James Stewart, 4. vévoda z Lennoxu

James Stewart, 1. vévoda z Richmondu a 4. vévoda z Lennoxu
Vévoda z Lennoxu (Anthonis van Dyck, 1637)
Narození	6.jul. / 16. dubna 1612greg. Skotsko
Úmrtí	30. březnajul. / 9. dubna 1655greg. (ve věku 42 let) Skotsko
Místo pohřbení	Westminsterské opatství
Povolání	politik
Ocenění	Podvazkový řád
Nábož. vyznání	katolicismus
Choť	Mary Stewart, Duchess of Richmond (od 1637)[1][2]
Děti	Esmé Stewart, 2nd Duke of Richmond[1] Mary Stuart, Baroness Clifton (of Leighton Bromswold)[3][1]
Rodiče	Esmé Stewart[1] a Katherine Clifton, 2nd Baroness Clifton[1]
Rod	Stewart of Darnley
Příbuzní	George Stewart, 9th Seigneur d'Aubigny[1], Frances Stuart, Countess of Portland, George Hamilton, 3rd Earl of Abercorn, James Hamilton, Lord Paisley, Lord John Stewart[1] a Lord Bernard Stewart[1] (sourozenci)
Funkce	člen britské Soukromé rady Member of the Parliament of Scotland
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

James Stewart, 4. vévoda z Lennoxu (James Stewart, 4th Duke of Lennox, 1st Duke of Richmond, 4th Earl of Darnley, 4th Baron dAubigny, Darnley, Dalkeith, Torboltoun and Aberdour, 3rd Baron Clifton of Leighton Bromswold) (6. dubna 1612, Skotsko – 30. března 1655, Skotsko) byl anglický dvořan a vojevůdce z vedlejší linie královského rodu Stuartovců. Od dětství jako dědic skotských šlechtických titulů zastával vysoké hodnosti u dvora, byl rytířem Podvazkového řádu a v roce 1641 získal anglický titul vévody z Richmondu. Za anglické občanské války se jako příbuzný Karla I. vojensky angažoval v královské armádě. Do smrti byl formálním držitelem řady vysokých funkcí a byl pohřben v rodinné hrobce ve Westminsterském opatství. Jeho manželkou byla Mary Villiers (1622–1685), dcera 1. vévody z Buckinghamu.

Životopis

Pocházel z vedlejší linie královského rodu Stuartovců, byl nejstarším synem Esme Stewarta, 3. vévody z Lennoxu (1579–1624). Po otci zdědil v roce 1624 skotské rodové tituly a zároveň dědičnou hodnost nejvyššího komořího ve Skotsku (1624–1655), od roku 1626 byl ve Skotsku též dědičným lordem velkoadmirálem (funkci převzal osobně v roce 1633). Od dětství žil u dvora svého vzdáleného bratrance Karla I., kde byl od roku 1625 královským komořím. V roce 1632 získal titul španělského granda I. třídy a v roce 1633 obdržel Podvazkový řád. Po matce zdědil v roce 1637 baronát Clifton a s tímto titulem vstoupil do anglické Sněmovny lordů, později byl v Anglii povýšen na vévodu z Richmondu (1641). V letech 1641–1642 zastával funkci lorda strážce pěti přístavů (tento post převzal po zemřelém 2. hraběti ze Suffolku, s nímž byl též vzdáleně spřízněn.

Na počátku občanské války se jako bratranec krále Karla I. postavil na královskou stranu. V roce 1643 strávil několik měsíců v zahraničním exilu, ale pak se vrátil do Anglie a zúčastnil se obrany Oxfordu proti parlamentní armádě, bojoval také v bitvě u Naseby. V roce 1644 byl jmenován lordem nejvyšším komořím v Anglii a funkci formálně užíval i po popravě Karla I., stejně tak do smrti zastával dědičné hodnosti ve Skotsku. Konec života strávil v ústraní na svých statcích ve Skotsku, kde také zemřel, pohřben byl ve Westminsterském opatství.

V roce 1637 se oženil s Mary Villiersovou (1622–1685), dcerou 1. vévody z Buckinghamu. Ta byla v době sňatku již vdovou po lordu Charlesu Herbertovi, mladším synovi 4. hraběte z Pembroke. Z jejich manželství pocházely tři děti, dědicem vévodských titulů byl syn Esme Stewart (1649–1660), který zemřel v dětství. Dcery Mary Stewart (1651–1668) byla manželkou generála Richarda Butlera, 1. hraběte z Arranu, syna 1. vévody z Ormonde.

V této linii vymřel rod Stewartů v roce 1672, krátce nato udělil vévodské tituly z Richmondu a z Lennoxu král Karel II. svým nemanželským synům.

Odkazy

Reference

Literatura

• KOVAŘÍK, Jiří: Války proti králi. Bitvy a osudy válečníků IV. 1642–1658; Třebíč, 2019 ISBN 978-80-7497-264-5

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu James Stewart, 4. vévoda z Lennoxu na Wikimedia Commons
• Rodokmen vévodů z Lennoxu Archivováno 8. 4. 2019 na Wayback Machine.
• 4. vévoda z Lennoxu na webu thepeerage
• Rod Stewartů na webu westminsterského opatství