James J. Andrews

James J. Andrews
James J. Andrews engraving.jpg
Narození1829
Weirton
Úmrtí7. června 1862 (ve věku 32–33 let)
Atlanta
Příčina úmrtíoběšení
Místo pohřbeníChattanooga National Cemetery
Povoláníšpión
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

James J. Andrews (asi 1829 – 7. června 1862)[1] byl civilista z Kentucky, který pracoval v prvních letech občanské války pro armádu Unie. Stal se vůdcem únosu jižanského vlaku Western and Atlantic Railroad, který je znám jako Velká lokomotivní honička. Únos se úplně nezdařil, únosci museli prchnout, byli zajati a Andrews se sedmi dalšími byli popraveni jako špióni.[2]

Od narození do únosu

Andrews se narodil v Holiday's Cove, Virginie (nyní Weirton, Západní Virginie).[2] Přestěhoval se do Kentucky, kde našel zaměstnání jako malíř pokojů a učitel zpěvu.[2][3] Za občanské války se zabýval nelegálními nákupy a pašováním zboží (včetně chininu) přes frontové linie.[2] Jako tajný agent a zvěd sloužící v Nashville, Tennessee, pod generálmajorem Donem Carlosem Buellem přišel na jaře 1862 s plánem shromáždit osm mužů, ukrást vlak v Atlantě a unést ho na sever. Chtěl přerušit spojení armády Konfederace v západním Tennessee a spálit dlouhý železniční most přes řeku Tennessee v Bridgeportu. Plán selhal, jelikož se domluvený strojvůdce nedostavil na smluvené místo.[4]

Únos vlaku

Podrobnější informace naleznete v článku Velká lokomotivní honička.

V dubnu přišel Andrews s novým plánem za generálmajorem Mitchelem. Únosci měli obsadit lokomotivu v severní Georgii a odjet s ní do Chattanoogy, kde by se setkali s Mitchelovou útočící armádou. Dvanáctého dubna 1862 Andrews s dalším civilistou – Williamem „Billem“ Campbellem – a 22 dalšími dobrovolníky z ohijských dělostřeleckých regimentů převlečenými do civilních šatů přepadli v Big Shanty poblíž Kennesaw v Georgii vlak vedený lokomotivou General.[2] Vyrazili s lokomotivou a několika krytými vozy na sever. Cestou poškozovali koleje a telegrafní vedení, aby se zpráva o únosu nemohla šířit do stanic, kterými měli projet a aby znemožnili zásobování vojsk konfederace v Tennessee po železnici. Únosce začal pronásledovat William Allen Fuller, průvodčí ukradeného vlaku – nejprve po svých, pak na drezíně a s využitím několika dalších lokomotiv, které potkal cestou. Po ujetí 87 mil, několik mil od Chattanoogy došlo únoscům palivo a tím i pára. Opustili lokomotivu a rozprchli se do okolních lesů. Brzy poté byli všichni zajati a Andrews identifikován jako vůdce.

Dohra

Andrews byl postaven před vojenský soud v Chattanooze a odsouzen k smrti oběšením do týdne jako špión.[2] Druhého června Andrews uprchnul ze swimského vězení, ale další den byl znovu zatčen. 7. června byl přepraven do Atlanty před postupující armádou Unie, a to po stejné trati, na které provedl únos.[2] Bezprostředně po příjezdu byl kolem páté hodiny odpoledne na rohu 3rd a Juniper Street oběšen. Poprava byla provedena nešikovně, lešení bylo nízké, takže dosáhl na zem a pravděpodobně umíral udušením.[2] Jeho tělo bylo dočasně pohřbeno na stejném místě. 16. října 1887 bylo převezeno na Národní hřbitov v Chattanooze a hrob byl opatřen monumentálním žulovým náhrobkem s lokomotivou (sekce H, hrob č. 12,982).[1]

V době únosu byl Andrews zasnouben s Elizabeth Laytonovou z Flemingsburgu, Kentucky.[1][2] Ze zprávy o jeho smrti se již nevzpamatovala a po dvou letech zemřela. Její rodina věří, že příčinou smrti bylo "zlomené srdce".[2]

Jelikož byl Andrews civilista, nemohla mu být udělena Medaile cti, kterou obdržela většina únosců.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku James J. Andrews na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d J.J.Andrews na andrewsraid.com Archivováno 3. 3. 2012 na Wayback Machine.
  2. ↑ a b c d e f g h i j Russell S. Bonds. Stealing the General: The Great Locomotive Chase and the First Medal of Honor, Westholme Publishing, 2006. ISBN 978-1594160332
  3. ↑ Únos Generala na locomotivegeneral.com Archivováno 27. 4. 2011 na Wayback Machine.
  4. ↑ Pittenger: Daring and Suffering online

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

James J. Andrews engraving.jpg
Autor: Internet Archive Book Images, Licence: No restrictions

Identifier: daringsufferingh03pitt Title: Daring and suffering: a history of the Andrews Railroad Raid into Georgia in 1862 .. Year: 1887 (1880s) Authors: Pittenger, William, 1840-1904 Subjects: Chattanooga Railroad Expedition, 1862 Publisher: New York, The War Publishing Co. Contributing Library: The Library of Congress Digitizing Sponsor: Sloan Foundation


View Book Page: Book Viewer About This Book: Catalog Entry View All Images: All Images From Book

Click here to view book online to see this illustration in context in a browseable online version of this book.


Text Appearing Before Image: e heartiness withwhich he accepted the secluded Flemingsburg as his new home, James J, Andkrvvs. From a photograph in the pos-, . session of Miss Elvira Layton. together with a kind of pensive - ness and melancholy which were manifest when not actively engaged, all point to some decisive break in his history. Most of the people of Flemingsburg were convinced that Mr. Andrewswas very anxious to make money. Yet this conviction seemed to haveno other basis than his own words, He was not at all penurious, wasstrictly honest, and seemed to have done no more than maintain himselfrespectably. Some months later, an incident occurred which made Mr. Andrewsfeel still more at home in Fleming County. An old gentleman, namedLindsey, who lived some seven or eight miles from Flemingsburg, on theMaysville Turnpike, partially rebuilt his house and employed Mr. Andrewsto do the necessary painting. While thus engaged, he became intimatewith Mr. and Mrs. Lindsey, and they frequently jested with him about

Text Appearing After Image: 1 See Chapter XXI. 56 Daring and Suffering. his growing so old without marrying. He answered that he could find nolady willing to accept him, who would not be extravagant and wasteful ofthe property that he wished to earn. Lindsey rejoined that he knew onewho possessed every desirable quality, without being in the least taintedwith the defect feared. Andrews, still jesting, promised that if introducedto such a model woman, he would at least try to win her. Mr. Lindseywas a sympathizer with the South in the angry controversies that alreadybegan to presage war, while Andrews was as firm on the other side; but


Note About Images

Please note that these images are extracted from scanned page images that may have been digitally enhanced for readability - coloration and appearance of these illustrations may not perfectly resemble the original work.