Jamesonie

Jak číst taxoboxJamesonie
alternativní popis obrázku chybí
Jamesonie Jamesonia alstonii
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkapraďorosty (Pteridophyta)
Třídakapradiny (Pteridopsida)
Řádosladičotvaré (Polypodiales)
Čeleďkřídelnicovité (Pteridaceae)
Rodjamesonie (Jamesonia)
Hook. & Grev., 1830
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jamesonie[1] (Jamesonia) je rod kapradin z čeledi křídelnicovité. Jsou to vysokohorské kapradiny charakteristického a nezaměnitelného vzhledu. Listy jsou vzpřímené, chlupaté, s neukončeným růstem a krátkými, stočenými postranními lístky. Rod zahrnuje asi 34 druhů a je rozšířen v horách Střední a Jižní Ameriky, zejména v Andách v biotopu známém jako páramo.

Detail listů Jamesonia sp.

Popis

Jamesonie jsou vysokohorské kapradiny charakteristického vzhledu. Oddenky jsou plazivé až vystoupavé, pokryté chlupy nebo štětinami. Listy jsou jednoduše zpeřené, na rubu chlupaté nebo žláznaté, zpravidla s neukončeným růstem. Jednotlivé postranní segmenty listů jsou stočené. Řapíky jsou na bázi charakteristicky ztenčené podobně jako u rodu Eriosorus. Výtrusné kupky jsou protáhlé, umístěné podél žilek, bez ostěr. Spory jsou zaobleně čtyřhranné, triletní.[2]

Rozšíření

Rod jamesonie zahrnuje asi 34 druhů. Jsou to typické vysokohorské kapradiny jihoamerických páramos. Areál rozšíření sahá od jižního Mexika po střední Bolívii a jižní Brazílii. Vyskytují se v nadmořských výškách od 1500 do 5000 metrů. Největší počet druhů roste v Andách ve vysokohorském biotopu známém jako páramo.[3]

Taxonomie

Rod Jamesonia je v současné taxonomii řazený do čeledi Pteridaceae a podčeledi Pteridoideae.[4] Je blízce příbuzný s jiným horským středo a jihoamerickým rodem, Eriosorus. Fylogenetickými studiemi bylo zjištěno, že různé druhy rodu Jamesonia jsou vmíseny do několika různých vývojových linií rodu Eriosorus a rod v současném pojetí netvoří přirozenou vývojovou skupinu. Rod Eriosorus je parafyletický a rod Jamesonia polyfyletický. Druhy, řazené dnes do rodu Jamesonia, mají charakteristickou morfologii (kožovité, xeromorfní chlupaté listy se zkrácenými postranními segmenty a neukončeným růstem), vzniklou jako reakce na podmínky otevřených vysokohorských stanovišť, zatímco převážná většina druhů řazených do rodu Eriosorus roste na zastíněných, méně extrémních stanovištích.[3][5] Taxonomická studie revidující na základě zmíněných poznatků oba rody zatím nebyla zveřejněna.

Jsou známy mezirodové hybridy, např. Eriosorus warscewiczii x Jamesonia scammanae z Kostariky.[2]

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b TRYON, Rolla M.; STOLZE, Robert G. Pteridophyta of Peru. Part II. Fieldiana. Sep. 1989, čís. 22 (New Series). 
  3. a b SÁNCHEZ-BARACALDO, Patricia. Phylogenetics and biogeography of the neotropical fern genera Jamesonia and Eriosorus (Pteridaceae). American Journal of Botany. Feb. 2004, čís. 91(2). Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. CHRISTENHUSZ, Maarten J. M.; CHASE, Mark W. Trends and concepts in fern classification. Annals of Botany. Feb. 2014, čís. 113. Dostupné online. 
  5. SÁNCHEZ-BARACALDO, Patricia; THOMAS, Gavin H. Adaptation and Convergent Evolution within the Jamesonia-Eriosorus Complex in High-Elevation Biodiverse Andean Hotspots. Plos One. Oct 2014, čís. 9(10). Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Jamesonia sp. (codiferous) 002.jpg
Autor: Cody H., Licence: CC BY 2.0
Found in the páramo vegetation on top of the Chirripó massif in southern Costa Rica.
Jamesonia alstonii (11310006883).jpg
Autor: Dick Culbert from Gibsons, B.C., Canada, Licence: CC BY 2.0

Found in the mountains of the western Neotropics. Photo from Cerro de la Muerte, Costa Rica, where it is known as Helecho Zipper.


In context at www.dixpix.ca/meso_america/Flora/primitive/index.html