Jan Šépka
Prof. Ing. Akad. arch. Jan Šépka[1][2][3] | |
---|---|
Narození | 29. října 1969 (54 let) Praha |
Vzdělání | Fakulta architektury ČVUT v Praze; Školu architektury AVU |
Alma mater | Fakulta architektury ČVUT |
Povolání | architekt |
Titul | Prof. Ing. Akad. arch.[1][2][3] |
Web | http://www.sepka-architekti.cz |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Šépka (* 29. října 1969,[4] Praha)[5] je pražský architekt,[4] který se podílel na řadě projektů, které byly oceněny jak v České republice tak i v zahraničí.[6] K těm charakteristickým a veřejnosti známým patří například: úpravy Horního náměstí v Olomouci (1995–2001), úpravy Jiřského náměstí na Pražském hradě (1997–2002), Arcidiecézní muzeum v Olomouci (1998–2006), „vila v Berouně“ (2002–2004), „vila Hermína“ (2000–2009), úpravy zámeckého návrší v Litomyšli (2007–2016), návrh národní knihovny v Praze (2007), „Pokoj v krajině“ v šumavské Modravě (2009–2010), „Dům v sadu“ (2011–2016) nebo instalace „Vnímání“ v Českých Budějovicích (2016).[2]
Profesní životopis
V letech 1988 až 1995 studoval na Fakultě architektury ČVUT v Praze a v letech 1993 až 1997 navštěvoval Školu architektury AVU.[7][6] Společně s Michalem Kuzemenským založil v roce 1994 skupinu (spolek) „Nová česká práce“.[7][6] [p. 1] V letech 1998 až 2009 byl společně s Petrem Hájkem a Tomášem Hradečným společníkem ateliéru HŠH architekti, s.r.o.[7][6] V roce 2009 založil Jan Šépka vlastní projekční kancelář („Šépka architekti“).[7][6] [p. 2] Jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze působil Jan Šépka v období od roku 2004 až do roku 2014.[7][6] V následujících dvou letech (2014 až 2016) zastával funkci vedoucího Kanceláře projektů a soutěží v Institutu plánování a rozvoje (IPR) v Praze.[7][6] Od roku 2014 vede Jan Šépka ateliér A1 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (UMPRUM) v Praze.[7][6] V této instituci obhájil (v roce 2015) svoji habilitační práci (na téma „Jak se dělá město“)[5] a byl jmenován docentem pro obor Architektura.[6] V roce 2006 byl Jan Šépka editorem ročenky „Česká architektura 2006–2007“.[5][6] V roce 2015 (společně s Mirkou Tůmovou) vydal knihu „Jak se dělá město“.[6] Od roku 2014 je Jan Šépka ve správní radě Nadace muzeum Stanislava Suchardy.[5] V roce 2020 byl Jan Šépka jmenován profesorem.[3]
Publikační činnost
- Šépka, Jan a Tůmová, Mirka. Jak se dělá město. 1. vyd. Praha: Prostor - architektura, interiér, design, 2015. 637 stran. ISBN 978-80-87064-15-3.
