Jalůvčí
Jalůvčí | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | část města |
Obec | Děčín |
Okres | Děčín |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°47′28″ s. š., 14°11′22″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 559 (2021)[1] |
Katastrální území | Prostřední Žleb (11,15 km²) |
Nadmořská výška | 250–310 m n. m. |
PSČ | 405 02 |
Počet domů | 199 (2011)[2] |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Jalůvčí | |
Další údaje | |
Kód části obce | 407445 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jalůvčí je XVII. část statutárního města Děčín, nachází se na severu města. Jalůvčí má devět ulic. Ulice Drážďanská spojuje Jalůvčí s Přípeří a ulice 5. května s Bělou. Jalůvčí leží v katastrálním území Prostřední Žleb o výměře 11,15 km².[3] Vlastní katastr sídla včetně komunikací má výměru cca 0,33 km².
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1579.[4] Přesné datování založení není známo. Bývají uváděny roky 1550 nebo 1543. Osada byla založena na pastvinách zvaných Kalbens Wiese, doslova Jalovičí louka, a krátce nesla toto jméno. Název Kalmswiese, který se objevil na Müllerově mapě v roce 1720, se stal oficiálním názvem až do roku 1947, kdy je vyhláškou Ministerstva vnitra stanoven úřední název Jalůvčí.[5] V období, kdy byla obec v popředí zájmu turistů a rekreantů, užívali obyvatelé často lépe znějící modifikaci názvu Kalmewiese, což znamená „Louka v tišině“. Tento název, ač neoficiální, pronikl před druhou světovou válkou občas i do úředních záznamů.
Těsně po druhé světové válce byl místními úřady (MNV Prostřední Grunt) užíván název Telecí nebo Telecí u Podmokel, přestože byl již v roce 1946 povolen název Jalůvčí. Název Telecí považovali noví čeští obyvatelé za hanlivý a podávali různé návrhy na přejmenování, například: Gottwaldovo, Mezilesí apod.
Název | (Překlad) | Datum | Zdroj | Poznámka |
---|---|---|---|---|
Kalbens Wiese | (Jalovičí louka) | před 1620 | [4] | |
Kalbeswiese Calbeswiese, Calbeswiesen | (Telecí louka(y)) | 17. století | urbáře, berní ruly | |
Kalten Wiesen | (Studené louky) | 1713 | ||
Kalmswiese | (Puškvorcová louka) | od 1720 | Müllerova mapa | |
Kaperswiese | („Pirátská louka“?) | 1790 | Schallerova topografie | zjevná zkomolenina |
Kalmewiese Kalmenwiese | (Louka v tišině) | před 1940 | neoficiální (lépe znějící) název | |
Telecí Telecí u Podmokel | 1945–1947 | dokumenty MNV Prostřední Grunt | provizorní pojmenování | |
Jalůvčí | 1. 7. 1947 | vyhláška MV č. 123/1947 Sb. |
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 580 obyvatel (z toho 247 mužů), z nichž bylo čtrnáct Čechoslováků, 499 Němců, jeden Žid a šestnáct cizinců. Kromě 37 evangelíků, jednoho žida a dvou lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 598 obyvatel: devatenáct Čechoslováků, 560 Němců a devatenáct cizinců. Převažovala římskokatolická většina (452 osob), ale žilo zde také 51 evangelíků, dva příslušníci nezjišťovaných církví a 93 cizinců.[7]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1939* | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 361 | 362 | 401 | 484 | 541 | 530 | 598 | 677 | 453 | 481 | 456 | 493 | 460 | 492 | 571 | ||
Domy | 47 | 52 | 56 | 68 | 76 | 78 | 101 | 120 | 108 | — | 110 | 126 | 146 | 168 | 199 | ||
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Děčín. |
Pamětihodnosti
- Venkovská usedlost čp. 13
- Dub v Jalůvčí – památný strom, rostl u místní komunikace nedaleko okraje lesního porostu v místech poslední zástavby,[9] byl poražen z bezpečnostních důvodů v únoru 2013.
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 366, 367.
- ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 179.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 44.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 283.
- ↑ Dub v Jalůvčí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Děčín XVII-Jalůvčí na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Prostřední Žleb na webu ČÚZK
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com