Alfons III. Aragonský, obsadil Baleárské ostrovy v roce 1287.[2] Bratr a nástupce Alfonse III., Jakub II. Aragonský, v roce 1295 ve smlouvě z Anagni vrátil ostrovy svému strýci Jakubovi II. Mallorskému, on však musel na oplátku uznat jeho suverenitu.[2] V roce 1324, po dlouhých jednáních, potvrdil právo vnuka Jakuba II. Mallorského, Jakuba III. Mallorského (otce Jakuba IV.), zdědit Mallorské království.[3] Jakub III. se oženil se sestrou Petra IV. Aragonského, ale jejich vztah byl napjatý, protože Jakub III. mu léta odmítal slíbit věrnost.[2] Petr IV. ho prohlásil za neposlušného vazala a v květnu 1344 obsadil Baleárské ostrovy, Roussillon a Cerdanyu.[2][4]

Jakub III. na počátku roku 1348 odjel do Avignonu, aby zajistil podporu papeže Klementa VI. proti Petrovi IV.[1] Jakub doprovázel svého otce.[1] Nancy Goldstoneová navrhuje, že se zde Jakub s největší pravděpodobností setkal se svou budoucí manželkou Johanou I. Neapolskou, která přijela do Avignonu stanout před soudem za údajnou účast na vraždě svého prvního manžela Ondřeje.[1] Popřela obvinění, která proti ní vznesl Ondřejův bratr Ludvík I. Uherský a papež ji v březnu 1348 prohlásil za nevinnou.[1] Jakub III. ji během procesu podporoval a ona mu slíbila, že mu půjčí neapolskou flotilu k invazi na Baleárské ostrovy.[1] Před zahájením invaze v roce 1349 musel prodat své poslední panství, Montpellier, Francii, aby získal finanční prostředky.[4] Jeho armáda byla poražena a on byl zabit[4] v bitvě u Llucmajoru dne 25. října 1349.

Uvěznění a sňatek

Jeho otec byl zabit v bitvě u Llucmajoru v roce 1349 při pokusu získat zpět své království a Jakub IV. byl zajat svým strýcem Petrem IV. Aragonským. Jakub, nyní uchazeč o Mallorské království a Achajské knížectví, byl až do roku 1362 držen v železné kleci v Barceloně. Podařilo se mu uprchnout a najít útočiště u Johany I. Neapolské, která pomohla jeho otci na Mallorce.[5]

Johana byla tehdy bezdětná a potřebovala dědice. Dne 26. září 1363 se za něj v Castel Nuovo provdala. Snad aby se vyhnula občanským rozbrojům ze svých prvních dvou manželství, manželskou smlouvou pečlivě vyloučila Jakuba z vlády nad svou říší.[5] Manželství bylo neúspěšné. V lednu 1365 bylo zjištěno, že je těhotná s jeho dítětem, ale bohužel v červnu potratila, jak bylo uvedeno v kondolenčním dopise, který jí zaslal papež Urban V. dne 19. července 1365.[1][6] Už nikdy znovu neotěhotněla.

Boj o Mallorcu

Jakub byl odhodlán dobýt své království zpět a brzy odjel do války s Aragonským královstvím. Byl poražen a nucen uprchnout do Bordeaux. Tam získal podporu černého prince Eduarda, o kterém doufal, že mu pomůže. Připojil se k invazi do Kastilie a 3. dubna 1367 se zúčastnil bitvy u Nájery. Ve Valladolidu ho postihla dlouhá a těžká nemoc. Protože nemohl jet na koni, nemohl opustit město a byl zajat Jindřichem II. Kastilským. Po vykoupení Johanou se nakrátko vrátil do Neapole, jen aby znovu odjel.

Jindřich zahájil válku proti Petrovi IV. Aragonskému a Jakub doufal, že toho bude moci využít k dobytí Roussillonu a Cerdanye, pevninské části říše svého otce. Jan z Gentu však mezi Kastilií a Aragonií uzavřel příměří a celá váha aragonských sil padla na Jakuba. Znovu poražený uprchl do Kastilie, kde v Sorii 20. ledna 1375, v den 32. výročí nástupu na trůn své manželky, zemřel na nemoc nebo po otravě.