- Šépka, Jan. (Editorka a autorka textu: Vendula Hnídková; grafika: Milan Nedvěd). „Inspirace“. 1. vydání. Praha: Nakladatelství UMPRUM, 2019.[8][9][10][11]
Realizace (chronologicky)
- 1995–1997: Interiér rodinného domu - Praha Petřiny[5]
- 1995–2001: Úprava veřejných ploch Horního náměstí v Olomouci[5]
- 1997–2002: Úpravy Jiřského náměstí na Pražském hradě[5][6]
- 1997–1998: Půdní vestavba – Praha Petřiny[5]
- 1998–2006: Arcidiecézní muzeum v Olomouci[5][6]
- 2000–2009: „Vila Hermína“, Černín[5][6]
- 2001: Schodiště v Libni u Prahy[5]
- 2002: Buňka – výstava Mega – fórum pro experimentální architekturu[5]
- 2002–2004: Vila v Berouně[5][6]
- 2002–2006: Rekonstrukce vily v Říčanech u Prahy[5]
- 2004–2006: Střešní nástavba - Praha Malvazinky[5]
- 2009–2010: „Pokoj v krajině“, Modrava[5][6]
- 2007–2013: Rekonstrukce jízdárny v Litomyšli[5]
- 2007–2016: Úpravy zámeckého návrší v Litomyšli[5][6]
- 2011–2016: „Dům v sadu“[5][6]
- 2016: „Vnímání“ – instalace na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích[5][6]
Oceněné práce (chronologicky)[12]
- 1992: Cena For arch, 1. místo v soutěži, za projekt Dispečerského stavědla v Praze[5]
- 1993: Cena Jaromíra Krejcara, 1. místo v soutěži, za projekt Prašného mostu na Pražském hradě[5]
- 1995: Cena Josefa Hlávky za projekt Obecní školy v Bedřichově v Jizerských horách[5]
- 1995: 1. odměna v ideové soutěži za dostavbu náměstí Míru ve Zlíně[5]
- 1995: 1. místo v soutěži za návrh úprav Horního náměstí v Olomouci[5]
- 1997: 1. místo v soutěži za návrh řešení výdlažby Jiřského náměstí na Pražském hradě[5]
- 1997: Mimořádná odměna za návrh veřejného parku v Litomyšli[5]
- 1998: Čestné uznání v Grand prix za realizaci interiéru rodinného domu v Praze[5]
- 1998: 1. odměna v soutěži za návrh zastupitelského úřadu v Ottawě[5]
- 1998: 3. místo v soutěži za návrh rekonstrukce Sovových mlýnů v Praze[5]
- 1998: 1. místo v soutěži za návrh Arcidiecézního muzea v Olomouci[5]
- 1999: Čestné uznání v Grand prix za realizaci schodiště v podkrovním bytě v Praze[5]
- 2001: 3. místo v soutěži za návrh Národní technické knihovny v Praze[5][6]
- 2001: Čestné uznání v Piranesiho ceně za realizaci úprav Horního náměstí v Olomouci[5]
- 2002: Cena v Grand prix za realizaci úprav Horního náměstí v Olomouci[5]
- 2002: Čestné uznání v Grand prix za realizaci schodiště v rodinném domě v Libni u Prahy[5]
- 2002: 3. místo v soutěži za návrh knihovny v Hradci Králové[5]
- 2004: Odměna v soutěži za návrh Hudebně dramatické laboratoře JAMU v Brně[5]
- 2004: 3. místo v soutěži za návrh Fakulty architektury ČVUT v Praze Dejvicích[5]
- 2004: Nominace za ČR - realizace Hospodářského dvora Arcidiecézního muzea v Olomouci na evropskou cenu Miese van der Rohe[5]
- 2004: Public Space – Freiraum no2 – 1. místo za realizaci výdlažby Jiřského náměstí na Pražském hradě[5]
- 2004: zvláštní cena poroty v soutěži „Nový domov 2004“ za realizaci vily v Berouně[5]
- 2005: Bauwelt – Preis, čestné uznání za realizaci vily v Berouně[5]
- 2006: Nominace za ČR - realizace Arcidiecézního muzea v Olomouci na evropskou cenu Miese van der Rohe[5]
- 2007: 3. místo v architektonické soutěži za návrh Národní knihovny v Praze[5]
- 2007: Hlavní cena Stavba roku za realizaci Arcidiecézního muzea v Olomouci[5]
- 2007: Cena Archiwebu za dosavadní architektonickou tvorbu[5]
- 2008: Nominace na Cenu Klubu za starou Prahu za realizaci Arcidiecézního muzea v Olomouci[5]
