Jan Šeba

Jan Šeba
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1932
Stranická příslušnost
Členstvínár. soc.

Narození26. prosince 1886 nebo 1866
Ledeč nad Sázavou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí25. července 1953 nebo 1953
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik a diplomat
CommonsJan Šeba
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Šeba (26. prosince 1886 Ledeč nad Sázavou[1]25. července 1953 Plzeň[1]) byl československý legionář, diplomat a politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou.

Biografie

V roce 1909 úspěšně ukončil studium pojistné matematiky na Českém vysokém učení technickém v Praze. Potom pracoval u banky Slávie v Praze.[2] Po vypuknutí 1. světové války sloužil krátký čas v rakousko-uherské armádě, dne 28. 11. 1914 byl v Haliči zajat. Od roku 1916 se podílel na organizování československých legií v Rusku. Od 29. 12. 1917 se stal příslušníkem československých legií v Itálii, kde v hodnosti kapitána působil jako vojenský zmocněnec náčelníka československé mise v Itálii. Později (do konce roku 1919) působil v hodnosti podplukovníka jako vojenský zmocněnec při vyslanectví ČSR v Římě.[3][2]

Ve 20. letech 20. století působil jako vyslanec Československa v Itálii a v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Post musel opustit po nástupu diktatury krále Alexandra I. Karađorđeviće a vyhlášení Jugoslávie, protože mimo jiné neměl dobré vztahy s důstojnickou frakcí, která ve státě převzala moc. Pak se angažoval v domácí politice a stal se generálním tajemníkem národních socialistů. K této funkci mu dopomohla přímluva Edvarda Beneše, mezi jehož stoupence patřil. Působil pak jako Benešův důvěrník v této straně. Na postu generálního tajemníka byl potvrzen v dubnu 1931, ale krátce nato byl z vedení strany vytlačen na nátlak křídla okolo Emila Frankeho.[4] Během 30. let zastával další diplomatické posty. Od září 1932 do března 1937 byl vyslancem v Rumunsku a od září 1937 do března 1939 byl velvyslancem v Číně.[2]

V parlamentních volbách v roce 1929 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[5] Na mandát rezignoval roku 1932 a jeho poslanecký post zaujal Jaroslav Hynek.[6]

Povoláním byl podle údajů z roku 1930 vyslancem a zplnomocněným ministrem ČSR v Bělehradě.[7] V roce 1937 působil na postu československého velvyslance v Rumunsku. Poté, co v roce 1937 polský ministr zahraničí Józef Beck přednesl rumunské vládě návrh na zrušení spojenecké smlouvy s Československem za dohodu s Maďarskem, velvyslanec Šeba vyslovil návrh na vojenskou spolupráci Malé dohody se Sovětským svazem. To vzhledem k rumunsko–sovětskému sporu o Besarábii vyvolalo v Bukurešti skandál, který na návrh a naléhání rumunského premiéra Gheorghe Tătăresca na Milana Hodžu vyústil v odvolání velvyslance Šeby do Prahy.

Ve 30. letech 20. století siod architekta Aloise Mezery pro sebe pro sebe a pro svou rodinu nechal postavit vilu na Hanspaulce. V 50. letech z ní byl i s rodinou vystěhován v rámci Akce B. Vilu pak v roce 1972 zakoupil komunistický politik Milouš Jakeš, který v ní po dlouhá léta s rodinou žil.[8][9]

Zemřel v Plzni, pochován je v Ledči nad Sázavou.[10]

Odkazy

Reference

  1. a b http://biblio.hiu.cas.cz/authorities/51000
  2. a b c ŠEBA Jan. www.mzv.cz [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. 
  3. Záznam vojáka | VOJENSKÝ ÚSTŘEDNÍ ARCHIV. www.vuapraha.cz [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. 
  4. Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIV. 1929-1938. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-425-5. S. 46, 133. 
  5. Jan Šeba [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online. 
  7. 45. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-31]. Dostupné online. 
  8. Vila M. Jakeše | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. 
  9. Vila Miloše Jakeše na Hanspaulce: Filmaři v "papalášově" luxusu nedávno natočili detektivku. Poznatsvět [online]. 2023-12-31 [cit. 2024-08-08]. Dostupné online. 
  10. Hrob Jan Šeba | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2020-07-28]. Dostupné online. 

Literatura

  • ŠEBA, Jan. Paměti legionáře a diplomata / k vydání připravil a poznámkami opatřil Jindřich Dejmek. Praha: Historický ústav, 2016. Řada B, edice Memoáry, sv. 11, 823 s. ISBN 978-80-7286-285-6
  • ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové / úvod napsal Kamil Krofta. Praha: Melantrich, 1936. 652 s.
  • DEJMEK Jindřich, Šebova aféra. Slovanský přehled 79, 1993, s. 253–265.
  • DEJMEK Jindřich, Spolutvůrce Malé dohody (Jan Šeba). Dějiny a současnost 16, 1994, s. 6, s. 31–34.
  • KAMIŃSKI Marek Kazimierz , Polskie aspekty tzw. Afery Šeby. Dzieje najnowsze 2001, č. 2, s. 15–24.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jan Šeba (1886-1953).png
Jan Šeba (1886 - 1953), Český a československý diplomat a politik.