Jan Černý (politik)
| JUDr. Jan Černý | |
|---|---|
 | |
| 3. a 6. předseda vlády Československa | |
| Ve funkci: 15. září 1920 – 26. září 1921 | |
| Prezident | Tomáš Garrigue Masaryk |
| Předchůdce | Vlastimil Tusar |
| Nástupce | Edvard Beneš |
| Ve funkci: 18. března 1926 – 12. října 1926 | |
| Prezident | Tomáš Garrigue Masaryk |
| Předchůdce | Antonín Švehla |
| Nástupce | Antonín Švehla |
| Ministr vnitra ČSR | |
| Ve funkci: 22. září – 1. prosince 1938 | |
| Předseda vlády | Jan Syrový |
| Předchůdce | Josef Černý |
| Nástupce | Otakar Fischer |
| Ve funkci: 29. října 1932 – 14. února 1934 | |
| Předseda vlády | Jan Malypetr |
| Předchůdce | Juraj Slávik |
| Nástupce | Josef Černý |
| Ve funkci: 18. března 1926 – 7. prosince 1929 | |
| Předseda vlády | Jan Černý Antonín Švehla František Udržal |
| Předchůdce | František Nosek |
| Nástupce | Juraj Slávik |
| Ve funkci: 15. září 1920 – 7. října 1922 | |
| Předseda vlády | Jan Černý Edvard Beneš |
| Předchůdce | Antonín Švehla |
| Nástupce | Jan Malypetr |
| Narození | 4. března 1874 Uherský Ostroh  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 10. dubna 1959 (ve věku 85 let) Uherský Ostroh  Československo |
| Místo pohřbení | hřbitov v Mařaticích |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Profese | politik |
| Ocenění | Čestné občanství města Třebíče (1934) Čestné občanství Moravských Budějovic (1934) |
| Commons | Jan Černý (prime minister) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Josef Černý (4. března 1874 Uherský Ostroh[1] – 10. dubna 1959 Uherský Ostroh) byl československý politik a úředník. Zastával dvakrát funkci předsedy československé vlády (1920–1921 a 1926) a po čtyři období (mezi lety 1920 a 1938) působil jako ministr vnitra. Prakticky po celou dobu trvání první a druhé republiky (v letech 1920–1939) byl také zemským prezidentem země Moravskoslezské (před rokem 1928 země Moravské).
Život
Po maturitě na gymnáziu v Uherském Hradišti vystudoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1899 nastoupil jako zaměstnanec hodonínského okresního hejtmanství. Od roku 1908 působil jako úředník na c. k. ministerstvu veřejných věcí ve Vídni.
V roce 1912 se stal přednostou presidia c. k. moravského místodržitelství v Brně, kterým zůstal až do roku 1918, kdy byl k 31. říjnu dle dohody s Moravským národním výborem v Brně jmenován správcem místodržitelství na místo dosavadního c. k. moravského místodržitele barona Karla Heinolda, který nastoupil po 30. říjnu 1918 dovolenou. O převzetí správy místodržitelství informoval 31. října 1918 c. k. ministra vnitra Edmunda von Gayera. Na žádost barona Heinolda byl ještě narychlo povýšen císařem Karlem I. na c. k. dvorního radu – tento titul použil, pochopitelně již bez c. k., naposledy na nařízení správce místodržitelství z 10. listopadu 1918. Tak se tedy při vzniku republiky podílel na přebírání úřadu pod její správu.
V letech 1920–1928 působil jako prezident politické zemské správy na Moravě, poté až do roku 1939 působil ve funkci zemského prezidenta Země Moravskoslezské. Během svého působení ve vládních funkcích byl na těchto postech zastupován.
Dne 15. září 1920 se stal ministerským předsedou a ministrem vnitra úřednické vlády (první vláda Jana Černého).[2] Na postu ministra vnitra zůstal i po sestavení nové vlády, kterou vedl Eduard Beneš. V následující 1. Švehlově vládě již ve funkci nepůsobil a vrátil se ke své úřednické práci na Moravě.
Dne 18. března 1926 se stal již podruhé ministerským předsedou a ministrem vnitra v další úřednické vládě (druhá vláda Jana Černého), ve funkci premiéra působil do 12. října, ministrem vnitra však zůstal až do roku 1929. Na vnitru působil i ve vládách agrárníků Františka Udržala a Jana Malypetra a v roce 1938 i v obou vládách generála Jana Syrového.
Dne 4. dubna 1934 byl jmenován čestným občanem města Kroměříž.
V březnu 1939, kdy došlo k německé okupaci a vytvoření protektorátu, byl na vlastní žádost penzionován a svůj život dožil v ústraní v Uherském Ostrohu, kde v roce 1959 zemřel. Pochován je v prostém hrobě s nápisem „Jan Černý, zemský prezident“ na městském hřbitově v Uherském Hradišti.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ PRECLÍK, Vratislav: Prezident Masaryk a vláda Jana Černého, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2020, roč. XXVIII., čís. 131. ISSN 1210-1648, str. 10–16
Literatura
- Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 93–94.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 203.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 33.
- PERNES, Jiří. Moravští zemští prezidenti. Brno: Moravské zemské muzeum, 2016. 89 s. ISBN 978-80-7028-471-1. S. 29–34.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Černý na Wikimedia Commons - Jan Černý – životopis na stránkách Úřadu vlády České republiky
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrobka rodiny Jana Černého na Hřbitově v Mařaticích (Uh. Hradiště)
Jan Černý, Prime Minister of Czechoslovakia.
Jan Černý, premiér Československa (1920-1921, 1926)