Janův hrad
| Janův hrad | |
|---|---|
 Pohled na Janův hrad od příjezdové cesty | |
| Základní informace | |
| Sloh | romantický |
| Výstavba | 1801–1808 |
| Stavebník | Jan I. z Lichtenštejna |
| Další majitelé | Lichtenštejnové |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | Podivín,  Česko |
| Ulice | Janův hrad |
| Souřadnice | 48°48′16,7″ s. š., 16°49′56,4″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 36133/7-1646 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Janův hrad, běžně zvaný Janohrad, je umělá zřícenina hradu z počátku 19. století, nacházející se v Lednicko-Valtickém areálu, v katastru města Podivín. Janův hrad je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Je v majetku České republiky a je zpřístupněný veřejnosti (správu zajišťuje Národní památkový ústav).
Historie
Janův hrad je pseudogotická napodobenina hradní zříceniny (podle dobové módy romantismu), postavená v letech 1801–1808. Nese jméno Jana I. z Lichtenštejna, prvního majitele lednického panství (Janův hrad, něm. Hansenburg, Johann(e)sburg, Janisburg).[1] Stavbu zahájil kníže Alois I. a po jeho smrti ji ve zmenšené podobě dokončil jeho mladší bratr Jan Josef I. Projektu se ujal Josef Hardtmuth, architekt a vynálezce tužky (v roce 1790 založil tužkárnu ve Vídni), který již dříve projektoval také nedaleký minaret.[2][3] Nestabilní podloží lužního lesa bylo nutné zpevnit dřevěnými trámy a na něm pak byla postavena stavba z kamenů přivezených z nedalekého velkomoravského hradiště Pohansko. Architekt ve snaze postavit realistickou napodobeninu skutečného hradu dbal na každý detail, například tři točitá dubová schodiště udělal pravotočivá, podle zvyku ve starých hradech.
Oproti jiným stavbám napodobenin zřícenin z té doby byl Janův hrad projektován jako obyvatelný a sloužil v době honů jako myslivna a lovecký zámeček. Největší ulovený jelen vážil 350 kg a jeho paroží je dnes součástí lovecké a ornitologické expozice v interiéru hradu.
Hrad náležel Lichtenštejnům až do roku 1945. V současnosti je majetkem státu, ve správě Národního památkového ústavu.
Od roku 2006 je Janův hrad součástí Kristkovy podyjské glyptotéky, nachází se zde 8. zastavení této trojstátní trasy poutních míst.
Popis
.JPG)
Čtyřkřídlá stavba obklopuje čtvercové nádvoří, tři strany tvoří pouze kamenná zeď propojená ochozy. Kamenné vyhlídkové ochozy jsou doplněny kovovými můstky a schodišti. Každá věž má jiný půdorys a vnější podobu, na jižní věži je vyhlídková plošina. Čtvrtou stranu uzavírá vlastní jednopatrová budova zámečku. Průčelí je prolomeno vstupním portálem, po jeho stranách jsou v přízemí malá čtvercová okna. V 1. patře, kde jsou reprezentační místnosti, jsou velká obdélná okna se slepými půlkruhovými záklenky. Nad nimi je atika s ochozem.
Vpravo od hlavního vstupu do nádvoří se zdvihá schodiště s poprsní, nesené šesti stupňovitými kamennými arkádami s lomeným záklenkem, ústící na nevelký balkon, z něhož se vchází dvoukřídlými dveřmi přes předsíň do hlavního sálu.[1] Hlavní Rytířský sál, ve kterém se konaly hostiny a lovecké slavnosti, byl určen pouze pánům, dámy využívaly dva reprezentační salónky v přilehlých věžích. V interiérech se uplatňují štukové dekorace na klenbách; místnosti jsou vymalovány iluzivními nástěnnými a nástropními malbami; místnosti jsou doplněny krby s mramorovým ostěním. Pseudogotická výmalba interiérů od Michaela Roberta a starožitný mobiliář včetně vybavení zbrojnice dokreslovaly iluzi starobylého hradu.[3][4]
Poloha a dostupnost
Janův hrad stojí mezi obcemi Lednice, Podivín a Ladná v okrese Břeclav, nedaleko zámku Lednice. Je skryt uprostřed lužních lesů na ostrohu Staré Dyje.
Hrad je dostupný po zelené turistické značce z Lednice do Břeclavi. Také je možné se k hradu dostat po stezce, která vede z Lednice okolo Loveckého zámečku směrem na Ladnou, tato trasa je značena žlutou značkou. Další možností je plavba lodní dopravou od minaretu v lednickém parku.
K Janohradu je možné dojet autem. Parkoviště se nachází cca 70 m před hradem. U hlavní silnice je nutné věnovat pozornost i dodatkovým značkám. Vjezd k hradu je povolen.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-18]. Identifikátor záznamu 147970 : zámek Janův hrad. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Janův hrad. www.januv-hrad.cz [online]. [cit. 2019-03-28]. Dostupné online.
- ↑ a b SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 787.
- ↑ ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století - Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění+NPÚ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5. S. 59–66.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Janův hrad na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Janův hrad na Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Motak.23, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Marek Zouhar, Licence: CC BY-SA 4.0
Janův Hrad pohled na přední část