James Chadwick
James Chadwick | |
---|---|
![]() James Chadwick | |
Narození | 20. října 1891 Bollington, hrabství Cheshire, Anglie |
Úmrtí | 24. července 1974 (ve věku 82 let) Cambridge, hrabství Cambridgeshire, Anglie |
Alma mater | Manchesterská univerzita (od 1908) Univerzita v Cambridgi (od 1919) Gonville and Caius College Viktoriina univerzita v Manchesteru |
Povolání | jaderný fyzik, vysokoškolský učitel a fyzik |
Zaměstnavatelé | Manchesterská univerzita Liverpoolská univerzita Viktoriina univerzita v Manchesteru |
Ocenění | člen Královské společnosti (1927) Hughesova medaile (1932) Bakerian Lecture (1933) Nobelova cena za fyziku (1935) Knight Bachelor (1945) … více na Wikidatech |
Choť | Aileen Stewart-Brown |
Funkce | Master of Gonville and Caius College, Cambridge (1948–1958) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sir James Chadwick (20. října 1891 – 24. července 1974) byl britský fyzik. V roce 1935 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev neutronu.[1]
Život a vzdělání
James Chadwick se narodil 20. října 1891 v Bollingtonu v hrabství Cheshire v Anglii jako syn Johna Josepha Chadwicka a Anne Mary Knowles. Navštěvoval střední školu v Manchesteru a později studoval na univerzitě v Manchesteru a Cambridge. V roce 1913 odešel do Německa, kde pracoval s Hansem Geigerem na Technické univerzitě v Berlíně. V Německu byl až do konce 1. světové války internován.
Výzkum v Cambridge
Po válce se Chadwick vrátil do Cambridge, kde pracoval v Cavendishových laboratořích s Ernestem Rutherfordem na výzkumu vyzařování gama záření z radioaktivních materiálů. Studovali též transmutaci prvků při ostřelování částicemi alfa a podstatu jader atomů. V roce 1932 při ostřelování jader berylia alfa částicemi objevil částici v jádře, která byla nazvána neutron, protože neměla elektrický náboj. Na rozdíl od heliových jader (alfa částic), které mají kladný náboj a jsou proto odpuzovány elektrickými silami v okolí jádra, tato nová částice procházela touto elektrickou bariérou bez potíží. Chadwick tak připravil cestu pro štěpení jader a vznik atomové bomby. Za tento důležitý objev mu byla v roce 1932 udělena Hughes Medal Královské společnosti a následně v roce 1935 Nobelova cena za fyziku.[1] Později vyšlo najevo, že němečtí vědci objevili neutron ve stejnou dobu. Ale objevitel Hans Falkenhagen se obával zveřejnění svých výzkumů. Když se Chadwick dozvěděl o Falkenhagenovu objevu, nabídl mu, že se o Nobelovu cenu podělí. Falkenhagen ale skromně odmítl.

Chadwickův objev umožnil tvorbu prvků těžších než uran. Jeho objev částečně inspiroval Enrica Fermiho k objevu jaderné reakce způsobené pomalými neutrony a přivedl Otto Hahna a Fritze Strassmanna k objevu jaderného štěpení, který spustil vývoj atomové bomby.
Vývoj atomové bomby
V roce 1935 se Chadwick stal profesorem fyziky na Liverpoolské univerzitě. V roce 1940 následkem Frisch-Peiersova memoranda o provedení atomové bomby byl jmenován do komise MAUD, která zkoumala možnosti vytvoření atomové bomby. Jako člen Tizardovy komise navštívil v roce 1940 Severní Ameriku. Po návratu do Anglie v listopadu 1940, došel k závěru, že nic z tohoto výzkumu by nemělo být publikováno před skončením války. V prosinci 1940 Franz Simon dokončil svou práci, na žádost komise MAUD, o dělení izotopů se závěrem, že je uskutečnitelná. Jeho práce obsahovala odhad nákladů a technické návody pro uranové obohacovací zařízení. James Chadwick později napsal, že si tehdy „uvědomil, že nukleární bomba není nejen možná, ale nevyhnutelná.“ Krátce poté se Chadwick zúčastnil projektu Manhattan v USA, který vyvinul atomové bomby svržené na Hirošimu a Nagasaki. Za svoje služby byl Chadwick v roce 1945 pasován na rytíře.
Návrat do Cambridge
Po skončení války se Chadwick vrátil do Liverpoolu a zúčastnil se budování britského jaderného programu. Mimo to vybudoval synchrotron na tamější univerzitě a měl velkou účast na britském rozhodnutí k účasti při vybudování centra evropského jaderného výzkumu CERNu. Od roku 1948 byl Chadwick jmenován ředitelem kolejí Gonville a Caius university v Cambridge. V roce 1958 se stáhl z universitního života a žil několik let v Liverpoolu, než se v roce 1969 v usadil Cambridge, kde 24. června 1974 ve věku 84 let zemřel.
Odkazy
Reference
- ↑ a b The Nobel Prize in Physics 1935. NobelPrize.org [online]. [cit. 2024-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
- Anglická verze na Wikipedii
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu James Chadwick na Wikimedia Commons
- Chadwick's article in Nature (May 10, 1932: „The Existence of a Neutron“)
- Another letter (3 months earlier) from Chadwick to Nature
- Annotated bibliography for Chadwick from the Alsos Digital Library for Nuclear Issues
- Nobel prize Website entry
- Description of Chadwick papers held by Churchill Archives Centre, Cambridge
Média použitá na této stránce
A group of scientists participated in the 7th Solvay Conference, Bruxelles (October 1933).
Seated (left to right):
- Erwin Schrödinger,
- Irène Joliot-Curie,
- Niels Henrik David Bohr,
- Abram Ioffe,
- Marie Curie,
- Paul Langevin,
- Owen Willans Richardson,
- Lord Ernest Rutherford,
- Théophile de Donder,
- Maurice de Broglie,
- Louis de Broglie,
- Lise Meitner,
- James Chadwick.
Standing (left to right):
- Émile Henriot,
- Francis Perrin,
- Frédéric Joliot-Curie,
- Werner Heisenberg,
- Hendrik Anthony Kramers,
- Ernst Stahel(de),
- Enrico Fermi,
- Ernest Walton,
- Paul Dirac,
- Peter Debye,
- Nevill Francis Mott,
- Blas Cabrera y Felipe,
- George Gamow,
- Walther Bothe,
- Patrick Blackett,
- M.S. Rosenblum,
- Jacques Errera,
- Edmond Bauer,
- Wolfgang Pauli,
- Jules-Émile Verschaffelt,
- Max Cosyns,
- Édouard Herzen,
- John Douglas Cockcroft,
- Charles Drummond Ellis,
- Rudolf Peierls,
- Auguste Piccard,
- Ernest Lawrence,
- Léon Rosenfeld.
Absents:
- Albert Einstein (emigr. USA)
- Charles-Eugène Guye