James Saumarez

Admirál James Saumarez
Narození	11. března 1757 Saint Peter Port
Úmrtí	9. října 1836 (ve věku 79 let) Saint Peter Port
Povolání	politik a námořní důstojník
Ocenění	velkokříž Řádu lázně
Choť	Martha Le Marchant (od 1788)[1][2]
Děti	Amelia Saumarez[3] James Saumarez, 2nd Baron de Saumarez[3][1] Thomas Le Marchant Saumarez[3] John St. Vincent Saumarez, 3rd Baron de Saumarez[3]
Rodiče	Matthew Saumarez[3][1] a Carterette Le Marchant[3][1]
Příbuzní	Thomas Saumarez[1], Richard Saumarez[1] a John Saumarez[1] (sourozenci)
Funkce	Vice Admiral of the United Kingdom (1821–1832) člen Sněmovny lordů
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

James Saumarez, 1. baron De Saumarez (James Saumarez, 1st Baron De Saumarez, 1st Baronet Saumarez de Saumarez) (11. března 1757, St. Peter Port, Guernsey, Anglie – 9. září 1836, St. Peter Port, Guernsey, Anglie) byl britský námořní vojevůdce, v Royal Navy dosáhl hodnosti admirála (1814). Zúčastnil se bojů v koloniích, později vynikl v napoleonských válkách, v roce 1831 byl povýšen na barona a vstoupil do Sněmovny lordů.

Pocházel z rodiny s tradiční službou v námořnictvu, narodil se na ostrově Guernsey jako nejstarší syn Matthewa Saumareze (1718–1778). Do námořnictva vstoupil jako dobrovolník již v deseti letech, pak ještě studoval v Londýně, definitivně se námořníkem stal v roce 1770. Sloužil postupně pod admirály Peterem Parkerem, Hyde Parkerem nebo Samuelem Hoodem, ve válce proti USA vynikl statečností a iniciativou. V roce 1781 byl zraněn a dosáhl hodnosti kapitána, poté byl až do roku 1793 mimo aktivní službu.

Do služby byl povolán znovu v roce 1793 ve válce proti revoluční Francii, ještě téhož roku byl povýšen do šlechtického stavu, později se vyznamenal v bitvě u Svatého Vincenta. Pod velením admirála Jervise se zúčastnil blokády Cádizu, v roce 1798 byl zraněn v bitvě na Nilu. V roce 1801 dosáhl hodnosti kontradmirála. Téhož roku se proslavil vítězstvím u mysu Algeciras nad spojeným francouzsko-španělským loďstvem. Za toto vítězství získal titul baroneta, čestné občanství v Londýně a roční penzi ve výši 1 200 liber. S hodností viceadmirála odešel v roce 1803 dočasně do výslužby, znovu se do napoleonských válek zapojil v roce 1809 jako velitel v Baltském moři. V této funkci měl za úkol chránit britský obchod a blokádu severoněmeckých přístavů, které byly pod francouzskou kontrolou. Po skončení napoleonských válek byl povýšen na admirála (1814) a v roce 1815 obdržel velkokříž Řádu lázně, později zastával čestné hodnosti kontradmirála Spojeného království (1819–1821) a viceadmirála Spojeného království (1821–1832). V roce 1831 byl povýšen na barona a stal se členem Sněmovny lordů. Současným nositelem titulu je Eric Saumarez, 7. baron De Saumarez (*1956).

Jeho mladší bratr Thomas Saumarez (1760–1845) sloužil v armádě a jako generál byl velitelem v Novém Brunšviku.

• TRUCHANOVSKIJ, Vladimir: Osud admirála Nelsona; Praha, 1992 ISBN 80-204-0126-1

• Obrázky, zvuky či videa k tématu James Saumarez na Wikimedia Commons
• James Saumarez na Dictionary of National Biography
• Admirál James Saumarez na webu thepeerage