Jakub Landovský
PhDr. Mgr. Jakub Landovský, Ph.D. | |
---|---|
Náměstek ministra obrany ČR | |
Ve funkci: 2. března 2015 – 5. srpna 2019 | |
Velvyslanec ČR při NATO | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 5. srpna 2019 | |
Předchůdce | Jiří Šedivý |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSSD (2006–2021) |
Narození | 5. září 1976 (47 let) Praha Československo |
Choť | Olga Landovská |
Rodiče | Pavel Landovský |
Děti | Maxim, Alexandr a Josefína Landovský |
Alma mater | Univerzita Karlova v Praze ZČU v Plzni |
Profese | advokát, politolog, vysokoškolský učitel, politik a státní úředník |
Commons | Jakub Landovský |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jakub Landovský (* 5. září 1976 Praha) je český advokát, politolog a vysokoškolský pedagog, v letech 2015 až 2019 náměstek ministra obrany ČR, od srpna 2019 velvyslanec ČR při NATO, bývalý člen ČSSD.
Život
V letech 1996 až 2003 vystudoval bakalářský a následně magisterský stupeň na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (získal titul Mgr.). Na stejné fakultě pak ještě v letech 2003 až 2011 absolvoval doktorské studium (získal titul Ph.D.), v roce 2009 úspěšně složil státní rigorózní zkoušku (získal titul PhDr.). Dále pak v letech 1999 až 2007 vystudoval Fakultu právnickou Západočeské univerzity v Plzni (získal titul Mgr.). Od roku 2014 přednáší na FSV UK v Praze.
V roce 2000 začal působit na Ministerstvu zahraničních věcí ČR – nejprve byl do roku 2002 asistentem zvláštního zpravodaje pro lidská práva v bývalé Jugoslávii Jiřího Dienstbiera st. a následně do roku 2005 asistentem velvyslance se zvláštním posláním. V letech 2005 až 2006 pracoval jako vědecký pracovník na Oregon State University v USA, krátce byl též konzultantem United Nations Development Program.
Následně v letech 2007 až 2010 radil předsedovi zahraničního výboru Poslanecké sněmovny PČR, kdy pro něj připravoval analýzy a podkladové materiály. Mezi roky 2008 a 2013 byl advokátním koncipientem v AK Marek Legal, po vykonání advokátní zkoušky se v roce 2014 stal advokátem a do roku 2015 působil v AK Landovský.
Jakub Landovský je ženatý, má tři děti. Ve volném čase se věnuje silniční cyklistice a basketbalu. Je členem České advokátní komory a Rady pro mezinárodní vztahy.[1]
Je synem umělce a disidenta Pavla Landovského.[2][3]
Politická kariéra
Od roku 2006 do 2021 byl členem ČSSD. V únoru 2012 zveřejnil společně s Jiřím Dienstbierem ml. výzvu Živá socdem, která kritizovala klientelistické poměry v pražské ČSSD. Během kampaně před volbami prezidenta České republiky v roce 2013 dělal Jiřímu Dienstbierovi ml. mluvčího.
V roce 2014 se stal poradcem náměstka ministra obrany ČR, kdy připravoval analýzy legislativních návrhů Ministerstva obrany ČR a jednal z pověření náměstka ministra obrany. Dne 2. března 2015 byl jmenován náměstkem ministra obrany ČR Martina Stropnického pro řízení sekce obranné politiky a strategie.[4][5] Na Ministerstvu obrany ČR působil i za Karly Šlechtové a i nadále působí za Lubomíra Metnara.[6]
V komunálních volbách v roce 2018 byl lídrem kandidátky ČSSD do Zastupitelstva hlavního města Prahy a tudíž i kandidátem strany na post primátora Prahy.[7][8][9] Strana se však do zastupitelstva vůbec nedostala.[10] Neuspěl ani na Praze 1.[11]
V srpnu 2019 skončil v pozici odborného náměstka ministra obrany ČR a stal se novým velvyslancem ČR při NATO (ve funkci tak nahradil Jiřího Šedivého).[12][13]
V roce 2021 vystoupil ze SOCDEM.[14]
Reference
- ↑ Náměstek pro řízení Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany [online]. Ministerstvo obrany ČR, 2015-06-12 [cit. 2018-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-13.
- ↑ ČSSD zkusí známé jméno, do boje o primátora Prahy nasadí mladého „Lanďáka“. iDNES.cz [online]. 2018-05-02 [cit. 2018-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Landovského syn Jakub: Táta se nikoho nebál, seřval i estébáky. Lidovky.cz [online]. 2014-10-17 [cit. 2018-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Syn Landovského se stal novým náměstkem ministra obrany. iDNES.cz [online]. 2015-03-02 [cit. 2018-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo obrany zažilo rošádu náměstků, nový je i šéf Vojenské policie. iDNES.cz [online]. 2015-06-01 [cit. 2018-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Přehled členů vlád, ministrů a jejich náměstků od listopadu 1989 do září 2017 [online]. Parlamentní institut [cit. 2018-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Nejdu dělat politiku pro menšiny, říká kandidát ČSSD na primátora Jakub Landovský. Echo24 [online]. 2018-06-06 [cit. 2018-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Dolínek chtěl věci rozhýbat, ale udělal spoustu chyb, řekl Landovský. iDNES.cz [online]. 2018-06-06 [cit. 2018-07-13]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÝ, Jan. Resuscitace pražských růží. ČSSD má zachránit Landovský. Euro.cz [online]. 2018-07-11 [cit. 2018-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo hlavního města Prahy, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha hl.m., Kandidátní listina: Česká str.sociálně demokrat. [online]. 2018 [cit. 2018-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 05.10. - 06.10.2018, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Hlavní město Praha, Obec: Praha 1, Kandidátní listina: Česká str.sociálně demokrat. [online]. 2018 [cit. 2018-10-22]. Dostupné online.
- ↑ MAGDOŇOVÁ, Jana. Další změna na ministerstvu obrany. Šedivého na postu velvyslance při NATO střídá Landovský. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-06-28 [cit. 2019-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Landovský se v pondělí stane velvyslancem při NATO. Echo24.cz [online]. 2019-08-01 [cit. 2019-08-06]. Dostupné online.
- ↑ ‚Neztotožnil jsem se s kurzem vedení.‘ Diplomat Kulhánek odešel ze Sociální demokracie. iROZHLAS.cz [online]. 2023-11-14 [cit. 2023-11-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakub Landovský na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: EU2017EE Estonian Presidency, Licence: CC BY 2.0
Jakub Landovský, Deputy Minister, Ministry of Defence, Czech Republic Photo: Raul Mee (EU2017EE)