Jan Šátral

Jan Šátral
Jan Šátral v kvalifikaci Wimbledonu 2016
Přezdívka	Šátry[1]
Stát	Česko Česko
Datum narození	24. července 1990 (32 let)[1]
Místo narození	Mělník, Československo[1]
Bydliště	Praha, Česko[1]
Výška	185 cm[1]
Hmotnost	83 kg[1]
Profesionál od	2010[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	357 049 USD
Tenisová raketa	Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů	1–4
Tituly	0 ATP, 2 challengery, 10 Futures
Nejvyšší umístění	136. místo (3. října 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo kvalifikace (2017)
French Open	3. kolo kvalifikace (2017)
Wimbledon	2. kolo kvalifikace (2016)
US Open	2. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů	0–0
Tituly	0 ATP, 3 challengery, 23 Futures
Nejvyšší umístění	160. místo (21. září 2015)
Týmové soutěže
Davis Cup	1. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200711a11. července 2020 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Šátral (* 24. července 1990 Mělník) je český profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do srpna 2020 dvanáct titulů ve dvouhře a dvacet šest ve čtyřhře. Domovským oddílem je I. ČLTK Praha, s nímž v letech 2018 a 2019 zvítězil v české extralize.^[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2016 na 136. místě a ve čtyřhře pak v září 2015 na 160. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF se během ledna 2008 stala jeho maximem 225. příčka. Trénuje ho Jiří Hřebec. Dříve tuto roli plnil Daniel Lustig.^[1]

V českém daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 melbournským 1. kolem světové skupiny proti Austrálii, v němž prohrál dvouhry se světovou patnáctkou Nickem Kyrgiosem i Jordanem Thompsonem, rovněž jako čtyřhru v páru s Jiřím Veselým. Australané zvítězili 4:1 na zápasy. V soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 0–2 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.^[3]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v květnu 2008, když na turnaji v Karlových Varech postoupil z kvalifikace. Ve druhém kole podlehl Slováku Miloslavu Mečíři mladšímu.^[2] Debutovou trofej z dvouhry Futures vybojoval během srpna 2011 v Piešťanech po závěrečné výhře nad Slovákem Michalem Pažickým. Premiérový singlový titul z challengerů si odvezl z červencového Marburg Open 2016, na němž ve finále přehrál argentinského hráče Marca Trungellitiho ve dvou setech. Na cestě za titulem na jeho raketě skončili také sedmý nasazený Tobias Kamke a šestý Daniel Brands z Německa. Bodový zisk mu zajistil posun na kariérní maximum, když po turnaji figuroval na 206. místě.

Již v červnu 2015 vyhrál čtyřhru úvodního ročníku challenegeru ATP Poprad-Tatry, dotovaného 42 500 eury, jenž probíhal v Popradu. Po boku krajana Romana Jebavého v boji o titul zvítězili nad česko-slovenskou dvojicí Norbert Gombos a Adam Pavlásek.^[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval na červnovém German Open 2016 v Hamburku, antukové události z kategorie ATP 500. Po dvoukolové kvalifikaci však na úvod nestačil na španělského antukáře a šestého nasazeného Nicoláse Almagra ve třech sadách.^[4][1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu US Open 2016 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě zůstali Američan Christopher Eubanks, Australan Matthew Barton a Kazach Oleksandr Nedověsov. V prvním kole vyřadil amerického hráče z páté světové stovky Mackenzieho McDonalda, startujícího na divokou kartu. V pětisetovém dramatu dokázal otočit nepříznivý vývoj setů 0–2. Jednalo se o jeho první vyhraný zápas na okruhu ATP Tour. Ve druhé fázi pak podlehl desátému nasazenému Francouzi a pozdějšímu semifinalistovi Gaëlu Monfilsovi. Průnik mezi dvě stě nejlepších tenistů zaznamenal v následné aktualizaci z 12. září 2016, když mu na žebříčku ATP patřila 182. příčka. Na předchozích čtyřech grandslamech, od US Open 2015 do Wimbledonu 2016, neprošel kvalifikačním sítem.^[1]

Druhého vítězství na challenegerech dosáhl na podzimním BFD Energy Challengeru 2016 v Římě, turnaji s dotací 42 500 eur včetně hospitality, kde v roli nenasazeného hráče na cestě do finále zdolal španělskou turnajovou sedmičku Rubéna Ramíreze Hidalga a třetího nasazeného Brita Aljaže Bedeneho. Po semifinálové výhře nad Francouzem Tristanem Lamasinem zvládl i finálový duel proti 65. hráči žebříčku a nejvýše nasazenému Nizozemci Robinu Haasemu, jenž na něj uhrál pět gamů. Haase tak uzavřel devítizápasovou neporazitelnost. Zisk 90 bodů posunul Šátrala na nové maximum, když mu 3. října 2016 patřila 136. příčka klasifikace.^[5]

V kvalifikaci Australian Open 2017 se jako 165. hráč žebříčku ocitl na prahu vyřazení, když Japonec Jasutaka Učijama ve třetím setu vedl 5–4 na gamy a šel podávat na vítězství. Zápas však byl v daný moment přerušen pro déšť. Koncovku po návratu na dvorec zvládl český tenista, jenž soupeři vůbec poprvé prolomil servis a srovnal na 5–5. Po dalším brejku v rozhodující sadě vyhrál 9–7 a postoupil do kvalifikačního kola.^[6][7] V něm však nestačil na Itala Lucu Vanniho po třísetovém průběhu.^[8]

