James van Hoften
| James Dougal Adrianus van Hoften | |
|---|---|
 | |
| Astronaut NASA | |
| Státní příslušnost | Spojené státy |
| Datum narození | 11. června 1944 (78 let) |
| Místo narození | Fresno, Kalifornie |
| Předchozí zaměstnání | bojový pilot |
| Hodnost | podplukovník USAF |
| Čas ve vesmíru | 14d 01h 57m |
| Kosmonaut od | 1978 |
| Mise | STS-41-C, STS-51-I |
| Znaky misí |   |
| Kosmonaut do | května 1986 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
James Dougal Adrianus van Hoften (* 11. června 1944 ve Fresnu, Kalifornie, USA)[1] je bývalý americký astronaut z raketoplánů.
Život
Mládí a výcvik
Po základní a střední škole absolvoval studium na University of California, Berkeley a získal tak v roce 1966 diplom inženýra. Pokračoval ve studiu na Colorado State University, odkud odešel v roce 1968 jako mistr v oboru hydrauliky. Pak nastoupil k armádě, sloužil jako pilot u amerického vojenského námořnictva. Na univerzitě v Coloradu obhájil doktorát mechaniky. Poté se stal asistentem na katedře civilního inženýrství na houstonské univerzitě v Texasu. Oženil se, má dvě děti. Používá přezdívku Ox. Ke astronautům NASA byl vybrán v roce 1978 jako astronaut specialista.[2].
Lety do vesmíru
Poprvé vzlétl na oběžnou dráhu Země na jaře roku 1984 na palubě raketoplánu Challenger s misí STS-41-C a stal se tak 142. člověkem ve vesmíru. Posádka letu: Robert Crippen, Francis Scobee , George Nelson, Terry Hart a James van Hoften. Z nákladového prostoru raketoplánu vypustili družici LDEF (Long Duration Exposure Facility), pak pomocí manipulátoru RMS (Remote Manipulator System) zachytili poškozenou družici pro výzkum Slunce Solar Maximum Mission (SMM), v nákladovém prostoru raketoplánu ji opravili a funkční vypustili na oběžnou dráhu.[3]
Druhou misi STS-51-I o rok později absolvoval na Discovery. Na palubě byli astronauti pplk. Richard Covey, William Fisher, James van Hoften a John Lounge. Pětice astronautů během sedmidenního letu vypustila na oběžnou dráhu tři družice: ASC-1, AUSSAT 1 a Leasat 4. Poté na oběžné dráze kontaktovali nefunkční družici Leasat 3 a dokázali ji oživit. Tím splnili všechny úkoly letu.
Van Hoften při svých dvou letech strávil ve vesmíru 14 dní.
- STS-41-C Challenger (6. dubna 1984 – 13. dubna 1984)
- STS-51-I Discovery (27. srpna 1985 – 3. září 1985)
Po letech
- Připravoval se ještě k letu STS-61-G v květnu 1986, ale pak požádal o vyřazení z posádky.
- V roce 1993 nastoupil v Hongkongu do firmy International Bechtel, Inc., Hong Kong jako viceprezident.
- V roce 2000 bydlel v San Francisco.
- Je předsedou amerického výboru Národní rady pro výzkum (NRC), která je expertní skupinou NASA. Upozorňuje veřejnost na velké nebezpečí z kosmického záření pro kosmonauty.
- Poznámka: jeho jméno bývá uváděno také ve tvaru James Van Hoften.
Odkazy
Reference
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-specialisté USA, s. 362.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Američtí astronauti-kandidáti vybraní v USA v roce 1978, s. 461.
- ↑ KRUPIČKA, Josef; VÍTEK, Antonín. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 1999-12-26 [cit. 2011-09-18]. Kapitola STS-41-C: Zápas s družicí. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
NASA Astronaut James D. A. van Hoften
The patch features a helmet visor of an astronaut performing an extravehicular activity. In the visor are reflected the sun's rays, the Challenger and its remote manipulator system (RMS) deploying the long duration exposure facility (LDEF), the Earth and blue sky, and another astronaut working at the damaged Solar Maximum Satellite (SMS). The scene is encircled by the surnames of the crewmembers.