Jalta
Jalta Ялта / Yalta | |
---|---|
Pohled na město | |
Poloha | |
Souřadnice | 44°29′58″ s. š., 34°9′19″ v. d. |
Nadmořská výška | 0–500 m n. m. |
Stát | Ukrajina |
Autonomní republika | Krym |
Městská rada | Jaltská |
Stát (de facto) | Rusko |
Republika | Krym |
Městská rada | Jaltská |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 283 km² |
Počet obyvatel | 79 272 (2019)[1] |
Hustota zalidnění | 280,1 obyv./km² |
Etnické složení | Rusové (68 %), Ukrajinci, Krymští Tataři |
Náboženské složení | převážně pravoslaví, islám |
Správa | |
Starosta | Oleksij Bojarčuk |
Vznik | 1154 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +380 654 |
PSČ | 298600—298639 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jalta (ukrajinsky a rusky Ялта; krymskou tatarštinou Yalta, arménsky Յալտա) je město na Krymu, na severním pobřeží Černého moře. Město se rozkládá na místě staré řecké kolonie. Odtud zřejmě pochází i název města (γιαλος – bezpečné pobřeží). Leží v přírodním amfiteátru u mělkého zálivu otevírajícího se k jihu, do Černého moře. Obklopují ho zalesněné Krymské hory. Je zde teplé středomořské klima, díky kterému je Jalta nejznámějším letoviskem Krymu.
Jaltská městská rada
Administrativně je město spravováno městskou radou, do jehož obvodu spadají také město Alupka, sídla městského typu Beherove (Beregovoje), Foros, Haspra (Gaspra), Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv), Hurzuf (Gurzuf), Kaciveli, Korejiz (Koreiz), Krasnokamjanka (Krasnokamenka), Kurpaty, Livadija, Masandra (Massandra), Nikita, Oreanda, Parkove (Parkovoje), Ponyzivka (Ponizovka), Sanatorne (Sanatornoje), Simejiz (Simeiz), Sovětske (Sovětskoje), Vidradne (Otradnoje), Voschod, Vynohradne (Vinogradnoje) a okolní vesnice.
Dějiny
V Livadijském paláci na jižním předměstí Jalty se na konci II. světové války (4. – 11. února 1945) konala jaltská konference zástupců SSSR, Velké Británie a USA.
Doprava
Do města nevede železniční trať; nejbližší nádraží je v Simferopolu. S Aluštou a Simferopolem je Jalta spojena nejdelší trolejbusovou tratí světa.
Jalta v Kultuře
- Assa (film) – děj se odehrává v zimě roku 1980 na Jaltě
- Jalta, Jalta – chorvatský muzikál z roku 1971 na motivy setkání Jaltské konference
Galerie
- Livadijský palác
- Památník Lenin
Partnerská města
- Acapulco, Mexiko
- Antalya, Turecko (2012)
- Baden-Baden, Německo (2000)
- Batumi, Gruzie (2008)
- Ejlat, Izrael (2011)
- Fudžisawa, Japonsko (1987)
- Galați, Rumunsko (2003)
- Chačmaz, Ázerbájdžán, 2009
- Jerevan, Arménie
- Južno-Sachalinsk, Rusko (2014)
- Kaluga, Rusko
- Kwangdžu, Jižní Korea (2011)
- Latákie, Sýrie
- Lemesos, Kypr
- Margate, Spojené království (1990)
- Moskva, Rusko (2006)
- Nice, Francie (1960)
- Pärnu, Estonsko (2004)
- Pozzuoli, Itálie (1975)
- Rijeka, Chorvatsko (1986)
- Rhodos, Řecko (1998)
- Salsomaggiore Terme, Itálie (2007)
- San-ja, Čína (2004)
- Santa Barbara, Spojené státy americké (1987)
- Šarm aš-Šajch, Egypt (2009)
- Salsomaggiore Terme, Itálie (2009)
- Ulan-Ude, Rusko (2008)
- Vladikavkaz, Rusko (2010)
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jalta na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Jalta ve Wikislovníku
- (česky) Jalta - fotografie a informace v češtině
- (rusky) I Yalta (nefunkční odkaz)
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Location map of the Autonomous Republic of Crimea (1993—2014/2023)
Conformal projection, standard parallels — 45°15's.W.
Template parameters (coordinates of the edges):
Georgian flag in Pantone MS.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Coat of arms of the Autonomous Republic of Crimea, approved in 1992 (later also adopted by the Republic of Crimea)
(c) Photo: Marcin Konsek / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
This is a photo of a monument in Ukraine, number: 01-119-0096
Coat of Arms of Yalta City Crimea Ukraine
Flag of the city of Yalta, Crimea in 2005-2015.