- 2009: Cena Rudolfa Eitelbergera za realizaci Horního náměstí v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a na Olomoucku za léta 1990–2008[5]
- 2010: Nominace za ČR – realizace „vily Hermíny“ na evropskou cenu ECOLA[5]
- 2010: Nominace za ČR – realizace „vily Hermíny“ na evropskou cenu Mies van der Rohe[5]
- 2012: Nominace za ČR - realizace „vily Hermíny“ na evropskou cenu brick´12 Award[5]
- 2012: Czech and Slovak Galvanizing Award 2012 za realizaci „Pokoj v krajině“ v šumavské Modravě[5]
- 2012: Bronzová medaile na A'Design Award za židli a stůl (součást instalace „Pokoj v krajině“ v šumavské Modravě)[5]
- 2013: Nominace na cenu Architekt roku 2013[5]
- 2016: Nominace za ČR - realizace „domu v sadu“ na evropskou cenu Mies van der Rohe[5]
- 2017: 2. místo v soutěži za návrh Obnova Jiráskova náměstí a klášterní zahrady v Plzni[5]
Účast na výstavách (chronologicky)[12]
- 1993: Galerie Ve dvoře, Kolín (samostatná výstava)[5]
- 1994–1996: Putovní výstava „Nová česká práce 1990–1994“ byla prezentována v Praze, Bratislavě a v Berlíně [5]
- 1999–2003: Putovní výstava „Prostorový dům“ byla prezentována v Liberci, Praze, Chebu, Brně, Budapešti a v Oslo (kurátor: Soňa Ryndová)[5]
- 1999: Účast na výstavě „Český design“, NG – Veletržní palác, Praha[5]
- 2000: Účast na výstavě Praha 2000, Fragnerova galerie, Praha (kurátor: Soňa Ryndová)[5]
- 2002: Účast na výstavě „Mega – Megamanifeste“, Künstlerhaus, Vídeň (kurátor: Jan Tabor)[5]
- 2002: Účast na výstavě „Český salón“, IFA, Paříž (kurátor: Alena Hanzlová)[5]
- 2006: Účast na výstavě „BIG DEAL“, Uměleckoprůmyslové muzeum v Bělehradě (kurátoři: CCEA, Igor Kovačevič, Yvette Vašourková)[5]
- 2007: Účast na výstavě „Forma následuje... risk“, galerie Futura v Praze (kurátoři: Jana a Jiří Ševčíkovi, Monika Mitášová)[5]
- 2008: Účast na výstavě „Intercity: Berlín – Praha“, Palác Adria[5]
- 2008: Účast na výstavě „Czech Architecture“, WCEF, New Orleans, USA[5]
- 2012: Společně s (historikem architektury) Jakubem Potůčkem autor výstavy: „Architektura je atentátem na dobrý vkus!“, Muzeum umění Olomouc[5]
- 2012: Společná výstava s Ester Havlovou: „Dva domy a místa, kde se nespěchá“ ve fóru experimentální architektury, MuseumsQuartier Wien (kurátor Jan Tabor)[5]
- 2013: Účast na výstavě „Atlas of the Unbuilt World“, Londýn[5]
- 2013: Výstava UKG – Děčín, Jan Šépka, práce[5]
- 2014: Účast na výstavě Punk v české architektuře, Fragnerova galerie v Praze (kurátoři: kunsthistorik Dan Merta, Jakub Fišer a Filip Šenk)[5]
- 2014: Účast na výstavě CZECHSCAPE, Fragnerova galerie v Praze (kurátor: kunsthistorik Dan Merta)[5]
- 2014: Účast na výstavě „Místa architektonického vz(d)oru“, Fragnerova galerie v Praze (kurátor: Petr Volf)[5]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Spolek „Nová česká práce“ založili žáci švýcarského architekta českého původu Miroslava Šika – Martin Bambas, Tomáš Bernášek, Lenka Dvořáková, David Kraus, Ivan Kraus, Michal Kuzemenský, Juraj Matula, Magdalena Michaličková, Tomáš Palkovský, Dagmar Prášilová, David Průšek, Jitka Říhová, Richard Sidej, Adam Slabý, Luboš Svoboda, Jan Šépka, Lucie Vogelová.
- ↑ Stálými spolupracovníky projekční kanceláře „Šépka architekti“ jsou: Jan Bárta a Marek Fischer.[5]
Reference
- ↑ a b Ing. Akad. arch. Jan Šépka [online]. Česká komora architektů [cit. 2019-01-05]. Číslo autorizace:3659; Typ autorizace: A: obor architektura (A.1). Dostupné online.