Jeho nárok na Mallorku přešel na jeho sestru Isabelu, manželku Jana II. z Montferratu. Jeho právo na Achajské knížectví získala Johana, která od roku 1373, po odstoupení svého švagra Filipa II. z Taranta, vládla zbytkům knížectví.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Jakub I. Aragonský
 
 
Jakub II. Mallorský
 
 
 
 
 
 
Jolanda Uherská
 
 
Ferdinand Mallorský
 
 
 
 
 
 
Roger IV. z Foix
 
 
Esclarmonda z Foix
 
 
 
 
 
 
Brunissenda de Cardona
 
 
Jakub III. Mallorský
 
 
 
 
 
 
Ermengaud II. de Sabran
 
 
Isnard de Sabran
 
 
 
 
 
 
Laudune d'Albe de Roquemartine
 
 
Isabela ze Sabranu
 
 
 
 
 
 
Vilém II. Villehardouinský
 
 
Markéta Villehardouinská
 
 
 
 
 
 
Anna Komnenovna Dukaina
 
Jakub IV. Mallorský
 
 
 
 
 
Petr III. Aragonský
 
 
Jakub II. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Konstancie Sicilská
 
 
Alfons IV. Aragonský
 
 
 
 
 
 
Karel II. Neapolský
 
 
Blanka z Anjou
 
 
 
 
 
 
Marie Uherská
 
 
Konstancie Aragonská
 
 
 
 
 
 
Bernat Guillem d'Entença
 
 
Gombau d’Entença
 
 
 
 
 
 
 
 
Teresa d'Entença
 
 
 
 
 
 
Sancho de Antillon
 
 
Constance de Antillon
 
 
 
 
 
 
Leonor d'Urgell
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku James IV of Majorca na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g GOLDSTONE, Nancy Bazelon. The lady queen : the notorious reign of Joanna I, Queen of Naples, Jerusalem, and Sicily. New York: Walker&Company, 2009. 380 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8027-1670-5. S. 157–161, 220, 235–236. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f g BISSON, Thomas N. The Medieval Crown of Aragon: A Short History. [s.l.]: Clarendon Press, 1986. Dostupné online. ISBN 0-19-820236-9. S. 69, 72, 87, 90, 92, 105–106. (anglicky) 
  3. ↑ ABULAFIA, David. The western Mediterranean kingdoms, 1200-1500 : the struggle for dominion. [s.l.]: London ; New York : Longman, 1997. 330 s. Dostupné online. ISBN 978-0-582-07821-5, ISBN 978-0-582-07820-8. S. 175. (anglicky) 
  4. ↑ a b c ABULAFIA, David. A Mediterranean emporium: The Catalan kingdom of Majorca. [s.l.]: Cambridge University Press, 1994. Dostupné online. ISBN 0-521-89405-0. S. 17. (anglicky) 
  5. ↑ a b GRIERSON, Philip; TRAVAINI, Lucia. Medieval European Coinage: Volume 14, South Italy, Sicily, Sardinia: With a Catalogue of the Coins in the Fitzwilliam Museum, Cambridge, Volume 14, Part 3. [s.l.]: Cambridge University Press, 1998. ISBN 0521582318. S. 230, 511. (anglicky) 
  6. ↑ CASTEEN, Elizabeth. From She-Wolf to Martyr: The Reign and Disputed Reputation of Johanna I of Naples. [s.l.]: Cornell University Press, 2015. Dostupné online. ISBN 978-0-8014-5386-1. S. 130. (anglicky) 

Externí odkazy

— TITULÁRNÍ —
Mallorský král
Předchůdce:
Jakub III.		1349–1375
Jakub IV.		Nástupce:
Isabela
— TITULÁRNÍ —
Achajský kníže
Předchůdce:
Jakub III.		1349–1375
Jakub IV.		Nástupce:
Johana I.

Média použitá na této stránce

Bandera del Reino de Mallorca.svg
Autor: HansenBCN, Licence: CC BY-SA 3.0
Flag of the old Kingdom of Mallorca
James IV of Majorca.jpg
James, titular king of Majorca, king of Naples