Jakub Vrchota z Rosenwertu
| Jakub Vrchota z Rosenwertu | |
|---|---|
| Úmrtí | 1651 Plasy |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jakub Vrchota z Rosenwertu (též Jakub Perger z Rosenwerthu, ? – 10. července 1651, Plasy?) byl opatem cisterciáckého kláštera v Sedlci a následně v Plasích.
Jakub Vrchota byl šlechticem, který pocházel z Trutnova (či z Třeboně, kde byl jeho bratr Vavřinec Vrchota duchovním krále Ferdinanda III.[1]). Za opata J. Vašmucia byl přijat do plaského kláštera jako novic a složil zde po příslušné formaci věčné sliby.[2] Později působil v rozvráceném sedleckém klášteře, kde byl v letech 1638–1639/40 opatem. Na opatský úřad však rezignoval a odešel do Plas. Zvolen plaským opatem byl na Velehradě 30. ledna 1640 a ve funkci zůstal až do své smrti roku 1651.[3]
Opat Vrchota nechal postavit na místě zbořené poutní kaple zasvěcené Panně Marii v Mariánském Týnci kostelík s cílem vybudovat významné poutní místo, které bylo později známé jako Mariánská Týnice.
| Opati sedleckého kláštera | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Jiří Salfeldt | 1638–1639/40 Jakub Vrchota z Rosenwertu | Nástupce: Mikuláš Sperber |
| Opati plaského kláštera | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Jiří Vašmucius | 1639/40–1651 Jakub Vrchota z Rosenwertu | Nástupce: Kryštof Tengler |
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný, díl XIX., s. 472, heslo Perger – e) P. z Rozenvertu
- ↑ Hojda, Z: Plaský opat Jiří Vašmucius – voják a obnovitel. In: Plaský klášter. Sborník semináře. Městský úřad Plasy a Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici, Mariánský Týnec 2005, s. 102, ISBN 80-903165-3-0
- ↑ Buben, M: Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích, II. díl/2. svazek, s. 203, Libri, 2004, ISBN 80-7277-087-X