- ↑ a b c Jan Šépka : Práce z poslední doby (Doc. Ing. akad. arch. JAN ŠÉPKA (1969 v Praze)) [online]. Archi WEB cz [cit. 2019-01-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c MVR. V Česku je osmdesát nových profesorů. Zeman jmenoval architekta Šépku nebo scenáristu Jarchovského [online]. ČT 24, Česká televize, 2020-06-17 [cit. 2020-07-05]. Na seznamu jmenovaných je také pražský architekt Jan Šépka, který se podílel mimo jiné na úpravách Jiřského náměstí na Pražském hradě, olomouckého Horního náměstí nebo na návrhu podoby Středoevropského fóra (SEFO) v Olomouci.. Dostupné online.
- ↑ a b Šépka, Jan, 1969-; [online]. databáze autorit NK ČR [cit. 2019-01-01]. Identifikační číslo: mzk2004157153; Narozen: 1969; Ing. arch (publikuje o architektuře rodinných domů a veřejných prostranství). Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx Jan Šépka (* 29. 10. 1969) [online]. Archi WEB [cit. 2019-01-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t Jan Šépka, porotce (2017 Architektura Porota) [online]. 2017-03-24 [cit. 2019-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-05.
- ↑ a b c d e f g Šépka architekti: kancelář [online]. Šépka architekti, kancelář, Jan Šépka nar. 1969 [cit. 2019-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Jan Šépka: Inspirace [online]. www umprum cz (Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze), 2019-10-21 [cit. 2019-10-31]. UVEDENÍ KNIHY JAN ŠÉPKA: INSPIRACE. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-31.
- ↑ Jan Šépka: Inspirace (ODBORNÁ LITERATURA / MONOGRAFIE) [online]. www umprum cz (Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze), 2019-09-25 [cit. 2019-10-31]. Vendula Hnídková: Jan Šépka. Rozšířené teritorium architektury. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-31.
- ↑ Křest knihy "Jan Šépka: Inspirace" [online]. www udu cz (Ústav dějin umění (ÚDU) Akademie věd ČR) [cit. 2019-10-31]. Dostupné online.
- ↑ Jan Šépka: Inspirace [online]. StavbaWEB – Platforma pro sdílení informací o stavebních produktech, architektonických objektech, architektonických a stavebních firmách [cit. 2019-10-31]. Dostupné online.
- ↑ a b Šépka architekti: ocenění a výstavy [online]. Šépka architekti, ocenění a výstavy [cit. 2019-01-01]. Dostupné online.
Související články
- „Dům v sadu“
- Vila Hermína
- Vila v Berouně
- „Pokoj v krajině“
- „Vnímání“
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Šépka na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Celkový pohled na vilu K Rokytce 1686 architekta Jana Šépky v ulici K Rokytce v Kyjích, Praha.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Vila Hermína je rodinný dům růžové barvy a nezvyklého tvaru nacházející se ve svažitém terénu na okraji obce Černín (součást města Zdice) v okrese Beroun. Byl dostavěn v roce 2009 podle návrhu (z roku 2000) dnes (2020) již neexistující architektonické dílny „HŠH architekti“ (Petr Hájek, Tomáš Hradečný, Jan Šépka). Architektonická originalita vnitřního uspořádání vily Hermína spočívá v rozdělení celistvého interiéru do tří výškových úrovní spojených dvěma rovnoběžnými šikmými rampami, které procházejí přes celou délku domu, kopírují spád pozemku, funkčně nahrazují veškerá schodiště a zároveň plní úlohy obývacího prostoru, kinosálu a malé pracovny.
Autor:
- CZ: Akademický architekt Jan Šépka
- EN: Academic architect Jan Šépka
Akademický architekt Jan Šépka (* 29. října 1969, Praha); foto kolem roku 2014
(c) Jan Šépka, CC BY-SA 3.0
Dílo "Vnímání" autora Jana Šépky vystavené na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích na podzim roku 2016. Fotografii zhotovil autor díla.
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC BY-SA 4.0
Jan Šépka (* 29. října 1969, Praha) instalace „Pokoj v krajině“, Šumava, Modrava, Česká republika, 2009 – 2010.