V úvodním kole kvalifikačního turnaje French Open 2017 vyřadil krajana Lukáše Rosola až v tiebreaku rozhodující sady. Následně přešel přes Švéda Eliase Ymera, aby v rozhodujícím kvalifikačním kole ztratil vedení proti zkušenému Ukrajinci Sergiji Stachovskému. Postupujícího do hlavní soutěže určila až zkrácená hra posledního setu, jíž Ukrajinec vyhrál poměrem míčů 7:5. Český hráč v této sadě nezužitkoval vedení 5–3 na gamy, kdy šel podávat na vítězství.^[9]

V grandslamové kvalifikaci byl poprvé nasazen jako 26. hráč ve Wimbledonu 2017, kde v úvodní fázi vypadl s Rusem Teimurazem Gabašvilim. Navazující týden obhajoval trofej na antukovém challengeru Marburg Open 2017. V roli turnajové pětky však nepřešel první kolo po porážce od Francouze Benjamina Bonziho ve dvou setech.

V prosinci 2018 vyhrál jako člen týmu I. ČLTK Praha českou extraligu smíšených družstev a v lednu 2019 se stal halovým mistrem České republiky po finálovém vítězství nad klubovým kolegou Robinem Staňkem.^[10] V roce 2019 pak se štvanickým oddílem mistrovskou trofej v extralize obhájil.^[11]

Soukromý život

V srpnu 2019 se na okraji Prahy oženil s tenistkou Denisou Allertovou.^[12]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

Dvouhra: 19 (12–7)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
Vítěz	1.	20110807a7. srpna 2011	Piešťany, Slovensko	antuka	Michal Pažický	6–7(5–7), 6–1, 6–4
Finalista	1.	20121101alistopadu 2012	Rožnov pod Radhoštěm, Česko	koberec (h)	Roman Jebavý	2–6, 4–6
Vítěz	2.	20130804a4. srpna 2013	Piešťany, Slovensko	antuka	Marco Bortolotti	6–1, 6–0
Finalista	2.	20140601ačervna 2014	Ślęza, Polsko	tvrdý	Jérôme Inzerillo	3–6, 4–6
Vítěz	3.	20140628a28. června 2014	Vratislav, Polsko	antuka	Maximilian Marterer	6–4, 7–6(7–4)
Vítěz	4.	20140810a10. srpna 2014	Trnava, Slovensko	antuka	Václav Šafránek	6–4, 7–6(7–5)
Finalista	3.	20140901azáří 2014	Bol, Chorvatsko	antuka	Duje Kekez	3–6, 0–6
Vítěz	5.	20141019a19. října 2014	Heráklion, Řecko	tvrdý	Alexandre Folie	4–6, 6–4, 6–1
Finalista	4.	20150201aúnora 2015	Kolombo, Srí Lanka	antuka	Rui Machado	3–6, 3–6
Vítěz	6.	20150315a15. března 2015	Šarm aš-Šajch, Egypt	tvrdý	Mohamed Safwat	6–3, 6–4
Vítěz	7.	20150531a31. května 2015	Most, Česko	antuka	Adrian Sikora	6–4, 6–2
Vítěz	8.	20160515a15. května 2016	Most, Česko	antuka	Clément Geens	6–3, 6–3
Vítěz	1.	20160702a2. července 2016	Marburg, Německo	antuka	Marco Trungelliti	6–2, 6–4
Vítěz	2.	20161002a2. října 2016	Řím, Itálie	antuka	Robin Haase	6–3, 6–2
Finalista	5.	20171101alistopadu 2017	Milovice, Česko	tvrdý (h)	Marek Jaloviec	3–6, 4–6
Finalista	6.	20190601ačervna 2019	Most, Česko	antuka	Maxime Chazal	7–5, 6–7(6–8), 5–7
Vítěz	11.	20191101alistopadu 2019	Milovice, Česko	tvrdý (h)	Martin Krumich	6–3, 6–3
Finalista	7.	20191201aprosince 2019	Monastir, Tunisko	tvrdý	Aziz Dougaz	3–6, 4–6
Vítěz	12.	20200201aúnora 2020	Oberhaching, Německo	tvrdý (h)	Elmar Ejupovic	6–3, 6–2

Davis Cup

Utkání

Reprezentace  Česko
	AUS–CZE 4–1			3.–5. února;Kooyong Lawn Tennis Club, Melbourne, Austrálie 1. kolo Světové skupiny, tvrdý (venku)[13]
Stav	č.	utkání	typ	spoluhráč	tým soupeře	soupeř	výsledek
Prohra	1.	II.	dvouhra		Austrálie	Nick Kyrgios	2–6, 3–6, 2–6
Prohra	2.	III.	čtyřhra	Jiří Veselý		Samuel Groth / John Peers	3–6, 2–6, 2–6
Prohra	3.	V.	dvouhra			Jordan Thompson	5–7(5–7), 2–6

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan Šátral na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Šátral na Wikimedia Commons
• Jan Šátral na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Jan Šátral na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Jan Šátral na stránkách Davis Cupu (anglicky)