Jakub Petrozelin
| Jakub Petrozelin | |
|---|---|
| Jiná jména | Jakub Petrozelín Kunštátský, též Petrozelinus, Petrozelina |
| Narození | 1571 Kunštát |
| Úmrtí | 14. října 1633 (ve věku 61–62 let) Vratislav |
| Příčina úmrtí | mor |
| Povolání | kněz, farář, kazatel, teolog a spisovatel |
| Nábož. vyznání | Český bratr |
| Děti | Jakub a Tomáš |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jakub Petrozelin, též Jakub Petrozelín Kunštátský (1571 Kunštát – 14. října 1633 Vratislav) byl český kazatel, autor náboženských a homiletických spisů a pobělohorský exulant. Studoval na wittenberské univerzitě, kde byl v roce 1592 ordinován. Zprvu byl luterán, později člen Jednoty bratrské.[1] V Jednotě bratrské byl v užší církevní radě a spravoval českobratrský sbor v Třebíči.[2] V roce 1629 odešel s rodinou a většinou svých souvěrců do vyhnanství, kde později zemřel při epidemii moru.[3]
Jeho synové Jakub a Tomáš se stali faráři polské Jednoty bratrské.[1]
Hromadný odchod
V době pobělohorské vlastnila panství Třebíč Kateřina z Valdštejna, manželka Karla staršího ze Žerotína. Pod její ochranou se v lednu 1621 nacházelo v Třebíči třináct uprchlých farářů, ale protireformace na Moravě nastala až později – mandátem habsburského císaře Ferdinanda II. Štýrského, kterým bylo dne 12. října 1624 vykázáno z Moravy veškeré nekatolické duchovenstvo včetně učitelů. Traduje se, že farář Jakub Petrozelin sloužil veřejnou pobožnost ještě o Velikonocích 1629 v kostele sv. Martina; totéž učinil i farář Vavřinec Justin ve sboru na Jejkově. Před odchodem do exilu sloužili věřící společnou pobožnost venku, při ní se nejen čeští bratři rozloučili s vlastí, do vyhnanství odešla většina protestantů v září 1629.[4] V místech, kde se exulanti hromadně loučili s vlastí, byla později postavena římskokatolická Kaple svatého Petra a Pavla.[3]
Dílo (výběr)
- Pax christiana, t. j. Rozjímání napomenutedlné a potěšitedlné o pokoji křesťanském, duchovním i tělesném (vyd. v Praze 1608 u J. Othmara)
- To gest Weyklad Zialmu Dwadcátého třetjho ... včiněný a wydaný: Od Kněze Jakuba Petrozeljna Kunstatského Služebnjka Slowa a Swátosti w Městě Třebiči. Wytisstěno w Starem Městě Pražském w Jmpressy Kněze Giřjho Hanusse L. Leta Páně M. DC. XII. (tj. 1612)
- Spis o bouřkách tělesných i duchovních (Praha, 1616)
- Lazarus redivivus (1617)
- Postilla aneb kázání sumovní... (1613).[5] Dedikováno výše uvedené Kateřině z Valdštejna.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Ottův slovník naučný. Svazek 19. Praha: J. Otto, 1902. Dostupné online. Kapitola Petrozelln Jakub, s. 649.
- ↑ Komenského slovník naučný. Svazek IX. Praha II, Žitná 13: Nakladatelství a vydavatelství Komenského slovníku naučného, 1938. Kapitola Petrozelin, zv. Jakub Kunštátský, s. 25.
- ↑ a b Pamětihodné události církve evangelické v Horních Vilémovicích [online]. Příprava vydání Josef Brodský, Václav Keřkovský, Jana Koukalová. Horní Vilémovice: 2000 [cit. 2024-02-26]. S. 17. Dostupné online.
- ↑ BENCE, Roman. Dějiny města Třebíče v době barokních Valdštejnů [online]. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2019 [cit. 2024-02-26]. S. 48–49. Dostupné online.
- ↑ ŠALOMOUN, Lubomír. Předmluvy a dedikace v české postilografii z let 1592–1620 [online]. Bohemica litteraria, 2022 [cit. 2024-02-26]. Dostupné online.
Literatura
- KNOZ, Tomáš. Třebíč : Valdštejnská rodová kontinuita [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2001 [cit. 2024-02-26]. Dostupné online.
- SVOBODOVÁ, Lenka. Kateřina Žerotínská z Valdštejna – život šlechtičny v bouřlivé době [online]. Fakulta filozofická Univerzity Pardubice, 2008 [cit. 2024-02-28]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce