Jakub Olbert

Jakub Olbert
1. předseda Hnutí PES
Ve funkci:
12. března 2021 – 2023?
Předchůdcesubjekt vznikl
Stranická příslušnost
ČlenstvíPES (od 2021)
Narození20. prosince 1972 (51 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SídloPraha
Profesepodnikatel a aktivista
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jakub Olbert (* 20. prosince 1972 Praha) je český podnikatel, občanský aktivista a bývalý předseda Hnutí PES.[1][2] Do povědomí veřejnosti se dostal jako zakladatel iniciativy Otevřeme Česko – Chcípl PES, která organizovala protesty proti opatřením během pandemie covidu-19 v České republice. V únoru 2022 oznámil záměr kandidovat na prezidenta ČR v prezidentských volbách 2023.[3]

Podnikání

Začátkem 90. let 20. stol. pracoval jako kulisák, posléze jako skladník ve firmě zabývající se dekoracemi. Tato zkušenost jej inspirovala k založení vlastní firmy v tomtéž oboru, která expandovala i do zahraničí a podílela se např. na tvorbě kulis pro zahraniční filmy.[4] Jeho firmy jsou jak v Česku tak na Slovensku i v Rusku. Je autorem pavilónů slonů a hrochů v pražské ZOO. Je majitelem restaurace Šeberák, která se v letech 2020 a 2021 neřídila tehdy platnými předpisy během epidemie covidu-19.[5]

Aktivismus a politika

Jakožto podnikatel, který se cítil protikoronavirovými restrikcemi poškozen, založil iniciativu Otevřeme Česko – Chcípl PES,[1] později Hnutí PES, jehož je předsedou.[2] Ve volbách do PSP ČR v roce 2021 vedl pražskou kandidátku hnutí Otevřeme Česko;[6] celorepublikově získalo hnutí 0,4 % hlasů a do Poslanecké sněmovny se nedostalo.[7] Již na podzim roku 2021 začal se sběrem požadovaných 50 tisíc podpisů pro svou plánovanou prezidentskou kandidaturu v roce 2023.[1] K 6. červenci 2022 jich nasbíral asi 40 tisíc.[8] Ve volbách nakonec nekandidoval.[9] Hnutí PES podpořilo kandidaturu Jaroslava Bašty.[10]

Reference

  1. ↑ a b c ŠIPULA, for,Petr. Jakub Olbert - volební program a preference kandidáta na prezidenta 2023. Blesk.cz [online]. 2021-12-29 [cit. 2022-04-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Jakub Olbert [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-05-25. 
  3. ↑ Jakub Olbert z Chcípl PES: Šibenice před Sněmovnou byly minimum. Moje impérium sahá až do Asie. cnn.iprima.cz [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ VESECKÝ, Zdeněk. Podnikatel.cz. Podnikatel.cz [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ Majitel pražské restaurace Šeberák má nadále otevřeno. Teď objíždí republiku s rakví na autě. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-04-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ Výsledky hlasování za územní celky. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ Celkové výsledky hlasování. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ Kandidáti na prezidenta by měli do dneška zřídit transparentní účet. iDNES.cz [online]. 2022-07-06 [cit. 2022-07-06]. Dostupné online. 
  9. ↑ Výsledek volby [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-01-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ Jaroslav Bašta prezidentem [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-01-24. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“